Jak na věc


tabulky hmotnosti ryb

Tabulka výtěru našich druhů ryb

    48 garance použití kvalitních komponentů, stálá úroveň živin a energie, poměrně dlouhá trvanlivost, možnost výběru s ohledem na místní podmínky aj. Firmy zabývající se výrobou a distribucí krmiv navíc v současnosti nabízejí nejen krmiva, ale i doporučenou techniku krmení pro každé z nich a další servis zaměřený na optimalizaci výživy a další rozvoj chovu. Na českém trhu v současnosti dominují zahraniční firmy. V minulosti byly v ČR používány granulované krmné směsi pro pstruha duhového vyráběné na základě dvou schválených receptur s označením PD-1 (kompletní granulovaná směs pro odchov ročků, případně remontních a generačních ryb) a PD-2 (určená k výkrmu tržních ryb). V případě kapra se jednalo o směsi s označením KPI a KPII. Vývoj krmných směsí pro ryby je spojen s rozvojem jejich chovu a výživářského průmyslu obecně. Na základě rozvoje poznání z oblasti fyziologie ryb a jejich nutričních požadavků došlo k významnému posunu v jejich kvalitě. S vývojem krmiv došlo k výraznému zvýšení j


JAK OŽIVIT NÁSTRAHU?! / nový život s Dead Bait Float

    20 22 24 g SNL.MJ SE -1. Obecně by tento poměr u pstruha duhového a dalších lososovitých ryb neměl překračovat rozpětí g SNL.MJ SE -1. U kapra se toto rozmezí pohybuje v intervalu g SNL.MJ SE -1. Energetické využití bílkovin v organizmu ryb je z chovatelského hlediska velmi neefektivní, protože energetický zisk je poloviční ve srovnání s využitím tuků, resp. srovnatelný v porovnání se sacharidy. Dalším faktorem je přírůstek, neboť s retencí 1 g bílkovin z krmiva v těle ryby dochází k navázání několika gramů (2 5 g) vody, což pozitivně ovlivňuje nárůst hmotnosti. Uložení (vytvoření) 1 g tuku zvýší hmotnost ryby právě jen o 1 g. Navíc je zde již zmíněný efekt zatížení vodního prostředí při deaminaci bílkovin. Obsah proteinů v krmivech pro lososovité ryby prodělal od poloviny minulého století významný vývoj. Po roce 1950 se pohyboval jeho obsah na úrovni kolem 35 % s nárůstem do roku 1980 na úroveň přesahující 50 %. V současnosti převládá orientace na optimalizaci spektra aminokyselin (am


čeleď - hlaváčovití

    50 krmných směsí pro jednotlivé druhy nebo skupiny zvířat. V ČR se jedná o prováděcí vyhlášku k zákonu o krmivech, vymezující v souladu s legislativou EU krmiva použitelná pro výživu hospodářských zvířat a ryb, resp. pro výrobu krmných směsí. Použita mohou být krmiva pouze zde uvedená. 3.1 ŽIVÁ POTRAVA V podmínkách intenzivního chovu zcela dominují kompletní suché krmné směsi. Živá potrava se využívá zpravidla při počátečním odchov raných stádií ryb s nízkou úrovní vývoje zažívacího traktu a nízkou aktivitou trávicích enzymů. Živá potrava tak tvoří spojení mezi endogenní výživou a příjmem potravy vodních organizmů v komerčních akvakulturách. Tento druh potravy je nezbytný pro výživu larválních stádií řady druhů ryb. Výhody živé potravy ve srovnání s umělým krmivem je v jeho nutriční kompletnosti a menším znečištění prostředí. Srovnání vlastností živé potravy a starterových směsí provedli následujícím způsobem (viz Tab. 14) Jirásek a Mareš (2001). Tab. 14: Rozdíly mezi živým zooplankton


