Jak na věc


tabulky hmotnosti ryb

JAK OŽIVIT NÁSTRAHU?! / nový život s Dead Bait Float

    19 pro kapra s obsahem až % proteinu. Ty se uplatňují v podmínkách s omezeným množství aplikované směsi. Při chovu kapra v optimálních teplotních podmínkách a absenci přirozené potravy se potřeba proteinu diferencuje podle hmotnosti ryb: plůdek do 50 g % násada do 500 g % (až 50 % Mareš a kol. 1999) kapr nad 500 g 30 % (Jirásek a kol 2005) Příznivé hodnoty intenzity růstu a krmného koeficientu u různé hmotnosti chovaných ryb byly dosaženy u vybraných druhů úrovní proteinu uvedenou v tabulce Tab. 4 (Filipiak 1997). Nejpříznivější produkční parametry (viz Hodnocení produkční účinnost) byly u kapra dosaženy s kompletními krmnými směsi s obsahem přibližně 45 % proteinu a 25 % tuku, při chovu ryb do hmotnosti přibližně g. Při porovnání produkční účinnosti komerčně vyráběných krmiv při produkci násady kapra v oteplené vodě, bylo dosaženo nejpříznivějších výsledků u krmiv s 50 % dusíkatých látek. Pro ekonomiku chovu je ovšem potřeba vzít v úvahu náklady na produkci 1 kg ryby a její tržní hodn


Tabulka výtěru našich druhů ryb

    44 koncentráty rostlinných komponentů apod.). Dále technologické postupy při výrobě krmných směsí, které zneutralizují jejich účinnost (např. teplota), přídavek antioxidantů, zvýšený obsah vitaminů, a v neposlední řadě dodržovat řádné podmínky skladování krmiv. 2.9 DOPLŇKOVÉ LÁTKY Doplňkové látky (krmná aditiva) jsou někdy označovány jako nevýživné (nonnutritive ingredients, nonnutritive feed additives) komponenty krmných směsí. Jedná se o látky nebo přípravky se specifickými účinky, použité při výrobě krmiv za účelem dosažení lepší užitkovosti, zlepšení příjmu krmiva, zlepšení zdravotního stavu, stabilizaci krmiv a jejich ochraně před znehodnocením v průběhu skladování, vyšší kvality produktů a zlepšení životního prostředí. Jejich aplikace je vázána zákonem o krmivech a vyhláškou, upravující limity jejich použití, ochranné lhůty apod. Podmínky pro aplikaci aditiv podléhají relativně často změnám a je nutno sledovat platnou legislativu (v současnosti nařízení Evropského parlamentu Regi
    Jelec tloušť první dávkou vytře cca 13 000 jiker a druhou asi 5 000 jiker; střevle potoční první dávkou 1 000 jiker a druhou zhruba 100 vajíček, naopak u střevličky východní je tření během roku rozloženo až do několika desítek dávek - při každé z nich vytře v průměru asi 150 jiker.


úspěšnost rozmnožování

    34 Tab. 8: Minimální požadavky na denní dávku stravitelné energie (DE) a krmiva (%) pro pstruha duhového při třech teplotách (Cho 1992). týden C 10 C 15 C BW (g) DE (kj) % BW BW (g) DE (kj) % BW BW (g) DE (kj) % BW ,2 0,33 1,93 1,4 0,68 3,98 1,7 1,04 6,14 1,4 0,37 1,82 1,9 0,85 3,56 2,5 1,45 5,17 1,7 0,42 1,73 2,5 1,05 3,22 3,7 1,94 4,47 1,9 0,46 1,65 3,3 1,28 2,95 5,2 2,50 3, ,2 2,5 2,9 3,3 0,52 0,57 0,63 0,69 1,58 1,51 1,45 1,39 4,2 5,2 6,4 7,7 1,52 1,79 2,09 2,40 2,72 2,53 2,36 2,22 7,0 9,2 11,8 14,9 3,14 3,85 4,65 5,53 3,55 3,23 2,97 2, ,7 4,2 4,7 5,2 0,75 0,82 0,89 0,96 1,34 1,29 1,25 1,21 9,2 10,9 12,8 14,9 2,75 3,12 3,51 3,93 2,10 1,99 1,89 1,80 18,5 22,6 27,3 32,6 6,50 7,55 8,69 9,92 2,56 2,40 2,26 2, ,8 6,4 7,0 7,7 1,03 1,11 1,19 1,28 1,17 1,14 1,10 1,07 17,3 19,8 22,6 25,7 4,37 4,85 5,35 5,87 1,72 1,65 1,59 1,53 38,5 45,1 52,4 60,5 11,23 12,64 14,14 15,73 2,03 1,93 1,84 1, ,4 9,2 10,0 10,9 1,37 1,46 1,55 1,65 1,04 1,02 0,99 0,97 29,0 32,6 36,4 40,6 6,42 7,00 7,61 8,25 1,47 1,


