Jak na věc


stav vodních toků

K jednotlivým charakteristikám morfologického stavu vodních toků:

    V rámci správy vodních toků lze ovlivňovat zejména tři posledně uváděné faktory. Stále více se však ukazuje zásadní význam faktoru prvního. Omezená schopnost ploch zadržovat vodu a zrychlené odtoky z ploch v povodí mají rozhodující podíl na ničivých průbězích povodní i na hlubších dopadech sucha. Nevyrovnanost odtoků pak může poškozovat také ekosystémy vodních toků – „vyplachování“ nebo „vysoušení“ společenstev potoků a řek.
    Obr. 9 Tvarovou členitost koryta vodního toku lze popisovat v různých parametrech – členitosti trasy, podélného profilu, příčných průřezů, materiálu a tvarů dna a břehů, břehové vegetace,….
    * teoretické typy jsou popsány tříčíselným kódem vyjadřujícím kombinaci kategorií parametrů nadmořská výška – sinuosita – sklon údolí uvedenou v tabulce 1 (např. kód 213 znamená úsek toku s nadmořskou výškou v rozmezí 300–599 m, sinuositou do 1,2 a sklonem údolí 1,8 % a více). Kód 3_12_3 popisuje sloučený typ v rámci parametru sinuosita, tzn. zahrnuje úseky toků se sinuositou do 1,2 úseky toků se sinuositou 1,2–1,49
    Důležitým aspektem hydraulické členitosti je také množství vody, za běžných průtokových poměrů přirozeně, bez umělých forem vzdutí, zadržované v délkové jednotce koryta. Čím více vody na běžný metr koryta, tím větší rozsah prostředí, zajímavého z ekologického hlediska.


Aktuální informace - Stavy a průtoky na tocích

    Systém využívá informace z Odborných pokynů ČHMÚ pro hlásnou povodňovou službu a aktuální data z měřících stanic ČHMÚ, Povodí s.p., hl. města Prahy (HMP) a dalších partnerských organizací.
    Obr. 11 Tvarová členitost koryta je předpokladem hydraulické členitosti. Hydraulickou členitostí se rozumí rozmanitost hloubek vody a rychlostí proudění. Ta je významná z hlediska nabídek stanovišť, která vodní tok nabízí různým formám oživení. (Foto Pavel Mudra)
    Tab. 2. Zastoupení typů vodních toků na celkové délce posuzovaných úseků vodních toků v rámci území celé České republiky, v rámci jednotlivých geomorfologických jednotek a v rámci velkých řek (7.–9. řádu dle Strahlera)


Poslední leč s tombolou. Srdečně zveme!

    Tvarová členitost koryta bývá zásadním znakem přírodního potoka nebo řeky. Jde hlavně o členitost trasy, podélného profilu a příčných průřezů koryta. V detailu pak může jít o členitost povrchů dna a břehů, kterou lze vyjadřovat parametrem podrobného omočeného obvodu koryta a která souvisí s hydraulickým pojmem drsnosti koryta. Významným faktorem ztráty tvarové členitosti technicky upravených koryt je nadměrné zahloubení. Podstatnou část půdorysného prostoru koryta zaujímají ekologicky málo atraktivní strmé svahy, často výrazně ruderalizované, zatímco podmínky pro rozvoj cenných příbřežních mělčin, občas zaplavovaných nánosů a povrchů, inicializovaných povodněmi, jsou velmi omezené.
    Tab. 1. Prahové hodnoty kategorií pro vybrané parametry nadmořská výška, sinuosita a sklon údolí a jejich označení používané při popisu typů (upraveno z [20])
    Pro nás zatím něco obtížně představitelného – ale například v některých vodohospodářsky pokročilejších zemích Evropy jsou v některých vodních tocích vnímány kamenité a štěrkové splaveniny jako prvek, zasluhující ochranu. Štěrk je někdy cílěně vypouštěn spodními výpustmi přehradních hrází, aby řeka pod nádrží nestrádala nedostatkem splavenin. Vznikají zákazy těžení říčních štěrků. „Dokrmování“ vodních toků štěrkem je někdy uplatňováno jako revitalizační metoda.
    V našich potocích a řekách je třeba za překážky – alespoň pro některé druhy a velikosti ryb - pokládat již prahy, stupně nebo strmé skluzové plochy s rozdílem hladin 20 centimetrů.


