Jak na věc


výdaje procentem z příjmů

Přechod z výdajů paušálem na výdaje podle dokladů

    Podle ustanovení § 10 odst. 4 ZDP může poplatník i u příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), uplatnit namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení těchto příjmů výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, tj. výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů. Také v tomto případě je poplatník povinen vždy vést záznamy o příjmech.
    Výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP mohou při zjišťování dílčího základu daně podle § 7 ZDP uplatňovat i ti poplatníci, kteří vedou účetnictví. V tom případě ale tito poplatníci pro účely daně z příjmů vychází z evidence příjmů (nikoli výnosů), tj. včetně přijatých záloh.
    Pokud jsme zatím uplatňovali výdaje podle skutečnosti pomocí daňové evidence a nyní chceme uplatňovat paušální výdaje procentem z příjmů, upravíme základ daně předešlého roku. Většinou to provedeme dodatečným daňovým přiznáním, které vyplníme celé znovu, k tomu navíc oddíl 6 a tabulku E. Povinné úpravy základu daně uvádí § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů – je to tam dost nepřehledně, musíme ten odstavec přečíst opravdu celý.


Uplatňování výdajů v procentní výši při zdaňování příjmů fyzických osob

    Poplatník na základě příslušných oprávnění provozuje řemeslnou živnost „zednictví“ a volnou živnost „přípravné práce pro stavby“. Zatímco u příjmů z řemeslné živnosti (například za provedení montáže oken) uplatňuje výdajový paušál ve výši 80 %, u příjmů z výkonu volné živnosti (například za výpomoc při montáži lešení) může uplatnit výdajový paušál pouze ve výši 60 %. Při prodeji hmotného majetku a nářadí používaného pro obě živnosti musí příjem z tohoto prodeje rozdělit tak, aby mohl u tohoto příjmu uplatnit výdaje v příslušné procentní výši, jak je výše uvedeno (například podle poměru příjmů dosažených z jednotlivých živností). Svůj postup bude muset poplatník při případné daňové kontrole obhájit.
    Podle ustanovení § 7 odst. 7 ZDP mohou poplatníci s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu uplatnit u jednotlivých druhů příjmů s výjimkou uvedenou v § 11 nebo 12 ZDP výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, a to:


Paušální výdaje pro roky 2017 a 2018

    Uplatní-li poplatník u příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP výdaje v procentní výši, jsou podle ustanovení § 9 odst. 5 ZDP v těchto výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9 (tj. například i odpisy pronajímaného hmotného majetku, jehož odpisování bylo v minulosti zahájeno). Pokud se poplatník rozhodne za příslušné zdaňovací období uplatnit u příjmů z pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku výdaje v procentní výši, musí tímto způsobem uplatnit výdaje u všech příjmů, které měl za toto zdaňovací období z pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku a které tvoří jeden dílčí základ daně podle § 9 ZDP.
    Nadále platí, že způsob uplatnění výdajů podle § 7 odst. 7 ZDP nelze zpětně změnit. Žádné ustanovení ZDP ale nebrání změně opačné, tj. poplatník může dodatečně změnit způsob uplatnění výdajů v prokázané výši na způsob uplatnění výdajů v procentní výši z dosažených příjmů. Přitom je ale třeba postupovat v souladu s daňovým řádem, zejména s ustanoveními § 141 odst. 2 až 6 daňového řádu, kde jsou vymezeny podmínky, za kterých je daňový subjekt oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je jeho poslední známá daň, a kdy tak učinit nemůže.


Re: Výdaje procenty z příjmu 80%

    U poplatníků daně z příjmů fyzických osob je podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje (náklady) prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 ZDP není stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně se podle ustanovení § 24 odst. 1 ZDP výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Jinak řečeno, kromě výdajů nebo nákladů, u nichž je zákonem přímo stanoveno, za jakých podmínek a v jaké výši je lze pro zjištění základu daně uplatnit, může poplatník uplatnit jen takové výdaje nebo náklady, u kterých prokáže, že se jedná o výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení jeho zdanitelných příjmů. Toto prokazování ale není vždy
    Podle pokynu GFŘ D-6 k ustanovení § 13 ZDP se příjmy dosažené při společném podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů (podílu na společných příjmech) i jiné příjmy ze své podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. K tomu je uvedeno, že způsob uplatnění daňových výdajů u těchto jiných příjmů spolupracující osoby není vázán (tj. nemusí být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu. To znamená, že pokud například spolupracující manželka u podílu na společných příjmech uplatňuje podíl na společných skutečně vynaložených výdajích, může u jiných příjmů z vlastního podnikání uplatnit výdaje buď v prokazatelně vynaložené výši, nebo v příslušné procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP.


Příjmy, u kterých nelze uplatňovat výdaje v procentní výši

    Jak bylo již uvedeno, mají uvedené úpravy základu daně (dílčího základu daně) při změně způsobu uplatňování výdajů zpravidla dopad také na výši vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Při případném zpětném zvýšení základu daně (dílčího základu daně) za předcházející zdaňovací období z důvodu změny způsobu uplatňování výdajů je OSVČ povinna podat příslušné správě sociálního zabezpečení opravný přehled příjmů a výdajů za předcházející rok a zjištěný rozdíl pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti doplatit.