HLAVÁČ ČERNOÚSTÝ / INVAZE ZAČÍNÁ

    28 dosahuje obsah vlákniny pouze několik desetin procenta (zpravidla do 1 %). Otázkou je u ryb její význam pro motoriku střev. Škrob je významným komponentem krmných směsí nejen svou energetickou hodnotou, ale pro svůj technologický význam při jejich výrobě. Pojivý účinek zmazovatělého škrobu zvyšuje stabilitu směsí ve vodě, jeho struktura po hydrotermické úpravě umožňuje navázat tuk a po ochlazení vytvoří stabilní strukturu. V moderních extrudovaných krmivech je využívána tato schopnost pro zvýšení obsahu tuku v krmných směsích (až na úroveň přes 25 %) bez rozpadání granulí. Sacharidy jsou typické pro krmiva rostlinného původu a nejsou pro výživu ryb esenciální. Rostlinná krmiva však svou cenou zlevňují krmné směsi. Pro rybí organizmus jsou zdrojem energie, která se v organizmu dočasně ukládá jako glykogen (živočišný škrob), a to v játrech a v menší míře ve svalovině, nebo ve formě tuku. Cukry se v těle ryb vyskytují kromě glykogenu ještě ve formě glukózy, která je pro živočichy zdroj


čeleď - štikovití

    59 krmivu udávají velikost krmných částic v závislosti na velikosti a hmotnosti chovaných ryb. Dále uvádějí doporučenou výši krmné dávky v závislosti na teplotě vody a požadované množství kyslíku pro dokonalé využití krmiva. Nutno uvést, že většina výrobců krmiv pro lososovité ryby nabízí krmiva pro intenzivní chov pstruha duhového nebo lososa atlantického. Krmiva mají vysoký obsah proteinů a tuku a umožňují velmi rychlý růst při příznivé konverzi u těchto rybích druhů. Startérové směsi obsahují % dusíkatých látek při % tuku. S rostoucí velikostí ryb (i granulí) dochází k poklesu obsahu NL (48 44 %) a nárůstu tuku (20 22 %). Pro další chované druhy lososovitých ryb, které nejsou dlouhodobě šlechtěné v intenzivním chovu (např. pstruh obecný, lipan podhorní), mohou tato vysoce produkční krmiva způsobovat vývojové i zdravotní problémy, dochází k výskytu deformací, zaostávání vývoje za růstem, nadměrnému ukládání tuku, snížení příjmu potravy, zhoršení kvality pohlavních produktů. Z těchto


FEEDER A VŠE O VNADĚNÍ / Barva vnadicí směsi

    45 2.10 VÝROBA A úPRAVY KRMIV Sestavení a výroba krmiva je cvičení v kompromisu mezi ideálním a možným (Hardy a Barows 2002). Do tohoto kompromisu se promítají nutriční potřeby chovaných ryb, dostupnost a kvalita jednotlivých komponentů, jejich cena, vyrobitelnost krmiva a celá řada dalších faktorů. Cíl je jednoduchý, z dostupných surovin sestavit krmnou směs zajišťující rychlý růst ryb odpovídající kvality, s minimálním zatížením chovného prostředí. V podmínkách intenzivních chovů ryb dominují v současnosti kompletní suché krmné směsi, jejichž složení pokrývá nutriční požadavky konkrétního rybího druhu, věkové kategorie a odpovídají podmínkám chovu. Krmiva obsahují živiny a energetické zdroje nezbytné pro růst ryb, jejich reprodukci a zdraví. Výroba krmiv a jejich skladování je komplexní proces jednotlivých na sebe navazujících kroků. Mezi základní patří mletí komponentů, jejich smíchání, kondiciování, extruze nebo granulace, chlazení, případně prosívání a distribuce. Při výrobě start