Jak se Vám líbí naše nové webové stránky?

     Smysluplnost migračního zprostupňování potoků a řek není bezpodmínečně závislá na otevření souvislých cest do moří…..i když tento cíl je nutné sledovat. Přínosem pro místní či regionální populace vodních živočichů mohou být i propojení dílčích úseků vodních toků, byť zdola i shora omezených.
    V dnešní době se snažíme částečně napravit nepříznivé vlivy technických úprav a kde to jde, potoky a řeky přiblížit zpět přírodě. Odstranění nevhodné technické úpravy stavebním zásahem, obvykle investičního charakteru, označujeme pojmem revitalizace. Pokud je revitalizace podařená, jejím produktem je přírodě blízké koryto potoka nebo řeky. To se pak dalším samovolným vývojem postupně přibližuje přírodímu stavu - stává se přírodně autentickým.
    Obr. 7 U meandrujícího vodního toku lze hovořit o zachovalosti prostorového rozsahu, pokud není omezena šíře jeho meandrového pásu. Přirozený meandrový pás může vyplňovat celou šíři nivy. (Niva = ploché dno údolí, zaplavované a formované velkými vodami.)


5. Migrační prostupnost pro vodní organismy

    Dřívější technické úpravy většinou zmenšovaly prostor koryt a zaplavitelných niv. Ztráta šířky byla nahrazována zahlubováním koryt. Revitalizační trend naopak míří k obnově půdorysného rozsahu koryt. Zájmem tedy je rozšiřování koryt, obnova šířky meandrových pásů, obnova přirozeně zaplavitelných povodňových perimetrů. V situacích, kde půdorysný rozsah celého koryta nelze kvůli zástavbě apod. měnit, týká se požadavek většího prostorového rozsahu alespoň kynety, tedy části koryta, vedoucí běžné průtoky.
    Zlepšování stavu vodních toků, které byly v minulosti degradovány technickými úpravami, se také děje působením přírodních sil – hovoříme o samovolné renaturaci. Koryto v pokročilém stupni renaturace můžeme rovněž označovat jako přírodě blízké.
    Zmenšení tvarové, a tím i hydraulické členitosti koryt bylo zásadním efektem technických úprav vodních toků. Obnova členitosti patří k významným cílům revitalizací a ekologicky orientované správy toků.
    Hydraulickou členitostí se rozumí členitost hloubek vody, rychlostí a směrů proudění v korytě. Z ekologického hlediska je zásadní hydraulická členitost za běžných průtoků, která určuje bohatost a pestrost nabídek stanovišť pro organismy. Pro přežívání vodních společenstev však je podstatná i hydraulická členitost za povodní a v přísušcích.


Manuální hydrologické předpovědi

    Přírodní koryta jsou většinou relativně mělká, plochá a málo kapacitní. Naproti tomu technické úpravy většinou produkovaly koryta hluboká, geometricky pravidelná a průtokově velmi kapacitní. V zemědělské krajině se tak dělo se zájmem soustředit co největší průtočnou kapacitu do co nejužšího pásu a vytvořit dostatečné hloubky pro funkci odvodňovacích zařízení:
    Většina technických úprav koryt přinesla monotónní proudové poměry. Ekologicky značně nepříznivá je absence hlubších míst – dnových tůní – v běžně upraveném korytě. Dnové tůně jsou velmi důležité například pro rozmanitost oživení vodního toku rybami a pro schopnost říčního či potočního ekosystému přečkávat období sucha a nedostatečných průtoků.
    Obr. 8 Přirozená koryta mají v našich podmínkách často příčný průřez ve tvaru poměrně široké, ploché mísy nebo pekáče. Přirozená kapacita těchto koryt bývá obvykle podstatně menší než Q1 („jednoletá voda“), spíše se pohybuje kolem Q30d (“třicetidenní voda“).
    Obr. 12 Jez vytváří migrační překážku pro vodní živočichy. Také degraduje vodní tok tím, že jej zbavuje přirozených tvarů podélného profilu a omezuje jeho hydraulickou členitost. V některých situacích mohou jezy posilovat povodňové ohrožení zástavby.


