Jak na věc


vzorec obsahu rovnoramenného trojúhelníku

Volba vzorce, nastavení proměnných. [1.0]

    Analýzou reakčních vzorců, vzorců chování a emočních pochodů dotyčného lze konkrétní asociační vzorec, vázaný na konkrétní situaci, identifikovat a popsat. Identifikací a popisem asociačního vzorce dochází k jeho přesunu z podvědomí do vědomí, což dotyčnému umožní uvědomění si tohoto asociačního vzorce. Zde již člověk zaujímá k asociačnímu vzorci vlastní, emočně zabarvené stanovisko „ano/ne“ a se vzorcem je možné dále pracovat. Pokud se jedná o patologický asociační vzorec, je možné jej odstranit a vytvořit vzorec nový.
    Lidská psychika je orgán jako každý jiný, jen není vidět a nelze si na ni sáhnout. A stejně jako ostatní orgány a soustavy v našem těle, funguje i ona na základě jasně definovaného schématu.
    Asociační vzorec je příčinou, následné reakce, chování a prožívání jeho důsledkem. V případě, kdy se jedinec opakovaně ocitá v situacích, které jsou mu nepříjemné a které jsou v rozporu s jeho přirozeností, snaha o změnu chování není řešením. Z dlouhodobého hlediska je změna chování neudržitelná a řešení kolizní situace logickou cestou na úrovni vědomí nám dává jen velice omezené možnosti (útok/útěk), přičemž každá z těchto možností vede opět pouze k potvrzení uloženého asociačního vzorce. Chceme-li zásadně změnit situace, v nichž se ocitáme, je zapotřebí identifikovat a změnit nejprve asociační vzorec, na základě kterého tyto situace podvědomě vyhledáváme a vytváříme a na základě kterého se v těchto situacích chováme a reagujeme.


Tepelná roztažnost (délková, objemová)

    Jednou z klíčových vlastností asociačních vzorců je jejich schopnost potvrzovat si svoji oprávněnost a funkčnost. Tato schopnost má za následek podvědomé vyhledávání a vytváření situací, ve kterých se vzorec může uplatnit a potvrdit.
    Veškeré tyto procesy, analýzy a vyhodnocování musí proběhnout v co nejkratším možném čase, na což nám však kapacity logického myšlení ani zdaleka nestačí. Úlohy se tedy zhostí mnohem výkonnější podvědomá* centra našeho mozku, která konkrétní situaci či její změnu nejen vyhodnotí, ale spuštěním odpovídajících psychických a somatických procesů také vyřeší, a to mnohem dříve, než si tuto situaci stihneme uvědomit a zapojit do jejího vyhodnocení a řešení vědomá centra našeho mozku – zejména rozum a logiku.
    Tento druh maticového vzorce, v našem případě, provede výpočet z výše uvedeného příkladu a navíc provede součet výsledků ze všech řádků. Proto součtu cen s DPH můžeme dosáhnout i bez vytvoření pomocného sloupce D.


1.2 Jméno programu (kalkulačky)

    Patologické asociační vzorce jsou vzorce, které neodpovídají přirozenosti dotyčného. Jedná se o chybné vzorce, které nekorespondují s vnitřní a mnohdy ani vnější realitou jedince. Přesto jsou tyto vzorce v jeho podvědomí uloženy jako fakt a jedincem zpracovány jako pravda či skutečnost, i když pravdou a skutečností z objektivního hlediska nejsou nebo být nemusí.
    Asociační vzorce vznikají a pracují na úrovni podvědomí, člověk si je tudíž neuvědomuje. Následně spuštěné reakční vzorce a vzorce chování si člověk již uvědomovat může, jejich změna je však bez znalosti asociačního vzorce, který je spouští, značně omezená, a to ze dvou důvodů:
    „Představme si jeden den, kdy bychom museli každého člověka, známého i neznámého, každou situaci, obvyklou i neobvyklou, vědomě analyzovat a následně vymýšlet možnosti řešení, mezi kterými bychom si dlouze vybírali to „nejoptimálnější“, na základě kterého bychom konečně začali reagovat. Jakmile bychom vešli do místnosti, zabralo by neúměrné množství času a energie vědomě vyhodnotit všechny přítomné, vyhodnotit celkovou situaci a atmosféru v místnosti a na základě těchto informací vědomě zvážit a následně zvolit výraz tváře, držení těla, tón hlasu a další kroky… a to vše opakovat při jakékoliv změně téže situace.


Rotační pohyb (rychlost, dráha, čas, síla, výkon…)

    „Trojhmatem“ kláves Ctrl+Shift+Enter se ukončuje zadávání maticových vzorců a současně se automaticky přidají na začátek a konec vzorce složené závorky (viz. obrázek výše). Tyto složené závorky se tedy nepíší, pouze indikují, že se jedná o maticový vzorec. Pokud nyní vyberete jednu z buněk D2:D4, v řádku vzorců uvidíme stále tento jeden maticový vzorec.
    Vzorec bude stejný jako v prvním případě, ale vzhledem k tomu, že bude navíc ještě proveden součet, přidáme funkci SUMA. Postup zadání maticového vzorce:
    Asociační vzorec vznikne prožitím primární (zcela jedinečné) situace nebo situace s velmi silným emočním nábojem. Je složen z emoce, která situaci provází, a informace, která situaci popisuje. Zatímco emoce je uložena v emoční paměti nezměněná, informace, popisující situaci, je značně zredukována a uložena v podvědomí v podobě markantů – jednoduchých charakteristických znaků situace. V rámci podvědomé analýzy fungují tyto markanty jako štítky v kartotéce a mozek člověka je vždy porovnává s každou další nastalou situací. Pokud najde shodu mezi markanty nastalé situace a markanty uloženého asociačního vzorce, je daný asociační vzorec okamžitě spuštěn včetně emoce s ním spojené.


Tření (smykové, valivé, čepové, pásové)

    S maticovými vzorci lze samozřejmě použít daleko více funkcí než jen SUMA, POČET nebo PRŮMĚR, velmi časté jsou např. funkce SMALL, LARGE, ŘÁDEK, NEPŘÍMÝ.ODKAZ, INDEX, MAX, MIN a pod. Navíc, funkce mohou provést výpočet při splnění určité podmínky. K tomu se ale dostaneme v dalších dílech seriálu.
    U silně motivovaných jedinců lze vytvořit základní soustavu nových vzorců jedné konkrétní roviny v časovém horizontu několika týdnů. Platformou celého procesu je vždy pouze jedinečnost a přirozenost dotyčného bez ohledu na všeobecně společensky stanovené hodnoty.
    Pokud chcete matici např. přesunout, je nutné označit celou matici. Ve velkém množství vzorců může být problém si pamatovat, v jakých buňkách jste matici definovali, proto se bude hodit příkaz na označení celé matice:
    Předsevzetí typu: „Teď to bude jiné, už jsem se poučil“, nebývají úspěšná, jelikož se stejným asociačním vzorcem bude docházet k vytváření stejných situací, řešených stejným nebo velice podobným způsobem.  Jedinou změnou může být pouze jejich polarita, závisející na volbě útěkové či útokové reakce/chování.
    S buňkou, která je součástí maticového vzorce, nelze samostatně manipulovat (nelze přesouvat, odstraňovat, vkládat…). Lze jen individuálně měnit formát buněk.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00