Jak na věc


vojenská zpravodajská služba

Jak citovat tento článek / How to Cite this Article

    Na samém začátku je třeba objasnit a vymezit některé pojmy používané k označení zpravodajských organizací, které bývají nejen v médiích často volně zaměňovány či užívány nepřesně. Jedná se především o výraz zpravodajská služba, popřípadě tajná služba, ale můžeme také narazit na označení jako bezpečnostní služba, výzvědná služba, nebo informační služba. Jedná se o to samé? Popřípadě jaké jsou rozdíly?
    [6] Viz SCHULSKY, A. N. Scilent Warfare: Understanding the World of Intelligence. New York: Brassey´s 2002, str. 169-171. Schulsky kritizuje Kenta především pro jeho přílišné zaměření směrem do zahraničí a na vysokou politiku, zdůrazňuje důležitost domácích informací a zajištění vnitřní bezpečnosti, což Kent ve své definici opomíjí.
    [24] Podrobněji k problematice kontroly zpravodajských služeb viz ZETOCHA, K. Kontrola zpravodajských služeb v nových demokraciích: Česká republika – případová studie. Politologický časopis, XII (2005), č. 4 (v tisku).
    Někteří autoři např. vůbec nepovažují tajné operace za zpravodajskou akci, ale za policejní nebo vojenskou činnost, která je zpravodajskými službami podporována. Takovýto přístup zároveň nabízí elegantní řešení otázky kontroly tajných operací pod zpravodajskými službami, které by podle logiky tohoto pohledu neměly disponovat žádnými exekutivními pravomocemi. [17]


Zpravodajská služba – terminologie

    Mezi jednotlivými státy pochopitelně existují rozdíly ve způsobu vyhodnocování informací a koordinace, které vyplývají z rozdílných tradic systému rozhodování a způsobů dosahování konsenzu mezi jednotlivými složkami zpravodajské organizace konkrétního státu. Zpravodajské služby se na domácí půdě pohybují uvnitř struktury určitého politického systému a přirozeně se této struktuře přizpůsobují. Svou roli zde hraje i historický vývoj zpravodajských agentur, kdy některé služby mají specifické kanály přístupu k politické reprezentaci a jsou schopny prosazovat výsledky vlastní činnosti na úkor jiných složek systému.
    Dalšími z termínů, které jsou spojené se zpravodajskou činností, při studiu zpravodajských služeb se bez nich neobejdeme, ale v českém jazykovém prostředí nemají přesné definice jsou tajná operace a hodnověrné popření (plausible denial). Výrazy tajná operace a hodnověrné popření jsou přítomny především v diskuzi o činnosti a kontrole zpravodajských služeb USA od doby jejich vzniku do současnosti. [12]
    Jedním ze znaků tajných operací, jak již vyplývá z jejich názvu, je utajení, které tuto zahraničně politickou aktivitu provází. Míra utajení takovýchto operací se může lišit. Za jistých podmínek může být utajena sama existence operace, v jiném případě může být existence akce veřejně známá, ale vláda se snaží utajit její podíl na této akci; lze se setkat i s tajnou operací, jejíž detaily se staly všeobecně známé, avšak vládá z nejrůznějších důvodů tuto operaci oficiálně odmítá.


Účel zřizování a funkce zpravodajských služeb

    Zpravodajské služby se proto řídí vlastním odhadem, jaké informace by mohly být užitečné, a kterou informaci by mohli konzumenti zpravodajských výstupů nejlépe využít. Nezbývá jim než shromažďovat informace o všech oblastech, které považují za potencionálně problematické, aby mohly případně včas reagovat na aktuální požadavky. [23]
    Dodejme, že v případě tajné operace se jedná o nástroj extrémní, který by měl být používán jen jako poslední možnost ve výjimečných případech a podle některých názorů by neměl být používán vůbec.
    Gill ve své definici spojuje dva pohledy na bezpečnostní služby, které vyplývají z toho, jaké funkce těchto služeb konkrétní autor zdůrazňuje. Jednak se jedná o ochranu vlastních informací, zařízení či personálu proti aktivitám cizích výzvědných služeb, tzv. kontrašpionáž, nebo o aktivity zaměřené proti vnitřním hrozbám politickému režimu.
    Od zpravodajských služeb se očekává, že budou schopné s předstihem identifikovat možné bezpečnostní hrozby a upozorní na ně vládu, popřípadě naznačí možnosti nejvhodnější reakce. Proti represivním složkám mají zpravodajské služby výhodu, že jejich činnost není podmíněna protizákonným jednáním sledovaného objektu, mohou monitorovat i jednání, které není v rozporu se zákonem, pokud jej tedy vyhodnotí jako hrozbu.


Základní dělení zpravodajských organizací

    Časopis je registrován MK ČR pod číslem E 16059 a Českým národním střediskem ISSN pod označením ISSN 1210-3292 (print) a ISSN 2336-2995 (online). DOI: 10.3849/1210-3292
    [16] HERMAN, M. Intelligence Services in the Information Age. Londýn: Frank Cass Publishers, 2001, str. 7-9; podle: Intelligence Practice and Democratics Oversight – A Practitioners View, DCAF, on-line text (http://www.dcaf.ch/publications/Occasional_Papers/3.pdf )
    HUMINT se skládá ze dvou hlavních podskupin, a to otevřeného a skrytého sběru informací. Pod otevřeným sběrem si můžeme představit zprávy od diplomatických zastoupení nebo rutinní tázání turistů či obchodníků, výslechy zajatců aj. Specializované služby mají za úkol sběr informací ze zahraničních médií nebo vědeckých publikací. Skrytý sběr informací probíhá prostřednictvím nejrůznějších informátorů nebo agentů. Tato zpravodajská činnost spočívá v navazování kontaktů s vytipovanými osobami a utváření sítí spolupracovníků, kteří jsou ochotni poskytovat informace.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00