Tab. hmotnosti ryb - ČRS MO Zbraslav

    72 výživu. Z tohoto hlediska rozdělují Ostroumova (1983) a Dabrowski (1982, 1984) larvy kostnatých ryb na začátku exogenní výživy do 3 skupin. Do první skupiny řadí larvy lososovitých ryb, které mají v počáteční fázi ontogeneze funkční žaludek a dobře vyvinutý digestivní systém, umožňující využívání suchých startérových krmiv. Jsou schopny využít rybí moučku jako základní zdroj bílkovin a energie. Jedná se např. o ryby lososovité. Ve druhé skupině jsou larvy ryb bez vyvinutého žaludku a střevem s různou úrovní digestivní a absorpční funkce. Jako příklad lze uvést sumce velkého. Rovněž tato skupiny je rozkrmována suchými starterovými směsmi s použitím rybí moučky. Larvy kaprovitých ryb s nevyvinutým střevem a hepatopankreatem jsou zařazeny do třetí skupiny, která je z hlediska možnosti počátečního rozkrmování suchou dietou považována za nejproblémovější. Krátké střevo umožňuje krátkou dobu pasáže potravy, což vymezuje i relativně krátkou dobu pro digesci potravy a absorpci živin. Zárove


BIOLOGIE RYB / Rozmnožování (dokončení)

    68 Obr. 13: a Schéma klasického krmítka na stlačený vzduch fáze 1 Obr. 13b Schéma klasického krmítka na stlačený vzduch fáze 2 Krmení cyklické může být zajišťováno rovněž krmítky aplikujícími krmivo v předem stanovených dávkách a frekvenci. Krmítka nebo jejich celé systémy jsou založeny na principu časového ovládání dávkovacích mechanizmů. V praxi je využívány celá řada různých krmítek. Krmivo je aplikováno např. stlačeným vzduchem (systém Clark, Ewos aj., Obr. 12 a 13), proudem vzduchu vytvořeným elektromotorem (např. krmítko firmy Bednář Olomouc obr. 14) elektromagneticky (Obr. 15), rotačním talířem (Obr. 16) nebo šnekovým podavačem (Obr. 17). Někdy se můžeme setkat i s kombinací různých typů krmítek na jedné nádrži (Obr. 18). Uvedená krmítka jsou vybavena vlastními zásobníky, které jsou jejich součástí a jsou doplňovány ručně nebo automaticky zpravidla jednodenní dávkou krmiva. U moderních krmných systémů, vybudovaných na farmách s vysokou produkcí, je doprava krmiva z velkokapacitn
    33 V tabulce Tab. 8 je uvedena minimální denní potřeba DE a krmiva pro Pd při třech úrovních teploty. Brutto energie (BE) je množství energie (tepla) uvolněného dokonalým spálením vzorku v kyslíkové atmosféře ve spalovacím kalorimetru za předepsaných podmínek. Stravitelná energie (bilančně stravitelná energie, SE; digestible energy, DE) je brutto energie snížená o celkový obsah energie obsažený ve výkalech, a to včetně energie metabolického původu. Metabolizovatelná energie (ME) je brutto energie přijatého krmiva, která se nevyloučila výkaly a močí. Netto energie (NE) je metabolizovatelná energie, která nebyla ztracena v produkci tepla. Tato energie se rozděluje na netto energii pro záchovu a netto energie pro produkci. 32


BIOLOGIE RYB / Nemoci způsobené parazity – helmintózy

    7 Tab. 5: Složení ideálního proteinu (% z obsahu lysinu) pro kapra obecného a pstruha duhového Tab. 6: Potřeba živin v kompletní směsi pro pstruha standardní tabulka Tab. 6: (pokračování): Potřeba živin v kompletní směsi pro kapra obecného standardní tabulka Tab. 7: Koeficienty zdánlivé stravitelnosti živin u ryb (model pstruh duhový) Tab. 8: Minimální požadavky na denní dávku stravitelné energie (DE) a krmiva (%) pro pstruha duhového při třech teplotách Tab. 9: Potřeba vitaminů pro lososovité ryby a kapra obecného Tab. 10: Složení premixu určeného do krmiva pro pstruha duhového a kapra obecného (AMINOVITAN 2007) Tab. 11: Biodostupnost fosforu z různých druhů krmiv pro pstruha duhového a kapra obecného Tab. 12: Požadavky na minerální látky vybraných druhů lososovitých ryb, kapra obecného a tilapie Tab. 13: Antinutriční látky přirozeně se vyskytující v komponentech využívaných do krmných směsí pro ryby Tab. 14: Rozdíly mezi živým zooplanktonem a suchou dietou Tab. 15: Nutriční hodnota v


