Jak na věc


zánět průdušek

Transplantace rohovky, keratoplastika

    Záněty spojivek mohou mít různou příčinu, a tudíž i různý průběh a závažnost. U nejběžnějšího typu zánětu spojivek, způsobeného viry, se zpravidla vyskytují příznaky popisované jako pocit cizího tělesa v očích, dále zarudnutí spojivek, pálení očí a nadměrná tvorba hlenu, který slepuje řasy a ztěžuje tak postiženému ráno po probuzení otevřít oči. Pokud je zánět vyvolán bakteriemi, provází jej tvorba vazkého žlutavě zbarveného hnisu. Alergické záněty se projevují spíše svěděním v okolí očí i přímo na spojivce, pálením, nadměrným slzením, otokem víček či vodnatým výtokem. Spojivka navíc není zarudlá, ale spíše bledá. Tzv. suchý zánět spojivek je charakteristický pocitem písku v očích (řezání).
    Léčba závisí na charakteru, intenzitě a vyvolávající příčině zánětu. Léků užívaných místně ve formě kapek, roztoků a mastí nebo celkově jako tablety nebo sirup je velké množství, a indikace většiny z nich patří do rukou lékaře. Proto zde jejich názvy budeme jako příklad uvádět pouze tehdy, pokud jsou volně dostupné k zakoupení v lékárně a je možno je v lehčích případech užít v rámci samoléčby.
    Alergické: antihistaminika lokálně ve formě kapek, většinou v kombinaci s látkami zužujícími spojivkové cévky (např. Sanorin-analergin), i celkově ve formě tablet nebo sirupu. V těžších případech možno doplnit krátkodobě slabými kortikosteroidy v kapkách. Někdy se osvědčuje cromoglykát, který specifickým způsobem zasahuje do mechanismu alergické reakce.


Zánět spojivek: příznaky, léčba

    Neinfekční příčiny: Alergické (na alergickém podkladě), toxicko-iritativní (na podkladě dráždění různými chemickými látkami z vnějšího prostředí), fyzikální (UV záření-sváření, horské slunce v těchto případech bývá postižena i rohovka) a zvláštní skupinu tvoří záněty spojivek při jiném, například kožním, onemocnění (Acne rosacea, pemfigus a další). Nezřídka bývá příčinou chronického dráždění spojivky a rohovky snížená tvorba slz.
    Zánět spojivek neboli konjunktivitida je zánětlivé onemocnění spojivkové blány lidského oka. Záněty spojivek mohou mít různý původ a různý průběh. Nejčastěji se však setkáme s projevy, jako jsou zarudnutí a pálení očí, pocit cizího tělesa v oku či vodnatý výtok. Zánětu spojivek se můžeme úspěšně zbavit domácí samoléčbou, v některých případech je však nutné navštívit odborníka z oblasti oftalmologie (oční).
    Spojivka je tenká, dobře prokrvená elastická blána, která pokrývá povrch oka od vnějšího okraje rohovky až po vnitřní stěny očních víček. Jedná se o sliznici, jejíž funkcí je chránit oko před mechanickým poškozením i proti napadení infekcí. Umožňuje hladké pohyby oční koule a produkuje hlen, nedílnou složku slzného filmu. Tvoří také spojivkový vak – prostor mezi okem a víčkem, do kterého ústí slzné žlázy produkující slzy.


ZANECHAT ODPOVĚĎ Zrušit odpověď

    Infekční: lehké často odezní samy během několika dní, lze užít antiseptické kapky a masti (např. Ophthalmo-Septonex) nebo výplachy (Ophtal). U těžších užíváme antibiotika, v některých případech s kortikoidy, ve formě kapek anebo masti.
    Závěrem bychom ještě jednou rádi upozornili, že problematika zánětů spojivek a jejich léčby je rozsáhlá, zde byl uveden pouze krátký neúplný orientační přehled a bližší informace poskytne lékař nebo lékárník.
    U infekčních zánětů dbát hygienických pravidel, nemnout si nečistýma rukama oči, při mytí obličeje používat vlastní ručník. Zvlášť důsledně postupovat při výskytu infekčního zánětu v blízkém okolí (v rodině, na pracovišti apod.).
    Při sváření, opalování se na horském slunci nebo pobytu ve vyšších nadmořských výškách, zvláště v zasněženém terénu při intenzivním slunečním svitu, používat kvalitní ochranné brýle.


Co je a jakou funkci má spojivka?

