Jak na věc


vojenská zpravodajská služba

Jak citovat tento článek / How to Cite this Article

    Zatímco u zpravodajských služeb jako organizací je rozlišení jasné, mnohem méně zřetelný je výklad „intelligence“ na ostatních úrovních významu slova, tedy znalosti a aktivity. V češtině postrádáme slovo, které by mohlo nahradit anglické „intelligence“ ve všech jeho výše naznačených významech, musíme si tedy vystačit s nejrůznějšími opisnými tvary. V případě „intelligence“ jako znalosti se můžeme držet rozlišení P. Gilla a v případě hrubé, nezpracované znalosti hovořit o „informaci“. Pro označení produktů zpravodajské práce, zpracovaných informací pak používat termíny, které naznačují, že se jedná o zpracovanou informaci jako např. analýza, nebo zpráva.
    Jedním ze znaků tajných operací, jak již vyplývá z jejich názvu, je utajení, které tuto zahraničně politickou aktivitu provází. Míra utajení takovýchto operací se může lišit. Za jistých podmínek může být utajena sama existence operace, v jiném případě může být existence akce veřejně známá, ale vláda se snaží utajit její podíl na této akci; lze se setkat i s tajnou operací, jejíž detaily se staly všeobecně známé, avšak vládá z nejrůznějších důvodů tuto operaci oficiálně odmítá.


Zpravodajská služba – terminologie

    Major Mgr. et Mgr. Karel Zetocha, Ph.D., narozen 1977, absolvoval Fakultu sociálních studií Masarykovy university v Brně, obory politologie, mezinárodní vztahy a evropská studia. Působil jako odborný asistent na Ústavu strategických studií Univerzity obrany (2007) a vyučoval na oboru Bezpečnostní a strategická studia. Od roku 2011 sloužil u 74. lehkého motorizovaného praporu. V současnosti je příslušníkem Generálního štábu Armády České Republiky. Odborně se zaměřuje na problematiku fungování bezpečnostních složek v demokracii, obrannou politiku a vojenské umění. Je autorem monografie Zpravodajské služby v nové demokracii: Česká republika, editorem učebnice Vojenská strategie a autorem řady odborných článků.
    Zpravodajské služby se proto řídí vlastním odhadem, jaké informace by mohly být užitečné, a kterou informaci by mohli konzumenti zpravodajských výstupů nejlépe využít. Nezbývá jim než shromažďovat informace o všech oblastech, které považují za potencionálně problematické, aby mohly případně včas reagovat na aktuální požadavky. [23]


Účel zřizování a funkce zpravodajských služeb

    Činnost zpravodajských služeb je oblastí, která odedávna přitahovala zájem veřejnosti. Utajování informací svým způsobem vedlo v průběhu studené války k tabuizování veškeré zpravodajské činnosti a ztěžování její kontroly. Teprve s odstraněním překážek ve vztazích mezi státy, vytvořením zcela nové politické a ekonomické situace v Evropě a s nástupem demokracie v nových státech NATO, se otevírají možnosti nových pohledů na činnost zpravodajských služeb. Řada osob, především poslanců parlamentu, novinářů a politologů dostala příležitost se blíže seznámit s touto oblasti zpravodajství. Protože se současně zvýšily i možnosti získávání informací v zahraničí o činnosti zpravodajských služeb jiných států, začaly být pro označování určitých činnosti zpravodajských služeb používány pojmy, které se běžně používají především v anglosaských státech. Přitom mají často rozdílný výklad, a proto jsou i u nás také rozdílně vykládány. Příkladem může být všem známý pojem „agent“, kterým je v americkém poj
    [7] Anglické „intelligence“ je zcela přirozeně používáno ve všech zmíněných významech, nicméně v češtině je termín zpravodajská služba ustálen pouze pro označení organizace a jeho užití v jiných souvislostech by působilo nesrozumitelně. „Intelligence“ dobře poslouží jako pomůcka k pochopení všech dimenzí zpravodajství, ale při překladu do češtiny musíme pečlivě zvažovat v kterém významu je termín užíván a citlivě jej nahrazovat adekvátními opisnými tvary (zpravodajství, zpravodajská služba, zpravodajská analýza, zpravodajská informace).


Základní dělení zpravodajských organizací

    Termín zpravodajská služba představuje zastřešující výraz, označující různé druhy zpravodajských organizací. V publicistické literatuře častěji používaný výraz tajná služba představuje synonymum k zpravodajské službě, zakládající se na dnes již zastaralé představě zpravodajské služby jako organizace, jejíž veškerá činnost i samotná existence je utajována a jaksi se nesluší o ní mluvit. Tento pohled na zpravodajské služby pochází z Velké Británie, kde byl předpoklad utajení obsažen přímo v názvu výzvědné služby (tajná zpravodajská služba - Secret Intelligence Service) známé jako MI 6.
    Pole záběru u výzvědných služeb je mnohem širší, než u služeb bezpečnostních a podobně tak existují větší rozdíly v konkrétním zaměření jednotlivých služeb, jenž záleží na prioritách konkrétní vlády, které se mohou v porovnání s vnitřními hrozbami poměrně často měnit, podle toho, jak se střídají vlády a podle reálné mezinárodní politické situace. Přesto však můžeme najít některé úkoly, které jsou většině výzvědných služeb společné. Jedná se o tyto skupiny úloh:
    Zetocha, Karel, Úvod do studia zpravodajských služeb, Vojenské rozhledy, 2006, roč. 15 (47), č. 1, s. 57-69, ISSN 1210-3292 (tištěná verze), ISSN 2336-2995 (on line), dostupné z www.vojenskerozhledy.cz.
    [2] Podrobně k problematice vojenského zpravodajství viz např. Field Manual 2-0. Intelligence, on-line text http://www.fas.org/irp/doddir/army/fm2-0.pdf; FM 2-0 je závazný pouze pro americké OS. Pro armády států NATO je závazný AJP-2 Allied Joint Intelligence Counter Intelligence and Security Doctrine, NATO, 2003.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00