PODOUSTEV / Opomíjená bojovnice

    50 krmných směsí pro jednotlivé druhy nebo skupiny zvířat. V ČR se jedná o prováděcí vyhlášku k zákonu o krmivech, vymezující v souladu s legislativou EU krmiva použitelná pro výživu hospodářských zvířat a ryb, resp. pro výrobu krmných směsí. Použita mohou být krmiva pouze zde uvedená. 3.1 ŽIVÁ POTRAVA V podmínkách intenzivního chovu zcela dominují kompletní suché krmné směsi. Živá potrava se využívá zpravidla při počátečním odchov raných stádií ryb s nízkou úrovní vývoje zažívacího traktu a nízkou aktivitou trávicích enzymů. Živá potrava tak tvoří spojení mezi endogenní výživou a příjmem potravy vodních organizmů v komerčních akvakulturách. Tento druh potravy je nezbytný pro výživu larválních stádií řady druhů ryb. Výhody živé potravy ve srovnání s umělým krmivem je v jeho nutriční kompletnosti a menším znečištění prostředí. Srovnání vlastností živé potravy a starterových směsí provedli následujícím způsobem (viz Tab. 14) Jirásek a Mareš (2001). Tab. 14: Rozdíly mezi živým zooplankton
    2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Akvakultura základy výživy a krmení ryb Prof. Dr. Ing Jan Mareš, Doc. Ing. MVDr. Ladislav Novotný, Ph.D. Doc. MVDr. Miroslava Palíková, Ph.D. Brno 2015


čeleď - úhořovití

    83 parametr Okoun říční a Candát obecný b Candát obecný c Sumec velký d Sumec velký e chov směs ulovený Chov směs ulovený Chov krmivo 1 Chov krmivo 2 Chov rybník chov rybník chov krmivo Chov krmivo 14 % tuk Chov krmivo 22 % tuk Chov krmivo 27 % tuk Chov krmivo 13 % tuk Hmotnost 119,4 116,1 1009,8 1185,1 316,67 530,80 531, ,3 1189, (g) Výtěžnost bez vnitřností 87,93 93,63 83,82 88,06 89,49 91,83 91,22 90,75 90,76 (%) VSI (%) 11,97 6,37 10,51 8,17 8,78 8,91 8,80 8,22 10,12 10,49 8,89 Výtěžnost 64,24 69,77 61,08 60,86 trup(%) Výtěžnost filet bez 42,63 47,89 48,10 51,22 51,73 49,90 50,91 42,79 45,11 46,61 46,19 46,04 47,00 kůže(%) Sušina 23,0 19,0 22,83 20,04 22,02 21,39 21,67 21,36 22,42 23,37 23,14 24,09 21,97 (%) Proteiny 20,1 17,6 18,81 18,01 19,39 19,06 18,61 18,62 21,14 17,21 17,67 (%) Tuk (%) 1,3 0,3 2,87 0,95 0,93 0,86 1,23 +1,09 4,82 3,13 5,36 2,82 a Zakes a kol. 2008; b Jankowska a kol. 2003; c Mareš a kol. 2010b; d Jankowska a kol. 2007; e Mareš a kol Tab. 21: Hodnoty výtěžnosti


KDYŽ NÁS VIDÍ... / lov v chladné a čisté vodě

    63 Příkladem může být například sumce velký. Teplota pro maximální růst plůdku sumce je na úrovni kolem 30 C. Nicméně při této teplotě je krmná dávky na úrovni téměř 400 % jeho aktuální hmotnosti, limitujícím se stává množství dostupné potravy. Benefitem chovu při této teplotě je eliminace výskytu obávaného onemocnění ichtyoftiriózou. V provozních podmínkách je využívána teplota nižší zpravidla C, s nižší krmnou dávkou. Komplikujícím faktorem právě při chovu sumce je jeho dravost a v případě delší přestávky mezi krmením (na úrovni 6 8 h) se výrazně zvyšuje riziko vzájemného napadání a vzniku kanibalizmu. Objevuje se zde tedy další faktor a to je frekvence krmení. U vyšších věkových kategorií tohoto rybího druhu je optimální teplota pro růst kolem 25 C, ale optimální poměr mezi využitím krmiva (hodnotou FCR) a rychlostí růstu (SGR) je na úrovni přibližně o 2 C nižší, tedy kolem 23 C. Nebezpečné jsou výkyvy teploty v průběhu dne, protože teplota vody ovlivňuje i aktivitu trávicích enzymů


