Jak na věc


tabulky hmotnosti ryb

BIOLOGIE RYB / Nemoci způsobené parazity – helmintózy

    58 Strategie krmení doporučovaná výrobci krmiv je často zaměřena zejména na hodnotu krmného koeficientu. Lososovité ryby, zejména pstruh duhový, dosahuje nejlepší hodnotu krmného koeficientu ze všech zvířat, a to pod hodnotu 1 (<0,8). To znamená, že na 1 kg přírůstku spotřebuje i méně než 0,8 kg krmné směsi. Návody na krmení (denní krmnou dávku) jsou sestaveny tak, aby byl dosažen nízký krmný koeficient a přiměřený růst, zároveň však udávají i hodnoty denní krmné dávky pro optimální poměr mezi krmným koeficientem a intenzitou růstu. Nízká krmná dávka znamená vysoký krmný koeficient, protože většina krmiva pokrývá pouze dávku záchovnou a pouze malá část je využita k produkci. Zvýšení krmné dávky sníží hodnotu krmného koeficientu až na minimum, kdy je dosažen optimální poměr mezi záchovnou a produkční dávkou, ale není využita růstová potence ryb. Další zvyšování způsobí zvyšování intenzity růstu i nárůst krmného koeficientu až do okamžiku, kdy ryby nejsou již schopny krmivo využít a r


Tab. hmotnosti ryb - ČRS MO Zbraslav

    77 ryb (zpravidla na 1 kg). Hodnota krmného koeficientu je závislá na kvalitě krmiva (obsah a kvalita jednotlivých komponentů, jemnost mletí, homogennost krmiva, množství vlákniny, poměru SNL:SE, případně úživný poměr), hydrochemických parametrech (zejména teplota vody a obsah rozpuštěného kyslíku), biotických faktorech (druh, věk, velikost, zdravotní stav ryb a aktivita ryb) a technice krmení (intenzita, frekvence a způsob podávání). V provozní praxi se provádí subjektivní makroskopické hodnocení krmiv při jejich dodávce, kdy u každého druhu a šarže krmiva posuzuje homogennost velikosti a barvy jednotlivých krmných částic (granulí, pelet), množství odrolu a pach krmiva. S ohledem na způsob distribuce krmných směsí je nutno doporučit i kontrolu správnosti dodaných krmiv. Při podezření na závadnost krmiva lze požádat dle platných předpisů o provedení kontrolních analýz příslušnou laboratoř (i odběr vzorků krmiva se řídí metodami uvedenými v platné legislativě, vyhl. č. 124/2001 Sb.). Dá


úspěšnost rozmnožování

    6 Seznam obrázků Obr. 1: Trávicí trakt kapra obecného a pstruha duhového Obr. 2: Využití přijatých bílkovin v organizmu ryb Obr. 3: Využití přijaté energie (energetická bilance) Obr. 4: Distribuce fosforu a dusíku přijatého v krmivu Obr. 5: Použití mraženého zooplanktonu při odchovu plůdku pstruha Obr. 6: Závislost hodnot intenzity růstu a hodnoty krmného koeficientu v závislosti na velikosti krmné dávky Obr. 7: Vliv dostupnosti rozpuštěného kyslíku na hodnotu krmného koeficientu Obr. 8: Potřeba dostupného kyslíku při chovu pstruha duhového v závislosti na teplotě vody Obr. 9: Zařízení na zlepšení kyslíkových poměrů a krmítka v nádržích s chovem Pd Obr. 10: Použití pásového samokrítka s hodinovým strojkem (dva různé modely) Obr. 11: Použití samokrmítka s dotykovou tyčí (foto a schéma krmítka) Obr. 12: Použití krmítka využívajícího stlačený vzduch Obr. 13: a Schéma klasického krmítka na stlačený vzduch fáze Obr. 13: b Schéma klasického krmítka na stlačený vzduch fáze Obr. 14: Krmítko s