KDYŽ NÁS VIDÍ... / lov v chladné a čisté vodě

    54 kyselin v tukové složce příznivě ovlivňovala v chovu lososovitých ryb intenzitu růstu a konverzi krmiva. Nezbytnou součástí krmných směsí jsou oleje živočišného původu. Důležitým aspektem jejich využitelnosti pro ryby je složení s podílem nenasycených mastných kyselina a nízkým bodem tání. Podíl tuku suchozemských živočichů v krmivech pro ryby by neměl být vyšší než 5 10 %. V současnosti má pro ryby největší význam rybí olej, dodávaný do krmných směsí často v kombinaci s olejem rostlinným. Důvodem pro aplikaci této směsi jej její nižší cena ve srovnání s čistým rybím olejem a v řadě případů i pozitivní vliv na přírůstek ryb. Cena rybího oleje z jižní Ameriky za posledních 10 let vzrostla více než trojnásobně. V roce 2011 dosáhla úrovně kolem 2 tis. USD za tunu. Oleje kromě energie dodávají do organizmu řadu funkčních komponentů, jeho složení tak má významný vliv na fungování organismu ryb. Jednotliví výrobci krmných směsí používají rybí oleje různého původu a kvality, rozdíl je i ve


čeleď - úhořovití

    57 Biomasa kvasnic je pro svou jednoduchou stavbu bílkovinných struktur využívána ve směsích pro raná stádia ryb s nevyvinutým zažívacím traktem. Často je pro ně používáno označení SCP (single cells protein) proteiny. Nezbytnou součástí krmných směsí je doplněk vitaminů, minerálních látek, případně syntetických aminokyselin a antioxidantů. Tyto látky jsou přidávány do krmných směsí ve formě premixů (viz předchozí text). V souvislosti se snahou zlepšení využití aplikovaných krmných směsí, zvýšení jejich produkční účinnosti a snížení ztrát v intenzivním chovu ryb (zvýšení rezistence ryb) jsou do krmných směsí v současnosti zařazována tzv. probiotika. Jedná se o látky nebo mikroorganismy, které po přidání do krmiva přispívají k vytvoření příznivé mikrobiální populace v trávicím traktu. Zkušenosti získané v osmdesátých a devadesátých letech jsou v současnosti využívány v komerční výrobě krmných směsí pro lososovité ryby. Při produkci lososovitých ryb, zpravidla pstruha duhového, je přidává


BIOLOGIE RYB / Nemoci způsobené parazity – helmintózy

    28 dosahuje obsah vlákniny pouze několik desetin procenta (zpravidla do 1 %). Otázkou je u ryb její význam pro motoriku střev. Škrob je významným komponentem krmných směsí nejen svou energetickou hodnotou, ale pro svůj technologický význam při jejich výrobě. Pojivý účinek zmazovatělého škrobu zvyšuje stabilitu směsí ve vodě, jeho struktura po hydrotermické úpravě umožňuje navázat tuk a po ochlazení vytvoří stabilní strukturu. V moderních extrudovaných krmivech je využívána tato schopnost pro zvýšení obsahu tuku v krmných směsích (až na úroveň přes 25 %) bez rozpadání granulí. Sacharidy jsou typické pro krmiva rostlinného původu a nejsou pro výživu ryb esenciální. Rostlinná krmiva však svou cenou zlevňují krmné směsi. Pro rybí organizmus jsou zdrojem energie, která se v organizmu dočasně ukládá jako glykogen (živočišný škrob), a to v játrech a v menší míře ve svalovině, nebo ve formě tuku. Cukry se v těle ryb vyskytují kromě glykogenu ještě ve formě glukózy, která je pro živočichy zdroj


Tab. hmotnosti ryb - ČRS MO Zbraslav

    12 amylolytických enzymů je zajišťována exokrinní tkání pankreatu, nejvýznamnější je amyláza, u kapra obecného a herbivorních ryb také maltáza. Bílkoviny jsou zde rozloženy na jednoduché peptidické řetězce a aminokyseliny. U některých druhů ryb jsou navíc ještě vylučovány chitináza (umožňující rozklad chitinových obalů) a kolagenáza (patřící mezi proteolytické enzymy). Na střevní stěně se vyskytuje velké množství klků (výstupků) zvyšujících povrch střeva. Štěpné produkty trávicích procesů procházejí střevní stěnou a jsou tělními tekutinami distribuovány, zpravidla přes játra po organizmu. V zadní části střeva jsou vstřebávány z tráveniny soli a voda a nestrávené zbytky jsou ve formě výkalů vylučovány do vodního prostředí. Celý zažívací trakt je u lososovitých ryb poměrně krátký, délka střeva odpovídá přibližně délce těla. Aktivita trávicích enzymů je ovlivňována zejména teplotou vody a složením krmiva. Příjem krmiva rybami je ovlivňován celou řadou biotických a abiotických faktorů. Mez
    Jak už jsme uvedli v minulém díle, probíhá u našich ryb tření buď jednorázově během krátkého časového intervalu, nebo vícedávkově (tj. několikrát v průběhu roku).