    Při vzniklém zánětu spojivek si můžeme první pomoc zajistit sami. V lékárnách jsou volně prodejné a běžně dostupné mnohé přípravky určené k léčbě zánětu spojivek (např. Oftalmo-Septonex). Bakteriální záněty spojivek však takto snadno léčitelné nejsou, k jejich léčbě se používají silná lokální i ústně podávaná antibiotika – zde je proto návštěva lékaře nezbytná. Podobně je tomu i u alergických zánětů, u nichž je důležité ve spolupráci s lékařem odhalit dráždivý alergen a snažit se jej z okolí co nejefektivněji eliminovat. Suchý zánět spojivek se léčí tzv. umělými slzami, které seženete také v lékárně. Pokud si ale diagnózou nejste jisti, navštivte raději lékaři, aby nedošlo k záměně s některou jinou nebezpečnou oční chorobou. Oční ordinaci navštivte také, jestliže jste nositeli kontaktních čoček, pokud trpíte chronickým zánětem víček, nebo pokud máte podezření na cizí těleso v oku.  Mezi rizikové faktory zánětu spojivek patří jednak nedostatečná tvorba ochranných slz, jednak také jakáko


Amoce retiny, odchlípnutí sítnice

    Příčiny zánětu spojivek mohou být různorodé. Nejčastěji se vyskytují záněty infekční a neinfekční -alergické. Infekční záněty spojivky vyvolávají nejčastěji viry, vzácněji potom bakterie. Označení infekční napovídá, že se v tomto případě jedná o onemocnění nakažlivé – zánět se přenáší kontaktem s potřísněnými předměty osobní hygieny, případně samotným kontaktem s infikovanou osobou. Neinfekční záněty jsou zpravidla způsobeny alergickými reakcemi na některé alergeny (zvláště kosmetiku, domácí zvířata a rostlinné pyly či plísně). Alergické záněty spojivek se proto hojně vyskytují v obdobích, kdy je okolní prostředí těmito dráždivými látkami nejvíce zamořeno, tedy na jaře a na podzim. Zánět spojivek však může vzniknout i při nedostatečném množství slz nebo jejich snížené kvalitě. Povrch oka je v takovém stavu nedostatečně chráněn a spojivka se může snadno zanítit. Tento tzv. suchý zánět postihuje často z neznámých příčin ženy během klimakteria. Zánět spojivek může být i následkem některéh
    Spojivka je tenká slizniční blanka, která pokrývá vnitřní plochu víček , vytváří horní a dolní spojivkový přechodný záhyb, přechází na bělmo oka a kryje jeho přední část až k okraji rohovky. Vzhledem k této lokalizaci je vystavena působení vlivů zevního prostředí, které za určitých okolností mohou způsobit její zánětlivé postižení.
    Infekční: jsou vyvolány bakteriemi, viry nebo plísněmi (ty plísňové jsou vzácné, vyskytují se v naprosté většině u celkově vážně nemocných pacientů s oslabenou imunitou a tvoří speciální problematiku přesahující rámec této informace. Proto bude dále pojednáváno pouze o virových a bakteriálních).


Jaké příčiny zánětu spojivek existují?

    Záněty na podkladě podráždění látkami z vnějšího prostředí (kouř, prach, agresivní výpary): lehčí opět odeznívají spontánně, v rámci samoléčby lze použít kapky snižující překrvení spojivky a zmírňující tak obtíže (např. Evercil nebo Visine). Tyto léky by se neměly užívat pravidelně a dlouhodobě (max. 1-2 týdny). Na doporučení lékaře lze v závažnějších případech aplikovat i kortikoidy. Někdy, zvláště při pocitu sucha v očích, se osvědčují kapky označované jako"umělé slzy", (např. Lacrisyn) , ty jsou také lékem první volby při zánětech rohovky a spojivky z nedostatečné tvorby slz.
    Zánět spojivek se projevuje především různými nepříjemnými pocity v oku, jako je dráždění, pálení, tlačení, řezání, svědění nebo pocit cizího tělíska. Je zvýšená citlivost na světlo (světloplachost). Spojivka bývá většinou překrvená, někdy zduřelá, oteklá. časté je zvýšené slzení a výtok sekretu hlenovitého nebo hnisavého charakteru. U infekčních zánětů mohou být zvětšeny i regionální mízní uzliny.
    U alergických a dráždivých zánětů se snažit vyhnout kontaktu s látkou vyvolávající obtíže nebo se vyvarovat pobytu v prostředí, kde často k podráždění očí dochází.


Léčba a kdy je nutné navštívit lékaře

    Při různých typech zánětu bývají jednotlivé příznaky vyjádřeny různě intenzivně, některé mohou chybět jiné naopak převládat. Například pro alergické záněty je typické intenzivní svědění a v akutních případech otok spojivky. Pro bakteriální hojnější hnisavý výtok. Při virových, kdy je často spolu se spojivkou postižena i rohovka, bývá silné dráždění, slzení, pocit "písku v očích" a světloplachost, podobně jako při postižení z UV záření. Uvedené příklady jsou samozřejmě pouze orientační, každý zánět se může svým průběhem v jednotlivých případech značně lišit a určení příčiny nemusí být jednoduché ani pro oftalmologa.
    Podle průběhu rozlišujeme dále záněty akutní a chronické. Akutní vznikají v poměrně krátké, časově ohraničené době a do jednoho až několik týdnů odeznívají. Chronické obtěžují pacienta dlouhodobě, řádově měsíce až roky, někdy i po většinu života. Intenzita obtíží většinou v určitých časových úsecích kolísá. Příčinu se často nedaří odhalit a právě tato vleklá spojivková dráždění bývají i největším problémem léčebným. Zrak pacienta sice neohrožují, značně mu však znepříjemňují život.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00