Jak na věc


výdaje procentem z příjmů

Přechod z výdajů paušálem na výdaje podle dokladů

    Poplatník na základě příslušných oprávnění provozuje řemeslnou živnost „zednictví“ a volnou živnost „přípravné práce pro stavby“. Zatímco u příjmů z řemeslné živnosti (například za provedení montáže oken) uplatňuje výdajový paušál ve výši 80 %, u příjmů z výkonu volné živnosti (například za výpomoc při montáži lešení) může uplatnit výdajový paušál pouze ve výši 60 %. Při prodeji hmotného majetku a nářadí používaného pro obě živnosti musí příjem z tohoto prodeje rozdělit tak, aby mohl u tohoto příjmu uplatnit výdaje v příslušné procentní výši, jak je výše uvedeno (například podle poměru příjmů dosažených z jednotlivých živností). Svůj postup bude muset poplatník při případné daňové kontrole obhájit.
    Pokud uplatníme skutečné výdaje a po podání daňového přiznání je chceme změnit na paušální, můžeme to udělat a podat dodatečné přiznání. Naopak, při přechodu z paušálních na skutečné výdaje, to není možné.
    Podle ustanovení § 9 odst. 5 ZDP je poplatník, který u příjmů z pronájmu uplatňuje výdaje v procentní výši podle odst. 4 (tj. 30 % z dosažených příjmů z pronájmu), povinen vždy vést záznamy o příjmech z pronájmu a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.
    Také v tomto případě platí, že za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém dojde ke změně způsobu uplatňování výdajů (nákladů), lze nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci zahrnout do základu daně pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.


PODMÍNKY POUŽITÍ PAUŠÁLU PRO ROK 2017

    Dobrý den, Šárko, až doplatíte dlužnou daň za rok 2008, tak uvidíte:-) Kdyby poslali výměr, tak podejte žádost žádost o prominutí příslušenství daně. Důvody pro prominutí najdete v Pokynu D 319.V roce 2009 a 2010 už pojedete na paušál, takže zdaníte jen příjmy, tedy částky, které vám byly skutečně zaplaceny. Faktury, které vám budou zaplacené v lednu, zahrnete do přiznání za rok 2010. Pohledávky, zásoby a závazky dodaňujete jen při přechodu na jiný způsob uplatňování výdajů, v dalších letech (pokud opět nezměníte způsob uplatňování výdajů) už ne.Z hlediska daně z příjmů vám odpadá krácení odpisů i spotřeby PHM, všechny výdaje jsou zahrnuté v paušálu. Z hlediska DPH budete i nadále krátit nárok na odpočet, pokud přijatá zdanitelná plnění (PHM) požijete jak pro ekonomickou činnost, tak i pro soukromé účely. Doufám, že nejde o vozidlo, při jehož pořízení jste si uplatnili plný nárok na odpočet daně.
    Jak bylo již uvedeno, mají uvedené úpravy základu daně (dílčího základu daně) při změně způsobu uplatňování výdajů zpravidla dopad také na výši vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Při případném zpětném zvýšení základu daně (dílčího základu daně) za předcházející zdaňovací období z důvodu změny způsobu uplatňování výdajů je OSVČ povinna podat příslušné správě sociálního zabezpečení opravný přehled příjmů a výdajů za předcházející rok a zjištěný rozdíl pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti doplatit.
    Výdaje v procentní výši z dosažených příjmů nelze v žádném případě uplatňovat u příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a u příjmů z kapitálového majetku podle § 8 ZDP. Kromě příjmů ze zemědělské činnosti nelze uplatňovat výdaje v procentní výši ani u ostatních příjmů podle § 10 ZDP.


