Jak na věc


transsibiřská magistrála

Rusko, Transsibiřská magistrála

    Náš typ je organizace individuálních turistických zájezdů na Ural, Sibiř, Dálný východ, Altaj, Bajkal, do Mongolska a Číny. Návrh tras podle Vašich představ; Zprostředkujeme zajištění víza do země Vaší cesty.
    Stavbu komplikovaly mimořádně velké mrazy, které někdy dosahovaly 40 až 50 stupňů Celsia. U řeky Amur mohli dělníci dokonce pracovat pouze od června do října, na některých místech půda nerozmrzla ani v létě. Jinde na dělníky útočila hejna komárů nebo dravá zvěř.
    Stavitelé museli překonat velké řeky - Tobol, Išim, Irtyš, Ob, Jenisej, Angaru a Amur, nebo vést trať do strmých svahů. U Vladivostoku museli vystavět v té době nejdelší železniční most na světě dlouhý 2730 metrů.
    … transsibiřská magistrála zůstane natrvalo spojena s našimi dějinami? Právě po ní se totiž po uzavření separátního míru mezi Ruskem a Německem v Brestu Litevském v březnu 1918 přesunovaly z Ukrajiny přes centrální Rusko a Sibiř československé legie do přístavu Vladivostok, odkud měly odplout do bojující Francie.


Smysl magistrály: Přesun armády a zboží

    Na Dálném východě železnice nejprve vedla kratší cestou přes Mandžusko a Charbin. Teprve po rusko-japonské válce, kdy car ztratil vliv v Mandžusku, byla vybudována delší trasa vedoucí výhradně po ruském území. 
    Je velmi důležitá z obchodního hlediska, ale i pro přepravu cestujících. Přes Transsibiřskou magistrálu směřuje do Evropy z Japonska 8 300 kontejnerů se zbožím, což je asi třetina z celkového vytížení trasy, ročně se přepraví asi 20 000 kontejnerů. Ruské ministerstvo dopravy se přesto snaží ještě zvýšit provoz a tuto trasu více využívat.
    Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href= title=> <abbr title=> <acronym title=> <b> <blockquote cite=> <cite> <code> <del datetime=> <em> <i> <q cite=> <strike> <strong>


Dovolená Rusko – průvodce po Rusku a rusky mluvící země - nabídka

    Koncem 90. let byla významná část transsibiřské magistrály hotová. Po pouhých dvanácti letech v roce 1903 projel první vlak z Evropy až k Tichému oceánu. Zpočátku byly vagony převáženy přes jezero Bajkal speciálními trajekty, ale již v roce 1905 byla v extrémním terénu jižních skalnatých břehů vybudována trať zvaná Krugobajkalka. V roce 1905 postoupily práce tak daleko, že umožnily přesun ruských pozemních sil, které se účastnily bojů v rusko-japonské válce.
    Cíle stavby byly již na počátku všem jasné. Železnice měla nejen propojit dosud málo využívané části Sibiře a tak připravit jejich zprůmyslnění, ale hlavně zajistit dostatečný přísun armádních jednotek, které by podpořily ruské zájmy v čínském Mandžusku a Koreji, kde se angažovalo Japonsko. Železnice měla také pomoci rozšíření ruského vnitřního trhu do nových oblastí, podpořit textilní průmysl a vytvořit lepší podmínky pro obchod s USA.


Dovolená Rusko – průvodce po Rusku a rusky mluvící země - kontakty

    Magistrála začíná v Moskvě na Jaroslavském nádraží. Odtud pokračuje 1777 kilometrů po Evropě, aby překročila její geografickou hranici u městečka Pervouralsk a odtud pokračovala dalších 7512 kilometrů k břehům Japonského moře. Cesta napříč dvěma kontinenty trvá skoro celý týden). Vlak během ní projede 89 městy, z nichž pětice má více než milion obyvatel, překoná 16 velkých řek.  Většina cesty vede nekonečnými sibiřskými lesy a fádními rovinami, přičemž například mezi městy Omsk a Novosibirsk se vlak řítí rychlostí 140 km/hodinu po nejdelším 610 kilometrů dlouhém – úseku bez jediné zatáčky či znatelného převýšení.
    Transsibiřská železnice – je nejdelší železnice na světě, její délka je necelých 9300 km. Jedná se o železniční síť spojující Moskvu s ruským Dálným východem (poslední zastávka je Vladivostok) s odbočkami do Číny a Mongolska. Je snem snad každého cestovatele a stále zůstává pro mnohé legendou, iluzorním mostem mezi Evropou a As ií. V dnešní době tato cesta představuje úchvatný zážitek, zvláště pak pro turisty z Evropy, kteří chtějí zažít to pravé Rusko a seznámit se se zajímavými lidmi. Od roku 1918 do roku 1920 je Transsibiřská magistrála spjata s historií Československých legií. V mnoha městech můžete najít místa spojená s legionáři.
    Budování této železnice prosadil jeden z nejtvrdších a nejkontroverznějších ruských politiků přelomu 19. a 20. století, hrabě Sergej Julievič Witte (1849-1915).


Tvůj komentář k článku Zrušit odpověď na komentář

    S rozvojem Ruska, obzvlášť po roce 1860 po založení přístavu Vladivostok, na pobřežích Tichého oceánu, vyvstala roku 1880 potřeba lepšího a rychlejšího dopravního spojení s evropskou částí Ruska. 31. května 1891 byl tedy na popud Sergeje Witteho, zahájen ambiciózní plán na propojení celé Sibiře pomocí železniční trati; Transsibiřská magistrála se stavěla od Vladivostoku, Moskvy ale i na dalších místech budoucí Transsibiřské magistrály. Tam, kam dorazila Transsibiřská magistrála, vznikala nová města. Na západě překročila trať Ural již předtím v roce 1890 (na tomto místě dnes označuje kilometrovník 1 777 hranici mezi Evropou a Asií) a roku 1898 dosáhla železnice Irkutska při západním břehu Bajkalského jezera. Po dostavbě trati do Chabarovska bylo možno železnici napojit na již existující úsek Chabarovsk – Vladivostok. Transsibiřská magistrála tak byla téměř v celé délce dokončena, až na krátký úsek kolem jezera Bajkal, přes které byly vlaky přepravovány loďmi. Pravidelná přeprava byla za
    Transsibiřská magistrála, zkráceně Transsib, je nejdelší železniční trať na světě, hlavní dopravní tepna Ruska, probíhající v délce 9 288 km z Moskvy do Vladivostoku. Na této trase je možné udělat mnoho zastávek. V pohoří Ural, Krasnojarské sloupy, město Irkutsk, jezero Bajkal, ostrov Olchon, železnici Krugobajkalka, poloostrov Svatý Nos, Ivolginský dacan, který je největším a nejvýznamnějším buddhistickým klášterem v Rusku, město Čita, město Chabarovsk, Ussurijsk, Vladivostor, ruský ostrov. Kromě toho Transsibiřská magistrála překračuje 16 velkých řek: Volha, Vjatka, Kama, Tobol, Irtyš, Ob, Tom, Čulym, Jenisej, Oka, Selenga, Zeja, Bureja, Amur, Chor a Ussuri. Na Transsibiřské magistrále Vás čeká mnoho zážitků a dobrodružství.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00