HLAVÁČ ČERNOÚSTÝ / INVAZE ZAČÍNÁ

    48 garance použití kvalitních komponentů, stálá úroveň živin a energie, poměrně dlouhá trvanlivost, možnost výběru s ohledem na místní podmínky aj. Firmy zabývající se výrobou a distribucí krmiv navíc v současnosti nabízejí nejen krmiva, ale i doporučenou techniku krmení pro každé z nich a další servis zaměřený na optimalizaci výživy a další rozvoj chovu. Na českém trhu v současnosti dominují zahraniční firmy. V minulosti byly v ČR používány granulované krmné směsi pro pstruha duhového vyráběné na základě dvou schválených receptur s označením PD-1 (kompletní granulovaná směs pro odchov ročků, případně remontních a generačních ryb) a PD-2 (určená k výkrmu tržních ryb). V případě kapra se jednalo o směsi s označením KPI a KPII. Vývoj krmných směsí pro ryby je spojen s rozvojem jejich chovu a výživářského průmyslu obecně. Na základě rozvoje poznání z oblasti fyziologie ryb a jejich nutričních požadavků došlo k významnému posunu v jejich kvalitě. S vývojem krmiv došlo k výraznému zvýšení j
    Zajímavá odchylka se objevuje i u pstruha duhového, který se tře v březnu až květnu, zároveň však byla do našich vod introdukovaná i linie duháka, pocházející z Dánska - pstruh duhový (Kamloops), která se vytírá na podzim (říjen-listopad).
    Příkladem může být kapr obecný, který jako typický fytofilní druh, vytírající se na rostliny, je ve vzácných případech schopen vytřít se i na kameny. Také uváděné období tření kapra v měsících květnu a červnu nelze brát zcela dogmaticky, např. po povodních v roce 2002 byl v oblasti soutoku řek Dyje a Moravy pozorován výtěr kapra v měsíci srpnu (stejné chování bylo v té době zaznamenáno i u karasa stříbřitého).
    1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Akvakultura základy výživy a krmení ryb Prof. Dr. Ing Jan Mareš, Doc. Ing. MVDr. Ladislav Novotný, Ph.D. Doc. MVDr. Miroslava Palíková, Ph.D.


PODOUSTEV / Opomíjená bojovnice

    10 zuby, umístěné na posledním žaberním oblouku. Potravu drtí proti patrové ploténce, která vznikla keratinizací sliznice horní části hltanu, pomocí požerákových zubů je schopen drtit i velmi tvrdá semena. Potrava se z dutiny ústní přes hltan a jícen dostává přímo do střeva. Jeho přední část je rozšířena (bulbus intestinalis), ale nenahrazuje žaludek, není zde obsažena kyselina chlorovodíková ani pepsin. Trávení u kapra probíhá v neutrálním až zásaditém prostředí. Stěna střevní je složena ze tří vrstev. Epitel je jednovrstevný a obsahuje mukosekreční buňky a enterocyty (zajišťující absorpci živin). Střevo je rozděleno do tří odlišných částí. Přední (proximální) část zajišťuje absorpci lipidů. Ve střední části dochází k absorpci proteinů. Struktura enetrocytů je u dospělých kaprů stejná jako u neonatálních savců. Tato buněčná organizace umožňuje absorbovat některé makromolekuly proteinů v neporušeném stavu. Střední část střeva má u živých ryb nahnědlou barvu. Zadní (distální) část měří


Akvakultura základy výživy a krmení ryb

    26 1,5:0,5 a např. u Tilapia zilii je nezbytná pouze 18:2 (n-6). U sladkovodních ryb ovlivňuje složení FA v krmivu signifikantně spektrum FA tělních tkání. Potřeba tuku v krmivech pro maximální růst pstruha duhového není přesně definována, ale zpravidla se uvádí rozpětí % pro tržního Pd a 7 20 % pro plůdek. Obecně je u lososovitých ryb doporučována úroveň 7 30 % tuku v závislosti na druhu a věku ryb, teplotě vody a chovného cíle. Využívání energeticky bohatých krmiv vychází z poznání, že při vyšším obsahu tuku v krmné směsi je dosahována vysoká intenzita růstu i s nižším obsahem proteinů, důležitý je poměr stravitelné energie a stravitelného proteinu, a to pro každý rybí druh. Vyšší obsah tuku v krmivu ovlivňuje příznivě růst a konverzi živin, ale zvyšuje podíl vnitřnostního tuku (snižuje výtěžnost) a tučnost svaloviny. Vysoké množství tuku v krmivu omezuje příjem krmiva a zvyšuje nároky na obsah rozpuštěného kyslíku. Požadavky na obsah tuku dalších rybích druhů jsou zpravidla nižší. U