Uplatňování výdajů v procentní výši při zdaňování příjmů fyzických osob

    Uplatní-li poplatník u příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP výdaje v procentní výši, jsou podle ustanovení § 9 odst. 5 ZDP v těchto výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9 (tj. například i odpisy pronajímaného hmotného majetku, jehož odpisování bylo v minulosti zahájeno). Pokud se poplatník rozhodne za příslušné zdaňovací období uplatnit u příjmů z pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku výdaje v procentní výši, musí tímto způsobem uplatnit výdaje u všech příjmů, které měl za toto zdaňovací období z pronájmu majetku nezahrnutého do obchodního majetku a které tvoří jeden dílčí základ daně podle § 9 ZDP.
    Poplatník s příjmy podle § 7 ZDP uplatňoval ve zdaňovacích obdobích let 2009 až 2011 výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP. Ke dni 31. 12. 2011 měl neuhrazené závazky z titulu nájemného a oprav najatých nebytových prostor, provize za zprostředkování a při pořízení zboží v celkové výši 500 000 Kč. Pokud bude poplatník ve zdaňovacím období roku 2012 uplatňovat výdaje ve skutečně vynaložené výši podle daňové evidence, nebude moci do těchto výdajů zahrnout úhrady výše uvedených závazků, protože tyto závazky již byly zahrnuty ve výdajích (uplatněných v příslušné procentní výši) za zdaňovací období roku 2011. Navíc, pokud poplatník do konce roku 2011 nespotřeboval pořízený materiál, bude povinen o jeho cenu zvýšit zpětně základ daně za rok 2011.


Re: Výdaje procenty z příjmu 80%

    V rozporu s ujišťováním vládnoucí koalice a vládním prohlášením o nezvyšování daňového zatížení dojde uvedeným opatřením u vybrané skupiny poplatníků daně z příjmů fyzických osob (nejedná se o poplatníky s nadlimitními příjmy) ke skokovému zvýšení daňového zatížení o několik desítek tisíc korun. To potvrzuje i důvodová zpráva k vládnímu návrhu daňových změn na léta 2013 až 2015, kde je jako hlavní důvod těchto změn uvedeno zvýšení příjmů zejména státního rozpočtu.


Paušální výdaje pro roky 2017 a 2018

    U poplatníků daně z příjmů fyzických osob je podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje (náklady) prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 ZDP není stanoveno jinak. Pro zjištění základu daně se podle ustanovení § 24 odst. 1 ZDP výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Jinak řečeno, kromě výdajů nebo nákladů, u nichž je zákonem přímo stanoveno, za jakých podmínek a v jaké výši je lze pro zjištění základu daně uplatnit, může poplatník uplatnit jen takové výdaje nebo náklady, u kterých prokáže, že se jedná o výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení jeho zdanitelných příjmů. Toto prokazování ale není vždy
    Pokud se samostatnou činností končíme nebo ji přerušujeme, provedeme stejné úpravy jako při přechodu na paušální výdaje (viz nahoře). Uděláme tak v případě, že jsme činnost neobnovili do termínu pro podání daňového přiznání za příslušný rok.
    Podle ustanovení § 7 odst. 7 ZDP mohou poplatníci s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu uplatnit u jednotlivých druhů příjmů s výjimkou uvedenou v § 11 nebo 12 ZDP výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, a to:
    Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém dojde ke změně způsobu uplatňování výdajů, zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období (při uplatňování výdajů v procentní výši bude v těchto výdajích již nájemné obsaženo).


Příjmy, u kterých nelze uplatňovat výdaje v procentní výši

    Nadále platí, že způsob uplatnění výdajů podle § 7 odst. 7 ZDP nelze zpětně změnit. Žádné ustanovení ZDP ale nebrání změně opačné, tj. poplatník může dodatečně změnit způsob uplatnění výdajů v prokázané výši na způsob uplatnění výdajů v procentní výši z dosažených příjmů. Přitom je ale třeba postupovat v souladu s daňovým řádem, zejména s ustanoveními § 141 odst. 2 až 6 daňového řádu, kde jsou vymezeny podmínky, za kterých je daňový subjekt oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je jeho poslední známá daň, a kdy tak učinit nemůže.
    Má-li poplatník ve zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 ZDP, u kterých je v § 7 odst. 7 ZDP stanovena rozdílná výše výdajů v procentech, musí podle pokynu GFŘ D-6 vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.