čeleď - hlaváčovití

    81 Hodnota výtěžnosti je ovlivněna podílem vnitřností včetně vnitřnostního tuku. Tento podíl je vyjádřen zpravidla hodnotou viscerosomatického indexu (VSI). Při porovnání výtěžnosti ryb pocházejících z podmínek intenzivních chovů a ryb z přirozených (včetně rybničních) podmínek, získáme rozdílné údaje v závislosti na rybím druhu. Ryby pocházející z podmínek intenzivního chovu, využívající kompletní krmné směsi s vysokou energetickou hodnotou a vysokým podílem neproteinové energie, mají pravidla vyšší podíl vnitřnostního tuku. Zejména se jedná o rybí druhy s nízkým obsahem tuku ve svalovině a v podkoží. Typickými představiteli jsou okoun říční a candát obecný. Výtěžnost ryb z podmínek intenzivního chovu může být tedy nižší než z přirozených podmínek. U okouna udává např. Zakes a kol. (2008b) rozdíl ve výtěžnosti ryb bez vnitřností na úrovni 5 %, na stejné úrovni i rozdíl ve výtěžnosti filet bez kůže. Jankowska a kol. (2003) dosáhla výtěžnosti u filet divokého candáta na úrovni převyšují


Poznámky k období tření a výtěrovému substrátu

    64 řada firem dodávající krmiva udává i množství kyslíku spotřebovaného rybou při doporučené denní krmné dávce každého z krmiv. Se stoupající teplotou se zvyšuje aktivita (intenzita metabolizmu) ryb a intenzita příjmu krmiva (další zvýšení intenzity metabolizmu) a tím i spotřeba kyslíku. Při zvýšení teploty vody o 10 C dochází k přibližně zdvojnásobení spotřeby kyslíku. Zároveň se stoupající teplotou klesá rozpustnost kyslíku ve vodě a jeho množství při 100% nasycení. V chovu pstruha duhového platí, že by v rozpětí optimálních teplot neměl, pro optimální využití krmiva, klesat obsah rozpuštěného kyslíku pod hodnotu 7 mg.l -1. Při zvýšení teploty na úroveň kolem 20 C je potřeba více než 8 mg.l -1, což představuje nasycení vody kyslíkem více než 90 %. Při 5 C je dostačující 45% nasycení (Obr. 8). Nakrmený pstruh duhový přežije při obsahu kyslíku na úrovni 5 mg.l -1, nenakrmený při 3,5 mg.l -1. Obr. 8: Potřeba dostupného kyslíku při chovu pstruha duhového v závislosti na teplotě vody. Obe


Akvakultura základy výživy a krmení ryb

    57 Biomasa kvasnic je pro svou jednoduchou stavbu bílkovinných struktur využívána ve směsích pro raná stádia ryb s nevyvinutým zažívacím traktem. Často je pro ně používáno označení SCP (single cells protein) proteiny. Nezbytnou součástí krmných směsí je doplněk vitaminů, minerálních látek, případně syntetických aminokyselin a antioxidantů. Tyto látky jsou přidávány do krmných směsí ve formě premixů (viz předchozí text). V souvislosti se snahou zlepšení využití aplikovaných krmných směsí, zvýšení jejich produkční účinnosti a snížení ztrát v intenzivním chovu ryb (zvýšení rezistence ryb) jsou do krmných směsí v současnosti zařazována tzv. probiotika. Jedná se o látky nebo mikroorganismy, které po přidání do krmiva přispívají k vytvoření příznivé mikrobiální populace v trávicím traktu. Zkušenosti získané v osmdesátých a devadesátých letech jsou v současnosti využívány v komerční výrobě krmných směsí pro lososovité ryby. Při produkci lososovitých ryb, zpravidla pstruha duhového, je přidává


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
26685
cache: 0024:00:00