čeleď - hlaváčovití

    20 22 24 g SNL.MJ SE -1. Obecně by tento poměr u pstruha duhového a dalších lososovitých ryb neměl překračovat rozpětí g SNL.MJ SE -1. U kapra se toto rozmezí pohybuje v intervalu g SNL.MJ SE -1. Energetické využití bílkovin v organizmu ryb je z chovatelského hlediska velmi neefektivní, protože energetický zisk je poloviční ve srovnání s využitím tuků, resp. srovnatelný v porovnání se sacharidy. Dalším faktorem je přírůstek, neboť s retencí 1 g bílkovin z krmiva v těle ryby dochází k navázání několika gramů (2 5 g) vody, což pozitivně ovlivňuje nárůst hmotnosti. Uložení (vytvoření) 1 g tuku zvýší hmotnost ryby právě jen o 1 g. Navíc je zde již zmíněný efekt zatížení vodního prostředí při deaminaci bílkovin. Obsah proteinů v krmivech pro lososovité ryby prodělal od poloviny minulého století významný vývoj. Po roce 1950 se pohyboval jeho obsah na úrovni kolem 35 % s nárůstem do roku 1980 na úroveň přesahující 50 %. V současnosti převládá orientace na optimalizaci spektra aminokyselin (am


JAK OŽIVIT NÁSTRAHU?! / nový život s Dead Bait Float

    40 procesů, jsou nutné k výstavbě tkání, osmoregaulaci a udržení acidobazické rovnováhy, ke správné funkci enzymů, hormonů atd. V případě nedostatku prvků v krmivu dochází k narušení rovnováhy v organizmu. Do organizmu se dostávají s potravou, kůží a žaberním aparátem. Problémy s nedostatkem minerálních látek v krmivu nebo jejich nedostupností se objevují jen v intenzivních chovech bez přítomnosti přirozené potravy. Minerální látky lze rozdělit podle jejich zastoupení v organizmu a požadavků ryb na jejich množství na makroelementy (jejich potřeba je uváděna v g) a mikroelementy (potřeba v mg). Vápník, mangan, sodík, draslík, železo, zinek měď a selen jsou získávány z velké části z vody. Efektivnost získávání závisí na jejich obsahu ve vodním prostředí. Zdrojem fosforu a síry jsou především krmiva. Mezi makroelementy (makroprvky) patří následující prvky: vápník (Ca), fosfor (P), hořčík (Mg), draslík (K), sodík (Na), síra (S) a chlor (Cl), které tvoří více než 99 % minerálních látek v tě


čeleď - štikovití

    61 Tab. 18: Velikostní struktura granulí a jejich podíl z celkového množství spotřebovaného krmiva pro pstruha duhového v produkčním cyklu. Průměr granulí (mm) Podíl z celkového množství krmiva (%) 0,3 0,5 0,5 plůdek při rozkrmu 0,5 1 2,5 plůdek 0,2 1 g 1,2 1,8 14 plůdek 1,1 2,5 g 2 15 Pd1/2 2,5 5 g 2, Pd1/2 Pd Pd Pd Pdg Pdg Intenzita krmení je v současnosti pro každé krmivo doporučovány výrobcem s ohledem na velikost chovaných ryb a teplotu vody. Je udávána v procentech hmotnosti ryb, tj. v kilogramech na 100 kg ryb. Denní krmná dávka vychází z energetické hodnoty krmiva (Tab. 19). Její výše je pouze doporučená a je nutno ji upřesnit (optimalizovat) podle konkrétních podmínek. Tab. 19: Doporučené krmné dávky krmiv s rozdílnou úrovní energie a rozdílnou strategií intenzity krmení (model Biomar) ECOLIFE 21 (22,0 MJ DE.kg -1 ) Nejnižší možný krmný koeficient. Velikost ryb Velikost zrn krmiva C g cm mm ,0 0,65 0,79 0,94 1,10 1,26 1,40 1,51 1,55 1,47 1, ,5 0,44 0,54 0,64 0,75 0,86 0,96 1,0