Ukončení nebo přerušení podnikání

    Těžkostem při posuzování, prokazování a obhajování výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob ve stanovených případech předejít použitím způsobu uplatnění výdajů v procentní výši z dosažených příjmů (tzv. „výdajového paušálu"). Rozhodne-li se poplatník pro tento způsob uplatnění výdajů, měl by předtím pečlivě zvážit, zda je to pro něj skutečně výhodné. Přitom nemusí být vždy rozhodující jenom daňové hledisko, ačkoli jde o unikátní a v celém světě ojedinělou možnost uplatnit bez jakéhokoli prokazování často mnohem vyšší výdaje, než byly ve skutečnosti poplatníkem vynaloženy. Je třeba si ale uvědomit i další (někdy i nepříznivé) dopady, například na důchodové pojištění poplatníka, případně i na jeho nemocenské pojištění, na snížení (sice jen zdánlivé) zisku podnikatele z pohledu úvěrujícího peněžního ústavu a dalších věřitelů, úřadu práce apod. Tzv. administrativní výhoda, která je v souvislosti s výdajovými paušály nejvíce zdůr
    V roce 2012 bude mít poplatník, který není zemědělským podnikatelem, příjem z prodeje dřeva z vlastního lesa. U tohoto příjmu, který se pro účely daně z příjmů posuzuje jako příjem ze zemědělské výroby podle § 10 odst. 1 ZDP, může poplatník uplatnit výdajový paušál ve výši 80 %.
    Dále si musíme hlídat úhrady závazků, které nám vznikly v době, kdy jsme ještě uplatňovali paušální výdaje. Tyto úhrady nebudou v období, kdy už vedeme daňovou evidenci, daňově uznatelnými výdaji.
    Pokud jsme dosud uplatňovali výdaje paušálem - procentem z příjmů a chceme začít uplatňovat výdaje podle skutečnosti (povedeme daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví), upravíme (většinou jde o zvýšení) základ daně předešlého roku a podáme dodatečné přiznání. Co všechno ale musíme vzít při úpravě v úvahu, v tom je zákon poměrně nejednoznačný.


Vyšší limit bez daňového zvýhodnění

    Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém dojde ke změně způsobu uplatňování výdajů, zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období (při uplatňování výdajů v procentní výši bude v těchto výdajích již nájemné obsaženo).
    V rozporu s ujišťováním vládnoucí koalice a vládním prohlášením o nezvyšování daňového zatížení dojde uvedeným opatřením u vybrané skupiny poplatníků daně z příjmů fyzických osob (nejedná se o poplatníky s nadlimitními příjmy) ke skokovému zvýšení daňového zatížení o několik desítek tisíc korun. To potvrzuje i důvodová zpráva k vládnímu návrhu daňových změn na léta 2013 až 2015, kde je jako hlavní důvod těchto změn uvedeno zvýšení příjmů zejména státního rozpočtu.
    Pokud přecházíme z paušálních výdajů na skutečné nebo naopak, nebo pokud končíme nebo přerušujeme svoji samostatnou výdělečnou činnost, většinou musíme upravit základ daně.


PODMÍNKY POUŽITÍ PAUŠÁLU PRO ROK 2018

    Výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP může uplatnit i poplatník, který je plátcem podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). To znamená, že i plátce, který pro účely daně z příjmů neuplatňuje výdaje v prokázané výši, ale v procentní výši z dosažených příjmů, může u přijatých zdanitelných plnění standardně za stanovených podmínek uplatňovat odpočet daně na vstupu. Pro účely daně z přidané hodnoty vede i tento plátce samostatnou evidenci podle § 100 ZDPH včetně samostatné evidence obchodního majetku vymezeného pro tento daňový účel v § 4 odst. 3 písm. c) ZDPH (podle uvedeného ustanovení je obchodním majetkem pro účely daně z přidané hodnoty souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností).
    Pokud jste si při pořízení majetku uplatnili nárok na odpočet daně, tak při jeho použití k účelům nesouvisejícím s ekonomickou činností dochází k uskutečnění zdanitelného plnění, k poskytnutí služby podle § 14/3/a) ZDPH (dočasné využití obchodního majetku pro osobní spotřebu plátce). Při každém použití auta pro soukromé účely byste měli vypočítat a odvést daň (dokladem o použití). Základem daně je výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby.Pokud vás nikdo nebude kontrolovat, nebo si toho při kontrole nevšimne, tak problém nebude:-)


