Jak na věc


výdaje procentem z příjmů

Re: Výdaje procenty z příjmu 80%

    Ze skutečnosti, že při uplatňování výdajů v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP nemůže poplatník zařadit žádný majetek do obchodního majetku, vyplývá značný problém těm poplatníkům, kterým ve zdaňovacím období, ve kterém uplatní výdaje v procentní výši, skončí doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku a dojde k odkoupení tohoto majetku. Nezahrne-li poplatník po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku odkoupený majetek do svého obchodního majetku, nesplní jednu z podmínek pro uznání nájemného u tohoto finančního pronájmu jako výdaje (viz § 24 odst. 4 ZDP) a veškeré nájemné uplatněné ve výdajích za předcházející zdaňovací období se tím stává daňově neuznatelným. Důsledkem je povinné zvýšení základu daně (dílčího základu daně) o tyto dříve uplatněné výdaje v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl finanční leasing ukončen.


Možnost výběru vyplývá z přechodného ustanovení ZDP

    U poplatníků daně z příjmů fyzických osob je podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje (náklady) prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 ZDP není stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně se podle ustanovení § 24 odst. 1 ZDP výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Jinak řečeno, kromě výdajů nebo nákladů, u nichž je zákonem přímo stanoveno, za jakých podmínek a v jaké výši je lze pro zjištění základu daně uplatnit, může poplatník uplatnit jen takové výdaje nebo náklady, u kterých prokáže, že se jedná o výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení jeho zdanitelných příjmů. Toto prokazování ale není vždy
    V rozporu s ujišťováním vládnoucí koalice a vládním prohlášením o nezvyšování daňového zatížení dojde uvedeným opatřením u vybrané skupiny poplatníků daně z příjmů fyzických osob (nejedná se o poplatníky s nadlimitními příjmy) ke skokovému zvýšení daňového zatížení o několik desítek tisíc korun. To potvrzuje i důvodová zpráva k vládnímu návrhu daňových změn na léta 2013 až 2015, kde je jako hlavní důvod těchto změn uvedeno zvýšení příjmů zejména státního rozpočtu.
    Podle ustanovení § 7 odst. 7 ZDP mohou poplatníci s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu uplatnit u jednotlivých druhů příjmů s výjimkou uvedenou v § 11 nebo 12 ZDP výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, a to:


Přechod z výdajů paušálem na výdaje podle dokladů

    Z daňového hlediska je nutné počítat nejen s dopadem na současný a budoucí základ daně, ale také s případným dopadem úpravy základu daně (dílčího základu daně) za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém dojde ke změně z dosavadního způsobu uplatňování výdajů (nákladů) prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů na způsob uplatňování výdajů v procentní výši z dosažených příjmů. Tato úprava může mít příznivý, ale někdy i velmi nepříznivý dopad na základ daně (dílčí základ daně) a také na vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (na vyměřovací základ pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění má provedení úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP dopad jen u poplatníků, kteří vedou účetnictví).
    Pokud jsme dosud uplatňovali výdaje paušálem - procentem z příjmů a chceme začít uplatňovat výdaje podle skutečnosti (povedeme daňovou evidenci nebo podvojné účetnictví), upravíme (většinou jde o zvýšení) základ daně předešlého roku a podáme dodatečné přiznání. Co všechno ale musíme vzít při úpravě v úvahu, v tom je zákon poměrně nejednoznačný.
    Jak bylo již uvedeno, mají uvedené úpravy základu daně (dílčího základu daně) při změně způsobu uplatňování výdajů zpravidla dopad také na výši vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Při případném zpětném zvýšení základu daně (dílčího základu daně) za předcházející zdaňovací období z důvodu změny způsobu uplatňování výdajů je OSVČ povinna podat příslušné správě sociálního zabezpečení opravný přehled příjmů a výdajů za předcházející rok a zjištěný rozdíl pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti doplatit.