Tabulka výtěru našich druhů ryb

    39 Carnitin (L-carnitine, L-karnitin) má význam pro nárůst svalové hmoty, nezbytný pro intenzivně rostoucí ryby. Lososovité ryby jej mimo intenzivní chovy získávají z masa jiných ryb, při vyšším podílu rostlinných komponentů se může projevit nedostatek. Vitamin C (kyselina askorbová) se účastní na látkové přeměně proteinu a sacharidů, je antioxidantem, účastní se oxidoredukčních procesů v organizmu, zvyšuje rezistenci. Projevy nedostatku vitaminů jsou uvedeny v části zaměřené na nemoci alimentárního původu. Hypervitaminózy, které se mohou vyskytnout u skupiny liposolubilních vitaminů, nejsou u ryb příliš obvyklé. Mohou se vyskytnout např. při mnohonásobném (130násobném) překročení běžné úrovně obsahu vitaminu A. Nicméně, takové předávkování u krmných směsí nemůže být dosaženo. Vitamin A citlivý na vysokou teplotu a v průběhu výroby směsí a jejich skladování dochází k jeho rozkladu. Obdobně předávkování vitaminem D2 bylo dosaženo jen v provedených experimentech zaměřených na dosažení hy


čeleď - úhořovití

    56 V posledním desetiletí dochází ke zvyšování významu dalších krmiv rostlinného původu a jejich využití v krmných směsích pro ryby. Jedná se zejména o luštěniny a olejniny. Z luštěnin je využíván pro některé druhy ryb hrách a lupina (jedná se o tzv. sladkou lupinu). Ze skupiny olejnin pak především řepka olejná, zpravidla v podobě extrahovaného řepkového šrotu. Z dalších rostlinných komponentů jsou v krmných směsích pro ryby využívány slunečnicové pokrutiny, kukuřičný gluten, výpalky, fazole, mouka ze semen bavlníku nebo sezamu aj. Z rostlinných olejů se uplatňuje v krmivech pro lososovité ryby kromě sójového oleje i olej řepkový, slunečnicový a lněný. Lněný olej vhodných odrůd na rozdíl od ostatních rostlinných olejů příznivě ovlivňuje poměr mastných kyselin řady n-3/n-6 ve svalovině ryb svým obsahem α-linolenové FA. Za zvláštní kategorii rostlinných krmiv lze považovat použití některých řas (např. chaluhy kelp, chlorela) a sinic (spirulina, sinice jsou v současnosti řazeny mez


KDYŽ NÁS VIDÍ... / lov v chladné a čisté vodě

    41 Nejčastěji je v krmných směsích pro ryby sledováno zastoupení vápníku a fosforu. Zatímco potřebu Ca mohou z části krýt absorpcí z vody přes žaberní epitel nebo kůži, fosfor musí být obsažen v krmivu v biodostupné formě. Fytátový fosfor (obsažený v obilovinách) je pro ryby (zejména karnivorní) špatně využitelný, protože nemají dostatek enzymu fytázy. Pro ryby je nejvhodnější forma fosforu anorganická ve formě monokalciumfosfátu. V tabulce Tab. 11 je uvedena biodostupnost (% využití) fosforu pro pstruha a kapra při použit různých komponentů v krmné směsi. Potřeba fosforu pro pstruha duhového je přibližně 0,7-0,8 % krmné dávky, u kapra obecného pak 0,6 0,7 % (Jirásek a kol. 2005). Vyšší množství fosforu v krmivu zvyšuje ekologickou zátěž prostředí a přispívá k eutrofizaci vod (Obr. 4). Z tohoto důvodu musí být obsah fosforu v kvalitních krmných směsích nižší než 1,0 % jejich sušiny. Pro zlepšení využití fosforu z rostlinných komponentů je přidávána do krmných směsí pro lososovité ryby
    Periodou pohlavní zralosti a kvalitních pohlavních produktů je perioda adultní. Po určitém čase, který může trvat od 1-2 let (lipan) po několik roků (kapr, lín), přechází adultní perioda v periodu selektivní (proces stárnutí), kdy končí pohlavní aktivita a snižuje se počet a kvalita pohlavních produktů.
    Jak jsme již psali, procházejí ryby v průběhu života několika periodami, s čímž souvisí i úspěšnost rozmnožování, udávaná v počtu vytřených a oplození schopných jiker, popřípadě u samců počtem kvalitního spermatu a spermií.