PODMÍNKY POUŽITÍ PAUŠÁLU PRO ROK 2018

    Zákon o daních z příjmů ani pokyn GFŘ D-6 bohužel vůbec neřeší běžnou situaci, kdy poplatník uplatňující výdaje ve stanovené procentní výši u více druhů příjmů obdrží ve zdaňovacím období příjem, který nelze jednoznačně přiřadit k jednomu konkrétnímu druhu dosahovaných příjmů, nebo se jedná o příjem, který se týká několika různých druhů příjmů. Není pak jasné, jaký výdajový paušál a zda vůbec může být u takového příjmu uplatněn (například u přijaté náhrady škody týkající se majetku používaného poplatníkem při provozování více různých podnikatelských a samostatných výdělečných činnostech, nebo u přijaté dotace na úhradu mezd, oprav nebo jiných provozních výdajů týkajících se více provozovaných činností), a záleží jen na poplatníkovi, jaký postup zvolí a dokáže úspěšně obhájit. Za daného právního stavu je zřejmě nejlepší takový postup, kdy příslušný příjem bude rozdělen do jednotlivých druhů příjmů, u kterých poplatník uplatňuje rozdílné výdajové paušály, podle poměru výše těchto příjmů.
    Při rozhodování o případné změně způsobu uplatňování výdajů by měl poplatník pamatovat i na ustanovení § 25 odst. 1 písm. zd) ZDP, podle kterého jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje spojené s úhradou závazku vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje v procentní výši z dosažených příjmů (to se ale netýká výdajů spojených s úhradou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku).


Uplatňování výdajů v procentní výši

    Jak bylo již dříve uvedeno, hlavní výhodou způsobu uplatňování výdajů v procentní výši (tzv. výdajového paušálu) je jednoduchá možnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob odečíst při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) od zdaňovaných příjmů jako daňově uznatelné výdaje daleko větší částky než byly či mohly být ve skutečnosti na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů vynaloženy, což poměrně velké skupině poplatníků přináší značné úspory daně a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Podle údajů uváděných Ministerstvem financí se měl po úpravě výdajových paušálů od roku 2006 zvýšit počet poplatníků využívajících tento způsob uplatňování výdajů na téměř 500 000. To zcela určitě má velký (jednoznačně však nepříznivý) dopad na státní rozpočet.
    Výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP mohou při zjišťování dílčího základu daně podle § 7 ZDP uplatňovat i ti poplatníci, kteří vedou účetnictví. V tom případě ale tito poplatníci pro účely daně z příjmů vychází z evidence příjmů (nikoli výnosů), tj. včetně přijatých záloh.
    Od 1. 1. 2011 platí podle ustanovení § 23 odst. 8 ZDP, že pokud poplatník při změně způsobu uplatnění výdajů podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo, není tento poplatník v prodlení, a tudíž mu nehrozí žádný postih ve formě úroků z prodlení podle daňového řádu.
    Děkuji Zdeni moc za odpověď.Poslední větu jsem nepochopila.OSVČ plátce DPH,má při koupi vozidla sloužícího pro podnikání uplatnit krácení DPH na vstupu? Podle jakého výpočtu? Podíl soukromých jízd činí cca do 10% .Tak to jsme tedy neudělali. :-(((Bude problém?