Nižší limit s daňovým zvýhodněním

    Poplatník s příjmy podle § 7 ZDP uplatňoval ve zdaňovacích obdobích let 2009 až 2011 výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP. Ke dni 31. 12. 2011 měl neuhrazené závazky z titulu nájemného a oprav najatých nebytových prostor, provize za zprostředkování a při pořízení zboží v celkové výši 500 000 Kč. Pokud bude poplatník ve zdaňovacím období roku 2012 uplatňovat výdaje ve skutečně vynaložené výši podle daňové evidence, nebude moci do těchto výdajů zahrnout úhrady výše uvedených závazků, protože tyto závazky již byly zahrnuty ve výdajích (uplatněných v příslušné procentní výši) za zdaňovací období roku 2011. Navíc, pokud poplatník do konce roku 2011 nespotřeboval pořízený materiál, bude povinen o jeho cenu zvýšit zpětně základ daně za rok 2011.


Ukončení nebo přerušení podnikání

    Těžkostem při posuzování, prokazování a obhajování výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob ve stanovených případech předejít použitím způsobu uplatnění výdajů v procentní výši z dosažených příjmů (tzv. „výdajového paušálu"). Rozhodne-li se poplatník pro tento způsob uplatnění výdajů, měl by předtím pečlivě zvážit, zda je to pro něj skutečně výhodné. Přitom nemusí být vždy rozhodující jenom daňové hledisko, ačkoli jde o unikátní a v celém světě ojedinělou možnost uplatnit bez jakéhokoli prokazování často mnohem vyšší výdaje, než byly ve skutečnosti poplatníkem vynaloženy. Je třeba si ale uvědomit i další (někdy i nepříznivé) dopady, například na důchodové pojištění poplatníka, případně i na jeho nemocenské pojištění, na snížení (sice jen zdánlivé) zisku podnikatele z pohledu úvěrujícího peněžního ústavu a dalších věřitelů, úřadu práce apod. Tzv. administrativní výhoda, která je v souvislosti s výdajovými paušály nejvíce zdůr


Vyšší limit bez daňového zvýhodnění

    Z hlediska daně z příjmů ale poplatník, který uplatňuje výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP a nevede přitom účetnictví, nemá žádný majetek zařazen v obchodním majetku. To vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 ZDP, podle kterého se obchodním majetkem pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno nebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (tj. daňové evidenci podle § 7b ZDP). Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se přitom rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy vedl v daňové evidenci. Ve zdaňovacích obdobích, ve kterých poplatník uplatňuje výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, nelze jako daňově účinné výdaje uplatnit odpisy hmotného majetku v prokázané výši, přičemž podle ustanovení § 26 odst. 8
    Podle ustanovení § 10 odst. 4 ZDP může poplatník i u příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), uplatnit namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení těchto příjmů výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, tj. výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů. Také v tomto případě je poplatník povinen vždy vést záznamy o příjmech.
    Dále si musíme hlídat úhrady závazků, které nám vznikly v době, kdy jsme ještě uplatňovali paušální výdaje. Tyto úhrady nebudou v období, kdy už vedeme daňovou evidenci, daňově uznatelnými výdaji.


