Jak na věc


vilém čok s manželkou

Babiš a Zeman na pohřeb Bushe nepoletí. Jejich smutek byl zjevně předstíraný

    Souběžně s těmito aktivitami začal Vilém připravovat nový projekt s pracovním názvem „Běž pro ty šproty“ s klávesistou Zdeňkem Budíkem a z předchozího období setrvávajícím kytaristou Petrem Henychem. Název DELIRIUM zaniká a je tu nová kapela s názvem BYPASS resp. "Vilém Čok & Bypass". Celou sestavu doplňuje nový bubeník Franta Poborský, neboť dlouholetý spoluhráč Daniel Šůra ukončil bubenickou karieru ze zdravotních důvodů. Prvním albem kapela hledá svoji hudební polohu, která je patrná přidáním kláves. Tím se dostává sound do více pestřejšího zvuku (klávesy) ale částečně ztrácí kytarový grunt.
    Na stránkách tohoto webu najdete vše podstatné, od eshopu po info o koncertech, případné další info v Kecárně či na serverech Facebooku nebo ve vlastní aplikaci "VILÉM ČOK" pro mobilní telefony a tablety, která je zdarma ke stažení na Obchod Play.
    V roce 1986 dostal Pražský Výběr povolení opět veřejně vystupovat a v roce 1988 vydává své první album pod názvem Výběr. Toto „první“ album však nebylo skutečně první. To opravdu první, s názvem „Straka v hrsti“ bylo natočeno už v roce 1982, ale oficielně v té době však vydáno nebylo. Naopak, bylo tzv. trezorové a přes obrovský tlak z různých míst bylo povolené k vydání až později. Když se roku 1988 tak stalo, bylo již tak slavné a známé, protože na veřejnost prosákly nahrávky na kazetách, takže lidé ho v různých kvalitách dobře znali. I tak byly prodeje obrovské...


Babiš dnes u úslužného Soukupa rozehraje další díl své pohádkové show

    V roce 1981 provedl Vilém svůj životní přestup do kapely Pražský Výběr. Tam vystřídal baskytaristu Ondřeje Soukupa, odchodšího za zlaťáky ke (skupině) Karla Gotta. Tato kapela přinesla do našich hudebních archivů spoustu originálních písní a na naše podia zcela novou image, jíž smetla nekompromisně k zemi zkostnatělé tradice a nalajnovala si vlastní revoluční cestu. Od samotného vzniku kapelu provázely skandály. Pražský Výběr byla kapela obdivovaná publikem a nenáviděná konvenčním tiskem a komunistickými příkazy a zákazy, které později, v roce 1983 způsobily dokonce zákaz činnosti tomuto špičkovému seskupení.
    Koncem roku 1988 pak vzniká jeho vlastní skupina s názvem NOVÁ RŮŽE. Tato „supergroup“, jak ji v prvním otištěném článku nazvali, vydala v roce 1990 a 1991 dvě na tehdejší dobu více než nadprůměrná alba označená krátce „Nová růže“ a „Nová růže ´91“. V kapele se setkali opět dobří hudebníci – Kromě Čoka (baskytara, zpěv) kapelu tvořil Petr Roškaňuk (kytara), Franta Hönig (bicí) a Ota Baláž (klávesy, saxofon, zpěv). Jejich skladbu „Anděl fantazie“ asi není třeba zvlášť připomínat, za zmínku však jistě stojí, že v té době Výběr nebyl ještě zcela „rozpuštěn“, nebylo rozpuštěno ani Tango Miroslava Imricha, se kterým část Nové růže dojížděla koncerty. Odborní kritici i hudební fanoušci na adresu kapely nešetřili chválou. Interní záležitosti byly však příčinou rozpadu kapely bohužel v době silného vzestupu její popularity.