PODOUSTEV / Opomíjená bojovnice

    25 Mastné kyseliny jsou tvořeny různě dlouhým uhlíkovým řetězcem, jehož součástí mohou být dvojné vazby (nenasycené mastné kyseliny, UFA Unsaturated Fatty Acids). Pokud v řetězci dvojné vazby nejsou, jde o mastné kyseliny nasycené (SFA Saturated Fatty Acids). Mastné kyseliny se od sebe liší počtem uhlíků v řetězci, nenasycené pak i počtem dvojných vazeb a polohou první dvojné vazby od koncové metylové skupiny. Rybí tuk obsahuje FA s délkou uhlíkového řetězce od 14 do 24 C. Podle počtu dvojných vazeb se mastné kyseliny dělí na monoenové (MUFA Mono Unsaturated Fatty Acids) s jednou dvojnou vazbou (např. k. olejová 18:1 n-9), polyenové (PUFA Poly Unsaturated Fatty Acids) s více dvojnými vazbami (k. linolová 18:2 n-6) a vysoce nenasycené (HUFA Highly Unsaturated Fatty Acids) se třemi a více dvojnými vazbami (k. α-linolenová 18:3 n-3). Označení skupiny (n-3, n-6, n-9) označuje polohu (pořadí) uhlíku s první dvojnou vazbou (na třetím, šestém, devátém). Pro ryby jako poikiotermní živoči


HLAVÁČ ČERNOÚSTÝ / INVAZE ZAČÍNÁ

    11 Obr. 1: Trávicí trakt kapra obecného a pstruha duhového (schéma dle Spurný, 1998). Popis: Kapr obecný 1 - jícen, 2 - proximální střevo, 3 - střední střevo, 4 - distální střevo; Pstruh duhový 1 - jícen, 2 - žaludek, 3 - pylorické přívěsky, 4 - proximální střevo, 5 - distální střevo, 6 - játra Trávení je složitý mechanický a chemický proces, jehož prostřednictvím dochází k rozštěpení, uvolnění a rozpuštění živin tak, aby mohly být v průběhu průchodu zažívacím traktem (střevem) vstřebány. Trávení začíná u lososovitých ryb v žaludku, kde v kyselém prostředí (hodnota ph klesá až na úroveň 2) působí na bílkoviny proteolytický enzym pepsin. Ten je vylučován žlázami ve sliznici žaludku jako neaktivní pepsinogen a aktivován působením kyseliny chlorovodíkové (vylučované rovněž sliznicí žaludku). Ze žaludku se trávenina přes vrátník dostává do střeva. Někdy se uvádí nebezpečí poškození vrátníku při použití příliš velkých granulí. Na počátku střeva jsou připojeny slepé pylorické přívěsky. Jejic