Paušální výdaje pro roky 2017 a 2018

    Dobrý den, Šárko, až doplatíte dlužnou daň za rok 2008, tak uvidíte:-) Kdyby poslali výměr, tak podejte žádost žádost o prominutí příslušenství daně. Důvody pro prominutí najdete v Pokynu D 319.V roce 2009 a 2010 už pojedete na paušál, takže zdaníte jen příjmy, tedy částky, které vám byly skutečně zaplaceny. Faktury, které vám budou zaplacené v lednu, zahrnete do přiznání za rok 2010. Pohledávky, zásoby a závazky dodaňujete jen při přechodu na jiný způsob uplatňování výdajů, v dalších letech (pokud opět nezměníte způsob uplatňování výdajů) už ne.Z hlediska daně z příjmů vám odpadá krácení odpisů i spotřeby PHM, všechny výdaje jsou zahrnuté v paušálu. Z hlediska DPH budete i nadále krátit nárok na odpočet, pokud přijatá zdanitelná plnění (PHM) požijete jak pro ekonomickou činnost, tak i pro soukromé účely. Doufám, že nejde o vozidlo, při jehož pořízení jste si uplatnili plný nárok na odpočet daně.
    Dobrý den Zdeni a vše nej v novém roce.Mám dotaz k výdajům procenty.Účtuju kamarádovi OSVČ a 80% pro řemeslné pro něj bude výhodné.Je mi jasné,že fakturu vydanou v r.2008 a zaplacenou v částce 118 tisíc bez DPH ,kterou mu proplatili až v r 2009 dodaním.Zásoby nemá,závazky také ne.Podle zpráv FÚ u nás nepenalizuje :-( jistě však nevím .Dodatečným daňovým přiznáním za rok 2008, zvýším základ daně o hodnotu pohledávky . Nejsem si jistá,jak je to s příjmy,na které budu fakturu nyní vystavovat s plněním 12/2009 a uhrazena bude teď v lednu 2010.Tyto příjmy se do r.2009 zahrnou? A v předešlých letech jsem mu poctivě uplatňovala krácené odpisy vozu a spotřebu PHM o soukromě ujeté km,dle výpočtu To výdaji procenty odpadá? Díky za odpověď. Šárka


Uplatňování výdajů v procentní výši při zdaňování příjmů fyzických osob

    Uplatní-li poplatník u příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP výdaje v procentní výši, jsou podle ustanovení § 9 odst. 5 ZDP v těchto výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9 (tj. například i odpisy pronajímaného hmotného majetku, jehož odpisování bylo v minulosti zahájeno). Pokud se poplatník rozhodne za příslušné zdaňovací období uplatnit u příjmů z pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku výdaje v procentní výši, musí tímto způsobem uplatnit výdaje u všech příjmů, které měl za toto zdaňovací období z pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku a které tvoří jeden dílčí základ daně podle § 9 ZDP.
    Poplatník na základě příslušných oprávnění provozuje řemeslnou živnost „zednictví“ a volnou živnost „přípravné práce pro stavby“. Zatímco u příjmů z řemeslné živnosti (například za provedení montáže oken) uplatňuje výdajový paušál ve výši 80 %, u příjmů z výkonu volné živnosti (například za výpomoc při montáži lešení) může uplatnit výdajový paušál pouze ve výši 60 %. Při prodeji hmotného majetku a nářadí používaného pro obě živnosti musí příjem z tohoto prodeje rozdělit tak, aby mohl u tohoto příjmu uplatnit výdaje v příslušné procentní výši, jak je výše uvedeno (například podle poměru příjmů dosažených z jednotlivých živností). Svůj postup bude muset poplatník při případné daňové kontrole obhájit.


Uplatňování výdajů v procentní výši

    Podle pokynu GFŘ D-6 k ustanovení § 13 ZDP se příjmy dosažené při společném podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů (podílu na společných příjmech) i jiné příjmy ze své podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. K tomu je uvedeno, že způsob uplatnění daňových výdajů u těchto jiných příjmů spolupracující osoby není vázán (tj. nemusí být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu. To znamená, že pokud například spolupracující manželka u podílu na společných příjmech uplatňuje podíl na společných skutečně vynaložených výdajích, může u jiných příjmů z vlastního podnikání uplatnit výdaje buď v prokazatelně vynaložené výši, nebo v příslušné procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP.
    Pokud se samostatnou činností končíme nebo ji přerušujeme, provedeme stejné úpravy jako při přechodu na paušální výdaje (viz nahoře). Uděláme tak v případě, že jsme činnost neobnovili do termínu pro podání daňového přiznání za příslušný rok.
    Nadále platí, že způsob uplatnění výdajů podle § 7 odst. 7 ZDP nelze zpětně změnit. Žádné ustanovení ZDP ale nebrání změně opačné, tj. poplatník může dodatečně změnit způsob uplatnění výdajů v prokázané výši na způsob uplatnění výdajů v procentní výši z dosažených příjmů. Přitom je ale třeba postupovat v souladu s daňovým řádem, zejména s ustanoveními § 141 odst. 2 až 6 daňového řádu, kde jsou vymezeny podmínky, za kterých je daňový subjekt oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je jeho poslední známá daň, a kdy tak učinit nemůže.