Poznámky k období tření a výtěrovému substrátu

    Protože je toto téma velmi obsáhlé a chování ryb často druhově velmi diferencované (např. jen úhoři říčnímu bychom mohli věnovat několik samostatných článků), pokusili jsme se na závěr vše podstatné o rozmnožování našich druhů ryb shrnout do přehledné tabulky, z níž si může každý čtenář udělat aspoň rámcovou představu o tření ryb v našich vodách. Abyste však některým údajům v tabulce plně porozuměli, je třeba vrátit se ještě několika větami k problematice samotného výtěru ryb.
    V literatuře jsou údaje uváděny jednou v absolutních hodnotách, jindy v hodnotách relativních. Proto je nutné tyto hodnoty brát jen jako orientační, neboť jikry počítalo více autorů různými vědeckými metodami. Počty jiker se navíc zvyšují v přímé závislosti na délce těla, hmotnosti a stáří ryby.
    údaje v naší tabulce je tedy nutno chápat tak, že se celkové počty jiker u jednotlivých druhů pohybují v uváděných hranicích (stovky, tisíce, statisíce), přičemž podle toho, jaké údaje jsou momentálně k dispozici, uvádíme hodnoty buď v absolutní plodnosti (AP), nebo v relativní plodnosti (RP). U některých druhů ryb, u nichž není výtěr ještě dostatečně vědecky zmapován a popsán, musíme vycházet jen z odhadů (úhoř říční).


BIOLOGIE RYB / Rozmnožování (dokončení)

    44 koncentráty rostlinných komponentů apod.). Dále technologické postupy při výrobě krmných směsí, které zneutralizují jejich účinnost (např. teplota), přídavek antioxidantů, zvýšený obsah vitaminů, a v neposlední řadě dodržovat řádné podmínky skladování krmiv. 2.9 DOPLŇKOVÉ LÁTKY Doplňkové látky (krmná aditiva) jsou někdy označovány jako nevýživné (nonnutritive ingredients, nonnutritive feed additives) komponenty krmných směsí. Jedná se o látky nebo přípravky se specifickými účinky, použité při výrobě krmiv za účelem dosažení lepší užitkovosti, zlepšení příjmu krmiva, zlepšení zdravotního stavu, stabilizaci krmiv a jejich ochraně před znehodnocením v průběhu skladování, vyšší kvality produktů a zlepšení životního prostředí. Jejich aplikace je vázána zákonem o krmivech a vyhláškou, upravující limity jejich použití, ochranné lhůty apod. Podmínky pro aplikaci aditiv podléhají relativně často změnám a je nutno sledovat platnou legislativu (v současnosti nařízení Evropského parlamentu Regi


FEEDER A VŠE O VNADĚNÍ / Barva vnadicí směsi

    14 Tab. 1.2: Obsah živin v krmných směsích pro kapra obecného (Jirásek a kol. 2005, upraveno). Doporučené rozpětí obsahu živin v krmných směsích pro kapra obecného Raná stádia kapra obecného (prestarter) Protein % 45,0 55,0 Tuk % 12,0 15,0 BNLV % 15,0 Popel % 10,0 12,5 Velikost částic mm 0,3 1,3 Brutto energie kj.g -1 20,3 21,0 Starterové krmivo (shodné složení i pro další intenzivní chov kapra) Protein % 40,0 42,0 Tuk % 8,0 12,0 BNLV % 15,0 20,0 Popel % 7,0 10,0 Velikost částic mm 1,5 6,0 Brutto energie kj.g -1 18,5 20,0 Doplňkové krmivo Protein % 32,0 35,0 Tuk % 6,0 7,0 Vláknina % 45 6,0 BNLV % 38,0 42,0 Popel % 7,5 8,0 Brutto energie kj.g -1 17,0 17,5 Velikost částic mm 2,0 6,0 Kondiční krmivo pro kapří plůdek Protein % 20,0 22,0 Tuk % 10,0 12,0 BNLV % 50,0 55,0 Popel % 7,9 9,0 Brutto energie kj.g -1 17,5 18, PROTEINY (DUSÍKATÉ LÁTKY) Proteiny jsou hlavní organickou složkou rybí tkáně, tvoří % podílu sušiny. Ryby příjmem proteinů získávají aminokyseliny nezbytné pro vlastní organism


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00