Jak na věc


významový poměr mezi větnými členy

Vztahy a významové poměry - Všichni Všem

    [2] PS významový rozbor produktivních prvních částí složeniny nepřináší a v prvních dílech je do hesláře ani nezařazuje. Později, od IV. dílu, je jako heslové slovo uvádí, ale jen s obecným, velmi širokým vysvětlením významu celé složeniny, např. pod vše- čteme „první část složenin označujících něco, co se týká celku n. úplnosti, např. všelék, všelidský, všemocný, všemožný ap.“
    [10] Na snadnost tvoření nových slov složených s vše- upozorňuje v poznámce k tomuto heslu SSJČ. Ostatně ani řada složenin s celo-, zejména ve skupině vyjadřování vlastnosti, že něco je vyrobeno jen z nějaké látky, není uzavřená; lze utvořit např. přídavná jména celosilonový, celotesilový ap.


Významový poměr přídavných jmen složených s celo- a s vše-

    Ke specifičnosti významového poměru prvních částí celo- a vše- ve složených přídavných jménech připojme ještě zmínku o tom, že část vše- je jedině možná u přídavných jmen odvozených od názvů lidských zaměstnání a zájmů, náboženského vyznání, společenských poměrů apod. neustavených jako nějaký celek, např. všedělnický ‚týkající se všeho dělnictva‘, všestudentský ‚týkající se všech studentů‘ (ale též ‚všeho, celého studentstva‘), všekřesťanský ‚týkající se všech křesťanů‘ (obdobně: ‚všeho, celého křesťanstva‘), všedemokratický ‚týkající se všeho, co souvisí s demokracií‘, všekapitalistický ‚týkající se celého kapitalismu‘, všekulturní ‚týkající se vší, celé kultury‘, všesportovní ‚týkající se všech sportů, souvisící s pěstováním všech sportů‘ (ale též ‚týkající se celého sportu‘) atd. I když u mnohých z nich je ve výkladu užito (a u mnohých by též mohlo být užito) přída
    Pochybnosti vyslovené v dopise Jazykovému koutku Československého rozhlasu E. Poučkem z Ústí n. L. o vhodnosti názvu všečínské shromáždění staly se podnětem k zamyšlení nad významem složeného přídavného jména všečínský a v souvislosti s tím k revizi celé skupiny složenin s první částí vše- z hlediska významového vztahu této části k druhé části složeniny. Přitom nebylo možné nevšimnout si významového poměru složenin s vše- k složeninám s první částí celo-, neboť v některých případech lze užít obou prostředků bez výraznějšího významového rozlišení. Souvisí to s tím, že samostatná slova, jejichž základů je v první části uvedených složenin užito, zájmeno všechen a přídavné jméno celý, jsou v některých svých významech synonymy.


Vztahy a významové poměry

    V kterých významech se mohou slova celý a všechen stát první částí složených přídavných jmen? To lze zjistit v SSJČ z významového rozboru prvních částí, který je do něho zařazován v těch případech, kdy jde o produktivní tvoření slov.[2] První část celo- vyjadřuje (1) u přídavných jmen odvozených od podstatných jmen látkových, že něco je vyrobeno jen z příslušné látky, např. celokožený, a spojuje část druhou se svým významem jako s její bližší okolností, (2) u přídavných jmen odvozených od pojmenování nějakého kolektivu nebo celku (územního, prostorového, časového apod.) zesílení, zdůraznění platnosti pro tento celek bez výjimky, např. celonárodní (význam) ‚pro celý národ‘, celoříšský, celodenní aj., a spojuje část druhou se svým významem jako s její vlastností. O této skupině se v SSJČ praví, že „takové složeniny jsou oprávněné, je-li nutno odlišit nebo zesílit význam slova v druhé části významem přídavného jména celý, a že vznikají někdy jako významové protějšky slož


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00