1. Prostorový rozsah přírodních a přírodě blízkých tvarů koryt vodních toků a niv

    Kam s bioodpadem? Každé pondělí od 15:00 do 18:00 větve, trávu nebo listí můžete odvézt do kontejneru v areálu zámečnictví Zeman. Ostatní pracovní dny po předchozí telefonické dohodě v čase 8:00 - 14:00 na čísle 311 681 213 a 721 518 080.
    Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany obce čejetice. Více informací naleznete zde.


3. Stanovení signifikantních parametrů pomocí statistických analýz

    Hydromorfologické referenční podmínky reprezentují přirozené chování vodních toků, které vykazují značnou variabilitu. Na základě statistických analýz nad daty za 4424 úseků vodních útvarů v kategorii „řeka“ byly jako signifikantní pro identifikaci přirozeného chování vodních toků potvrzeny parametry nadmořská výška, sklon údolí, sinuosita a řád toku. Dále byla zohledněna litologie území. Kombinací vybraných parametrů vzniklo 27 teoretických typů úseků vodních toků, které byly následně ověřeny terénním průzkumem a měřeními v lokalitách rovnoměrně rozložených po celém území České republiky. Ověřením a zpřesněním bylo stanoveno 9 neovlivněných typů vodních toků a 2 typy pravděpodobně nebo potenciálně upravené, pro které byl odvozen nejbližší neupravený typ. Představená klasifikace vodních toků do typů je základem pro stanovení typově specifických hydromorfologických referenčních podmínek vodních toků na území České republiky, které by měly dále sloužit k hodnocení aktuálního stavu vodníc
    Vymílání koryt, unášení a ukládání splavenin pokládala tradičně orientovaná správa vodních toků dlouho za jednoznačně nepříznivé jevy, kterým je třeba čelit – technickými úpravami koryt a výstavbou stabilizačních příčných objektů, stupňů, přehrážek a podobných. V prostředí horských a podhorských lesních vodních toků se vyvinulo specifické odvětví úprav vodních toků, tak zvané hrazení bystřin.
    Vzorem dobrého ekologického, tedy i morfologického stavu je vodní tok přírodní, nepoškozený lidskými zásahy. V naší kulturní krajině se vodní tok zcela neovlivněný člověkem nenajde, za přírodní tedy bereme nejspíše takový vodní tok, který nikdy neprodělal technickou úpravu.
    Hydraulická členitost je určována průtoky a členitostí tvarovou. Souvisí s množstvím energie, které má vodní tok v daném úseku k dispozici, tedy s jeho spádem. O hydraulickou členitost tak vodní tok ochuzují zejména:


2. Zájmové území, aplikované metody a vstupní data

    Široké, mělce rozvolněné koryto umožňuje rozvoj ekologicky cenných ploch, jako jsou korytní mělčiny, naplaveninové lavice, vegetací nestabilizované zóny běžného kolísání hladin a povrchy v blízkosti koryta, inicializované (narušované, zbavované vegetace) povodněmi. Čím větší je prostorový rozsah přírodě blízkých koryt a niv, tím více je prostoru pro různé formy života, vázané na vodní prostředí. Tím více je také prostoru pro přirozené formy akumulace a retence vody.
    Tisková zpráva – Každé jaro dochází kvůli tání sněhu k vzestupům hladin vodních toků. MZe a státní podniky Povodí situaci průběžně sledují, vyhodnocují a preventivně upouští vodní díla za účelem zvětšení retenčního prostoru. Každé jaro dochází ke vzestupům hladin zejména na menších tocích, které není možné regulovat pomocí zachycování vody ve vodních dílech (např. přehradách).
    Obr. 13 Splaveniny jsou přirozenou a nezbytnou součástí vodního toku. Unášení splavenin se významně podílí na spotřebovávání energie vodního toku. Umělá omezení pohybu splavenin se mohou projevovat poruchami, jako nežádoucím nadměrným vymíláním koryta.
    Stav vodního toku je tím lepší, čím více se blíží stavu v daném místě či úseku přirozenému. Je zřejmé, že pokud není potok nebo řeka v dobrém stavu po stránce morfologie a kvality vody, ani jeho biologický stav nebude optimální.