Příjmy, u kterých nelze uplatňovat výdaje v procentní výši

    Poplatníci, kteří uplatňují výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP, nevedou daňovou evidenci podle § 7b ZDP. Podle ustanovení § 7 odst. 8 ZDP jsou tito poplatníci povinni vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
    Výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP může uplatnit i poplatník, který je plátcem podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). To znamená, že i plátce, který pro účely daně z příjmů neuplatňuje výdaje v prokázané výši, ale v procentní výši z dosažených příjmů, může u přijatých zdanitelných plnění standardně za stanovených podmínek uplatňovat odpočet daně na vstupu. Pro účely daně z přidané hodnoty vede i tento plátce samostatnou evidenci podle § 100 ZDPH včetně samostatné evidence obchodního majetku vymezeného pro tento daňový účel v § 4 odst. 3 písm. c) ZDPH (podle uvedeného ustanovení je obchodním majetkem pro účely daně z přidané hodnoty souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností).


PODMÍNKY POUŽITÍ PAUŠÁLU PRO ROK 2017

    Podle ustanovení § 9 odst. 5 ZDP je poplatník, který u příjmů z pronájmu uplatňuje výdaje v procentní výši podle odst. 4 (tj. 30 % z dosažených příjmů z pronájmu), povinen vždy vést záznamy o příjmech z pronájmu a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.
    Pokud jsme zatím uplatňovali výdaje podle skutečnosti pomocí daňové evidence a nyní chceme uplatňovat paušální výdaje procentem z příjmů, upravíme základ daně předešlého roku. Většinou to provedeme dodatečným daňovým přiznáním, které vyplníme celé znovu, k tomu navíc oddíl 6 a tabulku E. Povinné úpravy základu daně uvádí § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů – je to tam dost nepřehledně, musíme ten odstavec přečíst opravdu celý.


PODMÍNKY POUŽITÍ PAUŠÁLU PRO ROK 2018

    Pokud jste si při pořízení majetku uplatnili nárok na odpočet daně, tak při jeho použití k účelům nesouvisejícím s ekonomickou činností dochází k uskutečnění zdanitelného plnění, k poskytnutí služby podle § 14/3/a) ZDPH (dočasné využití obchodního majetku pro osobní spotřebu plátce). Při každém použití auta pro soukromé účely byste měli vypočítat a odvést daň (dokladem o použití). Základem daně je výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby.Pokud vás nikdo nebude kontrolovat, nebo si toho při kontrole nevšimne, tak problém nebude:-)
    Děkuji Zdeni moc za odpověď.Poslední větu jsem nepochopila.OSVČ plátce DPH,má při koupi vozidla sloužícího pro podnikání uplatnit krácení DPH na vstupu? Podle jakého výpočtu? Podíl soukromých jízd činí cca do 10% .Tak to jsme tedy neudělali. :-(((Bude problém?
    Jestliže změníme daňový základ, podáme i opravný přehled příjmů na OSSZ, neboť sociální pojištění se počítá z daňového základu. Opravný přehled pro zdravotní pojištění nepodáváme, neboť pojistné se počítá z rozdílu příjmů a výdajů. Údaje v přehledu pro zdravotní pojišťovnu tak mohou po několik let být odlišné od údajů, které uvedeme do daňového přiznání.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
26669
cache: 0024:00:00