Akvakultura základy výživy a krmení ryb

    77 ryb (zpravidla na 1 kg). Hodnota krmného koeficientu je závislá na kvalitě krmiva (obsah a kvalita jednotlivých komponentů, jemnost mletí, homogennost krmiva, množství vlákniny, poměru SNL:SE, případně úživný poměr), hydrochemických parametrech (zejména teplota vody a obsah rozpuštěného kyslíku), biotických faktorech (druh, věk, velikost, zdravotní stav ryb a aktivita ryb) a technice krmení (intenzita, frekvence a způsob podávání). V provozní praxi se provádí subjektivní makroskopické hodnocení krmiv při jejich dodávce, kdy u každého druhu a šarže krmiva posuzuje homogennost velikosti a barvy jednotlivých krmných částic (granulí, pelet), množství odrolu a pach krmiva. S ohledem na způsob distribuce krmných směsí je nutno doporučit i kontrolu správnosti dodaných krmiv. Při podezření na závadnost krmiva lze požádat dle platných předpisů o provedení kontrolních analýz příslušnou laboratoř (i odběr vzorků krmiva se řídí metodami uvedenými v platné legislativě, vyhl. č. 124/2001 Sb.). Dá
    Příkladem může být kapr obecný, který jako typický fytofilní druh, vytírající se na rostliny, je ve vzácných případech schopen vytřít se i na kameny. Také uváděné období tření kapra v měsících květnu a červnu nelze brát zcela dogmaticky, např. po povodních v roce 2002 byl v oblasti soutoku řek Dyje a Moravy pozorován výtěr kapra v měsíci srpnu (stejné chování bylo v té době zaznamenáno i u karasa stříbřitého).
    67 Obr. 11: Použití samokrmítka s dotykovou tyčí (foto a schéma krmítka) Principem těchto krmítek je uvolňování tvarovaného krmiva ze zásobníku prostřednictví dotykové (návnadové) tyče. Ryby si po návyku samy pohybem této tyče aplikují na hladinu krmnou směs. Krmivo je do zásobníků těchto typů krmítek, s kapacitou kg, doplňováno zpravidla jednou až dvakrát denně. Obr. 12: Použití krmítka využívajícího stlačený vzduch. 66


Poznámky k období tření a výtěrovému substrátu

    83 parametr Okoun říční a Candát obecný b Candát obecný c Sumec velký d Sumec velký e chov směs ulovený Chov směs ulovený Chov krmivo 1 Chov krmivo 2 Chov rybník chov rybník chov krmivo Chov krmivo 14 % tuk Chov krmivo 22 % tuk Chov krmivo 27 % tuk Chov krmivo 13 % tuk Hmotnost 119,4 116,1 1009,8 1185,1 316,67 530,80 531, ,3 1189, (g) Výtěžnost bez vnitřností 87,93 93,63 83,82 88,06 89,49 91,83 91,22 90,75 90,76 (%) VSI (%) 11,97 6,37 10,51 8,17 8,78 8,91 8,80 8,22 10,12 10,49 8,89 Výtěžnost 64,24 69,77 61,08 60,86 trup(%) Výtěžnost filet bez 42,63 47,89 48,10 51,22 51,73 49,90 50,91 42,79 45,11 46,61 46,19 46,04 47,00 kůže(%) Sušina 23,0 19,0 22,83 20,04 22,02 21,39 21,67 21,36 22,42 23,37 23,14 24,09 21,97 (%) Proteiny 20,1 17,6 18,81 18,01 19,39 19,06 18,61 18,62 21,14 17,21 17,67 (%) Tuk (%) 1,3 0,3 2,87 0,95 0,93 0,86 1,23 +1,09 4,82 3,13 5,36 2,82 a Zakes a kol. 2008; b Jankowska a kol. 2003; c Mareš a kol. 2010b; d Jankowska a kol. 2007; e Mareš a kol Tab. 21: Hodnoty výtěžnosti


FEEDER A VŠE O VNADĚNÍ / Barva vnadicí směsi

    80 zákazníkovi standardní jakost produktu, je zárukou původu v daném regionu, využívající stejné podmínky a stejnou technologii chovu. Obdobně Třeboňský kapr podchází z chovu v Třeboňské pánvi. U ostatních prodávaných ryb se jedná o úplné výjimky. Jednou z nich je označení produktu pstruží farmy nedaleko Brna s názvem Rybářství Skalní mlýn. Jedná se o Punkevního pstruha, rybu produkovanou na ve vodě z řeky Punkvy s použitím krmných směsí definované firmy. Označení původu je tedy zárukou standardní kvality, skrývá v sobě technologii chovu, kvalitu prostředí a použitou výživu. Standardizaci kvality je v posledních letech věnována značná pozornost. Použitá krmná směs ovlivňuje výtěžnost i složení svaloviny. Základními parametry je obsah sušiny (resp. vody) ve svalovině, podíl proteinů a tuků. Dále pak spektrum mastných kyselin a jejich hmotnostní podíl ve svalovině ryb. Vedle laboratorních analýz je nezbytné pro hodnocení kvality rybí svaloviny provést hodnocení senzorických parametrů (de