Soukup musí do měsíce opět zařadit zpravodajství. To bude mrzení a vztekání

    Logickým projektem Viléma bylo DELIRIUM (zal.1992). V tomto sdružení došlo na postu muzikantů ke změně jen jednou, nejprve vystřídal za bicími Daniel Šůra (ex JOHN DOVANNI) Františka Höniga a o rok později Petr Henych (ex JOHN DOVANNI, KREYSON) u kytary Standu Jelínka. Od té doby (rok 1996) takto kapela fungovala do roku 2000, kdy Vilém vyhlásil z důvodu fyzického opotřebení pauzu, původně na jeden rok, ale vyklubaly se z toho roky čtyři. Nejzásadnějšími songy této poměrně stabilní éry Deliria jsou „Delirium Tremens“, „Mám na tvý IQ dvojí lék“, „Diskoška“, „Ná ná ná“, „Holky rohypnolky“, „Vykropim si kedlubnu“...
    I když během povolení činnosti odehrál Výběr několik set koncertů, přesto docházelo k jisté stagnaci a dělení sil… Michal Pavlíček se nadále věnuje Stromboli, Klaudius Kryšpín emigruje do Austrálie, Michael Kocáb se věnuje politice a Vilém Čok přemýšlí o založení svého vlastního projektu.
    Výběru však nikdo nevzal jejich zviditelnění na hudebním poli – jejich „Hrabě X“, „Na václavskym václaváku“, „Pražákům je hej“, „Zubatá“ či „Olda je přítel můj“ se staly kultovními „hymnami“ mládeže.


Klára Cibulková: Asi musíme znovu klesnout ke dnu, abychom si řekli, že to takhle nechceme

    Když maminka paní Čoková uplácela čtrnáctiměsíčního „Vilíčka“ rakvičkami, aby zazpíval za účelem nahrávky dětské hitovky „Ivánku náš“ či „Já mám koně“, zcela jistě netušila, že tím pomalu, ale jistě, napomáhá ke vzniku kontroverzního českého rockera, zpěváka, baskytaristy a velkého showmana Viléma Čoka. Netušila ani, že se tato nahrávka později stane úvodem jeho alba Čok´o´láda (2000), která mapuje jeho mnohaletou hudební činnost. I Čokova později vyslovená věta „To všechno spískala moje mamina, páč mi neměla cpát do kebule ty bigbíťárny,“ svědčí o tom, že Vilém měl v rodině s největší praděpodobností k hudbě více než blízko… :o)
    Na podzim roku 2003 se opět dává dohromady Pražský Výběr, nejprve jen pro pár koncertů v rámci hostování na finálových koncertech soutěže hudebních talentů Jim Beam Music. Bubeník Klaudius Kryšpín se vrátil z Austrálie a Pražský Výběr začal koncertovat naplno na rockových festivalech a jiných akcích. Na začátku roku 2006 si PV dává další timeout s tím, že bude pracovat na novém albu a potažmo novém koncertním repertoáru. Album se zatím natočit nepodařilo... :(
    V roce 1996 se opět schází Pražský Výběr, aby natočil zatím poslední řadové CD Běr, k němuž bylo odehráno 6 velkých koncertů ve sportovních halách větších českých měst. Zajímavostí celého tour bylo, že předkapelou Výběru bylo Delirium, takže Vilém dělal předskokana sám sobě a na podiu musel tak každý koncert strávit skoro 3 hodiny rockového běsnění...


Babiš začal hovořit o nemoci dcery až ve chvíli, kdy na ni chce hodit „Čapák“

    Následky tohoto „systematického hudebního deptání“ nedaly na sebe dlouho čekat. První kapela z mládí (pomineme - li školní Explozi) nesla jméno ZIKKURAT, její existence s Vildou je datována od let 1977 až 1981, a skládala se z muzikantů ve věku kolem 18 let. Hrála technicky velmi dobře a problémy jí nedělaly ani převzaté songy tehdy nastupující první anglo-americké vlny punkové generace. V kapele hráli Jiří Křivka (kytara), Vilém Čok (baskytara) a Tomáš Havrda (bicí). Důležitým okamžikem v jejich působení se stala jejich účast na „9. pražských jazzových dnech“ kde svým výkonem doslova převálcovali všechny ostatní kapely.Tisk se krátce po soutěži vyjadřoval o kapele jako o „největší senzaci nejen tohoto festivalu“. „Experimentálně pojaté zvukové plochy blízké avantgardnímu jazzu či rockovým výbojům 70. let,“ zněl verdikt tisku, kterému Zikkurat připravil též smažbu z repertoáru Ramones, Stranglers či Sex Pistols a dalších... Zikkurat si od toho období zahrál na mnoha místech tehdejšího
    Sound Bypassu je výhradně kytarový,dá se říci rockový či hardrockový, s přesahy do punku a metalu. Každé album je trochu jiné a každé album je vždy posunem a nenudí. Typickou ukázkou jsou aktuální songy Láska je zbraň, Makám jako kráva, Živá voda, Nám živým, Hudba je nejvíc či Zachraňte Ježíška atd...

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00