Jak na věc


velikonoční výrobky z papírových ruliček

Modré pondělí a Žluté (šedé) úterý

    V tento den chodí chlapci dům od domu za děvčaty a šlehají je pomlázkami spletenými z vrbového proutí, aby byla po celý rok zdravá, veselá a pilná. Chlapci za to od děvčat dostávají malovaná vajíčka, stuhy a dárečky.
    Padesát dní od neděle Zmrtvýchvstání Páně do neděle Seslání Ducha svatého se slaví s radostným jásotem jako jeden sváteční den, jako „Veliký den Páně.“ Jsou to dny, v nichž především se zpívá Aleluja. Neděle této doby jsou označovány jako neděle velikonoční.Po neděli Zmrtvýchvstání Páně následují: 2., 3., 4., 5., 6., 7. neděle velikonoční. A doba těchto posvátných padesáti dnů končí nedělí Seslání Ducha svatého.
    Sobota je bílá podle roucha, v němž se přijímá křest. Vařily se obřadní a sváteční pokrmy, pekly se mazance a velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí, vázaly se březové větvičky a zdobila se vajíčka.
    Název nejspíše pochází od zelené stravy, která se v tento den jedla, aby zajistila pevné zdraví po celý rok. Nejčastěji sekané kopřivy, špenát, zelí, šťovík a různé bylinky.
    Předly se pašijové nitě, jimiž se pak na šatech udělalo několik stehů, které měly ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00