Možnost výběru vyplývá z přechodného ustanovení ZDP

    Zákon o daních z příjmů ani pokyn GFŘ D-6 bohužel vůbec neřeší běžnou situaci, kdy poplatník uplatňující výdaje ve stanovené procentní výši u více druhů příjmů obdrží ve zdaňovacím období příjem, který nelze jednoznačně přiřadit k jednomu konkrétnímu druhu dosahovaných příjmů, nebo se jedná o příjem, který se týká několika různých druhů příjmů. Není pak jasné, jaký výdajový paušál a zda vůbec může být u takového příjmu uplatněn (například u přijaté náhrady škody týkající se majetku používaného poplatníkem při provozování více různých podnikatelských a samostatných výdělečných činnostech, nebo u přijaté dotace na úhradu mezd, oprav nebo jiných provozních výdajů týkajících se více provozovaných činností), a záleží jen na poplatníkovi, jaký postup zvolí a dokáže úspěšně obhájit. Za daného právního stavu je zřejmě nejlepší takový postup, kdy příslušný příjem bude rozdělen do jednotlivých druhů příjmů, u kterých poplatník uplatňuje rozdílné výdajové paušály, podle poměru výše těchto příjmů.
    Podle ustanovení § 9 odst. 5 ZDP je poplatník, který u příjmů z pronájmu uplatňuje výdaje v procentní výši podle odst. 4 (tj. 30 % z dosažených příjmů z pronájmu), povinen vždy vést záznamy o příjmech z pronájmu a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.


Uplatňování výdajů v procentní výši

    Dobrý den, Šárko, až doplatíte dlužnou daň za rok 2008, tak uvidíte:-) Kdyby poslali výměr, tak podejte žádost žádost o prominutí příslušenství daně. Důvody pro prominutí najdete v Pokynu D 319.V roce 2009 a 2010 už pojedete na paušál, takže zdaníte jen příjmy, tedy částky, které vám byly skutečně zaplaceny. Faktury, které vám budou zaplacené v lednu, zahrnete do přiznání za rok 2010. Pohledávky, zásoby a závazky dodaňujete jen při přechodu na jiný způsob uplatňování výdajů, v dalších letech (pokud opět nezměníte způsob uplatňování výdajů) už ne.Z hlediska daně z příjmů vám odpadá krácení odpisů i spotřeby PHM, všechny výdaje jsou zahrnuté v paušálu. Z hlediska DPH budete i nadále krátit nárok na odpočet, pokud přijatá zdanitelná plnění (PHM) požijete jak pro ekonomickou činnost, tak i pro soukromé účely. Doufám, že nejde o vozidlo, při jehož pořízení jste si uplatnili plný nárok na odpočet daně.
    Při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP se do základu daně zahrne jen rozdíl, o který bude cena, za kterou byly tyto zásoby prodány, převyšovat cenu nespotřebovaných zásob již dříve zahrnutých do základu daně.
    Pokud se poplatník s příjmy podle § 7 ZDP rozhodne uplatnit ve zdaňovacím období výdaje procentem z příjmů, uplatní výdaje v příslušné procentní výši ze všech druhů příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP a které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkami uvedenými v poslední větě § 11 nebo 12 ZDP, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečně prokázané výši (tyto výjimky budou ještě dále blíže popsány).
    Podle ustanovení § 9 odst. 4 ZDP může poplatník u příjmů z pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku uplatnit namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů z pronájmu výdaje ve výši 30 % z dosažených příjmů.


PODMÍNKY POUŽITÍ PAUŠÁLU PRO ROK 2017

    Ze skutečnosti, že při uplatňování výdajů v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP nemůže poplatník zařadit žádný majetek do obchodního majetku, vyplývá značný problém těm poplatníkům, kterým ve zdaňovacím období, ve kterém uplatní výdaje v procentní výši, skončí doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku a dojde k odkoupení tohoto majetku. Nezahrne-li poplatník po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku odkoupený majetek do svého obchodního majetku, nesplní jednu z podmínek pro uznání nájemného u tohoto finančního pronájmu jako výdaje (viz § 24 odst. 4 ZDP) a veškeré nájemné uplatněné ve výdajích za předcházející zdaňovací období se tím stává daňově neuznatelným. Důsledkem je povinné zvýšení základu daně (dílčího základu daně) o tyto dříve uplatněné výdaje v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl finanční leasing ukončen.


Nižší limit s daňovým zvýhodněním

    Z hlediska daně z příjmů ale poplatník, který uplatňuje výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP a nevede přitom účetnictví, nemá žádný majetek zařazen v obchodním majetku. To vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 ZDP, podle kterého se obchodním majetkem pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno nebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (tj. daňové evidenci podle § 7b ZDP). Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se přitom rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy vedl v daňové evidenci. Ve zdaňovacích obdobích, ve kterých poplatník uplatňuje výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, nelze jako daňově účinné výdaje uplatnit odpisy hmotného majetku v prokázané výši, přičemž podle ustanovení § 26 odst. 8
    Jak bylo již dříve uvedeno, hlavní výhodou způsobu uplatňování výdajů v procentní výši (tzv. výdajového paušálu) je jednoduchá možnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob odečíst při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) od zdaňovaných příjmů jako daňově uznatelné výdaje daleko větší částky než byly či mohly být ve skutečnosti na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů vynaloženy, což poměrně velké skupině poplatníků přináší značné úspory daně a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Podle údajů uváděných Ministerstvem financí se měl po úpravě výdajových paušálů od roku 2006 zvýšit počet poplatníků využívajících tento způsob uplatňování výdajů na téměř 500 000. To zcela určitě má velký (jednoznačně však nepříznivý) dopad na státní rozpočet.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
27387
cache: 0024:00:00