Jak na věc


u křížovníků

Mrtvý brouk je zdá se nejlepší strategie

    Zásluhu o spolupráci při těchto šetřeních má současný velmistr Mgr Šedivý. Řád v současnosti vytváří takové znění svých konstitucí, které by reflektovaly církevní normy i normy konfesního práva vycházející z aktuálního právního řádu ČR.
    Po dvou letech na základě některých nových skutečností, které ukázaly, že audit nepostihl zřejmě všechny dosavadní problémy, byl kardinál Dominik Duka požádán, aby uskutečnil novou, podrobnější vizitaci života a činnosti řádu. Kardinál Duka je sám členem vatikánské kongregace pro řeholníky, proto byl pověřen, aby tuto novou vizitaci, která začala 15. 12. 2014, zorganizoval. Ustanovil čtyřčlennou komisi, ve které je právník specializující se na občanské a hospodářské právo, právník zabývající se církevním právem, bývalý vyšší řeholní představený a kněz- řeholník, který zná zásady řeholního života. Tato komise stanovila 4 okruhy činnosti: 1. hospodářské záležitosti, prověření uzavřených smluv, nájmů apod. 2. církevně-právní otázky spočívající v řešení platnosti slibů členů řádu, voleb, ustanovení a revize konstitucí řádu. 3. šetření o kněžském a řeholním životě 4. personální otázky členů řádu. První dva okruhy jsou již uzavřeny, dva zbývající se dokončují.


Jste pro absolutní zákaz trestu smrti?

    Řád křížovníků s červenou hvězdou je jediným českým řádem, založeným u nás, jeho zakladatelkou byla svatá Anežka Česká. V minulosti se řád zabýval právě v intencích života svaté Anežky především hospicovou, charitativní a sociální činností. Dnes má 16 členů a po celém území ČR a ve Vídni má několik far a dalších nemovitostí. Řád řídí velmistr, který spolupracuje s volenými konzultory a je odpovědný Kongregaci pro řeholníky v Římě. Dnes se řád významně podílí na zachování kulturního dědictví naší země.
    Server Parlamentní listy uveřejnil skandalizační článek, zabývající se spory v Rytířském řádu křižovníků s červenou hvězdou. Kardinál Duka v reakci uvádí, že se situací zabývá a že ji nevnímá tak černobíle, jak navozuje zmíněný článek.
    Současný chod řádu a jeho hospodaření je pod neustálou kontrolou dvou nezávislých právních kanceláří. Dosavadní šetření ukázalo, že podezření z majetkových nesrovnalostí nejsou opodstatněná. Proběhly audity účetnictví i audity vedení společnosti, byl vypracován rozbor uzavírání smluv, prodejů a pronájmů po stránce občansko právní i církevní.
    Jedná se o olejomalbu na kartonu od českého umělce Stanislava Feikla (12. listopadu 1883 Dolní Sytová – 7. ledna 1933 Praha). Na obraze je vyobrazen dům v Křížovnické ulici v Praze. Stanislav Feikl je známý právě svými obrazy staré Prahy


Máte dotaz k produktu? Napište nám.

    Poslání a význam Řádu křížovníků s červenou hvězdou byly určeny dobou, ve které řád vznikl, a osobností světice Anežky Přemyslovny. Tato královská dcera Přemysla Otakara I. žila v letech 1211 – 1282 a podle českého historika Josefa Pekaře patří mezi nejušlechtilejší postavy českých dějin. Prodchnuta ideály reformních náboženských myšlenek sv. Františka zAssisi ( † 1226 ), rozhodla se Anežka zříci světského života a obléci šat řeholnice. Byla v písemném styku se sv. Klárou, s ohnisky nové zbožnosti v Itálii, věděla o své sestřenici sv. Alžbětě Durynské, že založila špitál v MArburgu a.d. Lahn. To působilo nejen na duchovní růst samotné Anežky, ale i na šíření františkánských ideálů v českých zemích.
    Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.


Proč je trest smrti nepřípustný dokonce i pro křesťany?

    Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, plným názvem "Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella in pede pontis Pragensis" ( zkratka O.Cr. ) či někdy také "Ordo Sacrorum ac militarium Crucigerorum cum rubea stella" ( zkratka O.Crurig. ), představuje jedinečný mužský řád, který má výlučně český původ a který měl své centrum vždy v Praze. Je to logické spojení, vždyť právě Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou u paty pražského mostu (Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella in pede pontis Pragensis), který si vznikl ze špitálního bratrstva založeného sv. Anežkou Přemyslovnou (1233), byl spjatý s pražským mostním objektem od samého začátku. Právě on měl už od Václava II. a poté od Lucemburků privilegium vybírat na mostě clo a mýtné, ale rovněž povinnost o most pečovat.
    Řeholní oděv křížovníků se skládá z černého taláru, zdobeného dvěma bílými jazýčky na kolárku, jaké dříve nosívalo i světské duchovenstvo, a osmihrotým červeným křížem dole provázeným šestihrotou červenou hvězdou.
     Domnívám se, že některá tvrzení uvedená jako podezření na stránkách Parlamentních listů vycházejí z jiných důvodů, než ze starosti o morálně společenský rozvoj tohoto řádu. Spíše jde o prezentaci osobních neshod a využití tématu v době sílícího tlaku na revizi majetkoprávního vyrovnání mezi státem a církvemi.


Kouřová clona Istanbulské úmluvy

    Roku 1231 se Anežka objevuje jako spoluzakladatelka dvou klášterů v Praze Na Františku, nazývaných ve své době České Assisi. Byly to konvent klarisek, jehož představenou se Anežka stala roku 1234 a konvent Menších bratří – minoritů. Součástí areálu byl i špitál nedaleko kostela sv. Haštala. Jeho zaměření bylo však mnohostrannější než dnes. Z latinského slova hospes ( tj. host, pocestný či cizinec ) nevyvinul termín hospitale pro místo, kde se pečovalo nejen o nemocné, ale i o poutníky na cestách, lidi bez přístřeší, chudé či pronásledované. Provoz špitálu zajišťovalo laické bratrstvo. Organizace jeho života a činnosti vycházela z regulí podobných špitálních bratrstev tzv. rytířských řádů, jako byli např. johanité-maltézští rytíři, templáři, řády sv. Lazara a sv. Ducha. Na Anežčinu žádost papež Řehoř IX. roku 1237 povýšil pražský špitál na samostatný řád s řeholí sv. Augustina. K červenému kříži symbolu křesťanské charity – přibyla roku 1252 šesticípá červená hvězda. Tímto z
    Se změnou společenských poměrů se ukázala nutnost upravit a obnovit stanovy tohoto řádu, proto byli v minulých letech stanoveni tzv. vizitátoři, tedy lidé, kteří prozkoumávají stav hospodaření i duchovního života řádu a o výsledcích své několikaměsíční práce podávají zprávu do Vatikánu. První vizitace tohoto druhu se uskutečnila od 2. 11. 2010. Jejím předmětem byl audit hospodaření a řádová ekonomika. Poté řádová kapitula, v níž jsou všichni členové s tzv. věčnými sliby, navrhla tři kandidáty na velmistra a Svatý Stolec rozhodl 11. 12. 2012 o tom, že novým velmistrem bude Mgr. J. Šedivý.


S. Feikl - Měšťanský dům u ulice Křížovníků (ID: 1363)

    Na základě shora uvedených skutečností, myslím, jasně vyplývá, že se dlouhodobě činností tohoto řádu zabývám, pomocí odborníků zkoumám jeho stav a podávám zprávy kongregaci pro řeholníky. Rozhodně odmítám nařčení, že i když vím o určitých problémech, nekonám v tomto směru patřičné kroky. I každý laik ví, že kontrola účetnictví či hloubkový audit se nedá uskutečnit za několik dní. Tyto audity dokázaly napravit některé nesrovnalosti z minulých let. Jakmile budou uzavřeny další dvě části vizitační zprávy, bude odeslána do Říma, kde na kongregaci pro řeholníky rozhodnou o dalším postupu.


Prohlášení k situaci v řádu křížovníků

    Prvním samostatným sídlem křížovníků byly kostel a špitál u sv. Petra Na poříčí, na území pozdějšího Nového Města pražského. Chrám patří k nejlépe dochovaným románským bazilikám v Praze. Roku 1252 bylo hlavní sídlo řádu přeneseno na křižovatku cest na pravém břehu Vltavy, k Juditinu mostu. U paty mostu byl vystavěn nový hospitál sv.Ducha s kostelem sv. Františka. Obě patrocinia upomínají na kolébku křížovnického řádu a na Anežčin klášter Na Františku. Dnes se na místě prvního kostelíka tyčí raně barokní stavba z let 1679 – 1688, zbudovaná podle plánů vynikajícího architekte Jeana B. Matheye, vyzdobená freskami V. V. Reinera a oltářními obrazy M. L. Willmanna aj. K. Lišky. Původní gotický kostel však nezanikl docela. Díky postupnému zvyšování terénu Starého Města se jeho přízemí již koncem středověku dostalo čtyři metry pod úroveň náměstí a pod barokním chrámem zůstalo zachováno. Štíhlé opukové pruty svědčí o práci téže stavební huti, která budovala svatyni kláštera Na Františku.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00