Ukončení nebo přerušení podnikání

    Těžkostem při posuzování, prokazování a obhajování výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob ve stanovených případech předejít použitím způsobu uplatnění výdajů v procentní výši z dosažených příjmů (tzv. „výdajového paušálu"). Rozhodne-li se poplatník pro tento způsob uplatnění výdajů, měl by předtím pečlivě zvážit, zda je to pro něj skutečně výhodné. Přitom nemusí být vždy rozhodující jenom daňové hledisko, ačkoli jde o unikátní a v celém světě ojedinělou možnost uplatnit bez jakéhokoli prokazování často mnohem vyšší výdaje, než byly ve skutečnosti poplatníkem vynaloženy. Je třeba si ale uvědomit i další (někdy i nepříznivé) dopady, například na důchodové pojištění poplatníka, případně i na jeho nemocenské pojištění, na snížení (sice jen zdánlivé) zisku podnikatele z pohledu úvěrujícího peněžního ústavu a dalších věřitelů, úřadu práce apod. Tzv. administrativní výhoda, která je v souvislosti s výdajovými paušály nejvíce zdůr
    V roce 2012 bude mít poplatník, který není zemědělským podnikatelem, příjem z prodeje dřeva z vlastního lesa. U tohoto příjmu, který se pro účely daně z příjmů posuzuje jako příjem ze zemědělské výroby podle § 10 odst. 1 ZDP, může poplatník uplatnit výdajový paušál ve výši 80 %.


Nižší limit s daňovým zvýhodněním

    Z daňového hlediska je nutné počítat nejen s dopadem na současný a budoucí základ daně, ale také s případným dopadem úpravy základu daně (dílčího základu daně) za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém dojde ke změně z dosavadního způsobu uplatňování výdajů (nákladů) prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů na způsob uplatňování výdajů v procentní výši z dosažených příjmů. Tato úprava může mít příznivý, ale někdy i velmi nepříznivý dopad na základ daně (dílčí základ daně) a také na vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (na vyměřovací základ pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění má provedení úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP dopad jen u poplatníků, kteří vedou účetnictví).


Vyšší limit bez daňového zvýhodnění

    Z hlediska daně z příjmů ale poplatník, který uplatňuje výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP a nevede přitom účetnictví, nemá žádný majetek zařazen v obchodním majetku. To vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 ZDP, podle kterého se obchodním majetkem pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno nebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (tj. daňové evidenci podle § 7b ZDP). Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se přitom rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy vedl v daňové evidenci. Ve zdaňovacích obdobích, ve kterých poplatník uplatňuje výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, nelze jako daňově účinné výdaje uplatnit odpisy hmotného majetku v prokázané výši, přičemž podle ustanovení § 26 odst. 8
    Ze skutečnosti, že při uplatňování výdajů v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP nemůže poplatník zařadit žádný majetek do obchodního majetku, vyplývá značný problém těm poplatníkům, kterým ve zdaňovacím období, ve kterém uplatní výdaje v procentní výši, skončí doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku a dojde k odkoupení tohoto majetku. Nezahrne-li poplatník po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku odkoupený majetek do svého obchodního majetku, nesplní jednu z podmínek pro uznání nájemného u tohoto finančního pronájmu jako výdaje (viz § 24 odst. 4 ZDP) a veškeré nájemné uplatněné ve výdajích za předcházející zdaňovací období se tím stává daňově neuznatelným. Důsledkem je povinné zvýšení základu daně (dílčího základu daně) o tyto dříve uplatněné výdaje v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl finanční leasing ukončen.


Možnost výběru vyplývá z přechodného ustanovení ZDP

    Pokud přecházíme z paušálních výdajů na skutečné nebo naopak, nebo pokud končíme nebo přerušujeme svoji samostatnou výdělečnou činnost, většinou musíme upravit základ daně.
    Poplatníci, kteří uplatňují výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP, nevedou daňovou evidenci podle § 7b ZDP. Podle ustanovení § 7 odst. 8 ZDP jsou tito poplatníci povinni vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
    Podle ustanovení § 10 odst. 4 ZDP může poplatník i u příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), uplatnit namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení těchto příjmů výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, tj. výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů. Také v tomto případě je poplatník povinen vždy vést záznamy o příjmech.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00