BIOLOGIE RYB / Rozmnožování (dokončení)

    16 udávány v procentickém podílu proteinů při známé úrovni proteinů v krmivu, nebo v hmotnostních jednotkách (zpravidla v gramech) na kilogram krmiva. Ve výjimečných případech pak v hmotnostním množství na jednotku hmotnosti ryb a krmný den. Organizmus si nedokáže EAA ukládat do zásoby, proto musí být přijímány pravidelně, ve vhodném poměru a společně. Využití aminokyselin pro tvorbu tělních bílkovin je limitováno vždy zastoupením té AA, které je v přijímané potravě nejméně, resp. při syntéze tělních bílkovin je zcela spotřebována z EAA jako první. Tato aminokyselina je označována jako limitující. Další AA již nejsou využitelné pro výstavbu tělních bílkovin a zpravidla jsou využívány pro energetické účely, tedy pro chovatele neefektivně. Navíc díky procesu deaminace AA při jejich energetickému využití dochází ke zvýšení vylučování amoniaku, což znamená zvýšení zatížení organizmu ryb a prostředí. Tab. 2: Rozdělení aminokyselin, složení bílkovin těla pstruha duhového, potřeba esenciálníc


úspěšnost rozmnožování

    14 Tab. 1.2: Obsah živin v krmných směsích pro kapra obecného (Jirásek a kol. 2005, upraveno). Doporučené rozpětí obsahu živin v krmných směsích pro kapra obecného Raná stádia kapra obecného (prestarter) Protein % 45,0 55,0 Tuk % 12,0 15,0 BNLV % 15,0 Popel % 10,0 12,5 Velikost částic mm 0,3 1,3 Brutto energie kj.g -1 20,3 21,0 Starterové krmivo (shodné složení i pro další intenzivní chov kapra) Protein % 40,0 42,0 Tuk % 8,0 12,0 BNLV % 15,0 20,0 Popel % 7,0 10,0 Velikost částic mm 1,5 6,0 Brutto energie kj.g -1 18,5 20,0 Doplňkové krmivo Protein % 32,0 35,0 Tuk % 6,0 7,0 Vláknina % 45 6,0 BNLV % 38,0 42,0 Popel % 7,5 8,0 Brutto energie kj.g -1 17,0 17,5 Velikost částic mm 2,0 6,0 Kondiční krmivo pro kapří plůdek Protein % 20,0 22,0 Tuk % 10,0 12,0 BNLV % 50,0 55,0 Popel % 7,9 9,0 Brutto energie kj.g -1 17,5 18, PROTEINY (DUSÍKATÉ LÁTKY) Proteiny jsou hlavní organickou složkou rybí tkáně, tvoří % podílu sušiny. Ryby příjmem proteinů získávají aminokyseliny nezbytné pro vlastní organism


čeleď - štikovití

    56 V posledním desetiletí dochází ke zvyšování významu dalších krmiv rostlinného původu a jejich využití v krmných směsích pro ryby. Jedná se zejména o luštěniny a olejniny. Z luštěnin je využíván pro některé druhy ryb hrách a lupina (jedná se o tzv. sladkou lupinu). Ze skupiny olejnin pak především řepka olejná, zpravidla v podobě extrahovaného řepkového šrotu. Z dalších rostlinných komponentů jsou v krmných směsích pro ryby využívány slunečnicové pokrutiny, kukuřičný gluten, výpalky, fazole, mouka ze semen bavlníku nebo sezamu aj. Z rostlinných olejů se uplatňuje v krmivech pro lososovité ryby kromě sójového oleje i olej řepkový, slunečnicový a lněný. Lněný olej vhodných odrůd na rozdíl od ostatních rostlinných olejů příznivě ovlivňuje poměr mastných kyselin řady n-3/n-6 ve svalovině ryb svým obsahem α-linolenové FA. Za zvláštní kategorii rostlinných krmiv lze považovat použití některých řas (např. chaluhy kelp, chlorela) a sinic (spirulina, sinice jsou v současnosti řazeny mez


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00