2. Hloubka koryta, tvar příčného průřezu, kapacita koryta

    Některé ze stabilizačních zásahů jsou v kulturní krajině potřebné. V současné době se ale i ve správě vodních toků posouvá vnímáni vhodné a únosné míry omezování přirozeného pohybu splavenin. Modelace horských koryt splaveninami je přirozenou záležitostí, transport splavenin se významným dílem podílí na spotřebovávání energie vodního proudu, zejména hrubší uložené splaveniny vytvářejí na dnech potoků a řek substráty nezbytné pro plnohodnotný rozvoj oživení. Mnohé nižší úseky vodních toků trpí nadbytkem jemných materiálů, erodovaných ze zemědělských ploch, ale zároveň trpí nedostatkem hrubších kamenitých substrátů dna.
    Jakýkoliv vodní tok, řešený podle soudobých představ o příznivém ekologickém stavu, by měl být prost migračních překážek pro vodní živočichy. Pokud nějaký úsek vodního toku prodělává ať už revitalizaci, nebo moderně pojatou protipovodňovou úpravu, měl by být migračně zprostupněn po úroveň odpovídající jeho potenciálnímu, přirozeně dosažitelnému oživení. Není tedy cílem zjišťovat prostupnost třeba pro druhy a velikosti ryb, které se v toku dané velikosti a charakteru nemohou přirozeně vyskytnout. Na druhou stranu je nepřípustné opominout otázky migrační prostupnosti dílčího úseku vodního toku například s odkazem na existenci překážek v jiných, dosud neřešených úsecích. Při obnovování prostupnosti se pokládá za dobrou zásada „Někde se začít musí“.


Jak se bránit při obtěžování kouřem.

    V každém jednotlivém případě je třeba hledat nejlepší možný přístup k migrační překážce. Při tom by mělo platit, že opatřením první volby by mělo být obnovení přirozené migrační prostupnosti, tedy odstranění překážky nebo nevyhovujícího úseku koryta. Opatřením druhé volby pak nahrazení nevhodného objektu objektem prostupným (například náhrada jezu kamenitou rampou). Teprve ve třetí volbě, pokud předcházející přístupy nejsou možné, by se mělo uvažovat o výstavbě rybího přechodu, což bývá objekt nákladný, s účinností závislou na kvalitě provedení a provozování.
    Obr. 5. Typy vodních toků stanovené pro úseky vodních útvarů v kategorii řeka na základě kombinace parametrů nadmořská výška, sinuosita a sklon údolí včetně zohlednění litologie, řádu toku a nejbližšího neupraveného typu
    Systém využívá informace z Odborných pokynů ČHMÚ pro hlásnou povodňovou službu a aktuální data z měřících stanic ČHMÚ, Povodí s.p., hl. města Prahy (HMP) a dalších partnerských organizací.
    Obr. 5 Vzorem dobrého morfologického stavu je přírodní vodní tok. Je charakterizován přirozeně velkým prostorovým rozsahem, tvarovou a hydraulickou členitostí, přirozenou migrační prostupností, nenarušeným průtokovým a splaveninový režimem.
    Základem hydraulické členitosti našich přírodních potoků a řek je střídání proudnějších mělčích pasáží a hlubších pasáží s pomalejším prouděním i rozmanitost dílčích směrů proudění. Nejběžnější typy meandrujících a zvlněných vodních toků charakterizují sledy brodů a tůní.


4. Hydraulická členitost vodního toku

    Obr. 1. Topologie zájmového území: digitální model terénu, síť vodních útvarů v kategorii řeka a vymezení úseků vodních toků v podobě povodí 4. řádu dle Strahlera
    Protikladem přírodního vodního toku je tok silně ovlivněný technickou úpravou – tok upravený. Úprava výrazně změnila, ve většině ohledů nepříznivě, jeho tvary, rozměry a funkce. Upravený vodní tok je ekologicky degradovaný.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00