Jak na věc


sněhulák olaf

Smrt má úsměv Sněhuláka a Nesbo se blíží Chandlerovi

    V nich Harry vyšetřuje zmizení vdané ženy, u jejíhož domu se objevil sněhulák, a záhy poté dochází k dalšímu zmizení. Jak se zdá, začíná hon na skutečného sériového vraha. Právě sériového vraha Harry kdysi dopadl. On je ideální člověk, který by mohl Sněhuláka chytit. K dalším zmizením přitom zřejmě došlo i dříve. A jak s tím souvisí volby amerických prezidentů? Je to náhoda, že se scény z let 1980, 1992 i 2004 odehrávají vždy v době, kdy byli zvoleni američtí prezidenti? Nebo má na čtenáře dýchnout jen trochu reálných událostí ve fiktivním příběhu a důležitý je začátek listopadu?
    Z Harryho je čerstvý čtyřicátník, žije sám ve svém malém spartánsky zařízeném bytě v Sofiině ulici a už několik měsíců se mu úspěšně daří abstinovat. Studený východní vítr mu z Bergenu přivál novou schopnou kolegyni Katrine, která má zalepit na oddělení díru po smrti strážmistra Halvorsena. Protože osloské oddělení vražd právě nevyšetřuje žádný případ, pomáhá „mordparta“ pátrat po pohřešované ženě. U jejího domu stojí sněhulák a její syn netuší, kdo ho postavil. Nedlouho na to je na místě vraždy jiné ženy nalezen další sněhulák. Když Harry objeví souvislost i s jinými případy sahajícími několik let do minulosti, je mu jasné, že čelí své noční můře a zároveň své posedlosti,sériovému vrahovi…


Lehce přemražený Sněhulák od Jo Nesba

    Autorovým veľkým kladom je prepracovanosť vykreslenia psychológie a motivácie hlavných, ale aj vedľajších postáv. Harryho postava sa vyvíja, už to nie je ten beznádejný alkoholik. Stále bojuje so svojimi démonmi, ale je vyzretejší. Aj keď ho alkoholová amnézia stále láka, má nad sebou istú moc. Vo vzťahu voči Ráchel a jej synovi Olegovi je zmierenejší. K záveru získame empatický pohľad do vrahovej duše. Jeho motivácia k hrozným činom je istým spôsobom realistická, pomaly až pochopiteľná.
    Harry Hole ve Sněhulákovi pátrá po prvním norském sériovém vrahovi. Dlouho je sám, kdo ho řadí do této škatulky, kolegové z osloské kriminálky mu ale tentokrát pátrání nijak zvlášť neznepříjemňují. Přesto se pár konfliktů odehraje i na policejní stanici; vlastně i jeden docela zásadní. Neodhalil jsem, jak kniha dopadne, a jsem zvědavý, jestli to někomu dojde dřív než Harrymu. Tím myslím skutečného vraha, ne několik postav, o kterých si to budete postupně myslet.
    S prvním sněhem zmizí beze stopy další žena – maminka malého Jonase. U domu stojí osamělý sněhulák s její růžovou šálou kolem krku a nikdo neví, kdo ho postavil. Jonas to nebyl. A další zmizení na sebe nenechají dlouze čekat.


O Harrym a Joovi, snehu, sekerách a tuleňoch Berhausových

    Nic to nemění na tom, že Sněhulák i s tušením pachatelovy identity udrží napětí až od závěrečné tečky. Už jen sledovat obratný pohyb vypravěče dějem je čtenářským požitkem, který se s přehledem vyrovná americké škole thrilleru o sériových vrazích. Nesbø navíc přidává až dusivě úhledný svět osloských ulic a domácností, motiv detektiva požíraného plísní beznaděje, palčivé téma nevěry a několik nevídaně excentrických tahů, kterými Hole lustruje podezřelé. Navíc se tu na rozdíl od zmiňovaných autorových děl nevyžaduje znalost předchozích románů. Zkrátka, na dny, kdy do oken výhružně zírají sněhuláci, neexistuje lepší dávka čtenářského adrenalinu.
    Na louce už skoro žádný sníh nezbyl. Jen tu a tam zbylo pár sněhových ostrůvků a mezi nimi stálo něco zvláštního. Tři velké bílé koule na sobě. Ta na zemi byla veliká, druhá nad ní byla menší a třetí koule úplně nahoře byla nejmenší.
    Není nutné číst předchozí romány série, prvočtenář si knihu užije stejně jako nadšený fanoušek. Je však otázkou, zda zrovna Sněhulák z něj ctitele věčně opilého detektiva udělá. Poctivých detektivek je totiž hodně. A to je vše, čím nový Nesbøho titul je. Dobrou detektivkou. V porovnání s předchozími třemi romány trochu ztrácí dech. Anebo je autorův mustr pořád stejný – odvrátím pozornost – a vrahem bude… Hmm,sněhulák!
    11. října v rámci Velkého knižního čtvrtka vychází další detektivka Joa Nesbøho.Sněhuláka, který je v pořadí sedmým příběhem s Harrym Holem, si bude možné pořídit jako klasickou tištěnou knihu i jako e-knihu.


Přečetl jsem: Jo Nesbø – Sněhulák

    Prozatím bylo pravidlem, že každý nový díl, včetně již dříve a v jiném nakladatelství vydané Červenky a Netopýřího muže, byl lepší než předchozí. Tentokrát jsem se ale nemohl po dočtení zbavit lehkého zklamání.
    Kniha Zlín vydá Sněhuláka vo štvrtok 11. 10. v rámci Velkého knižního čtvrtku. Je to akcia, v ktorej sa deväť popredných českých knižných nakladateľstiev spojilo a vybralo to najlepšie zo svojich kníh pripravených na vydanie pre túto jeseň.


První Sněhulák s druhým sněžením. Jo Nesbø.

    Nový Nesbøho román je na rozdíl od těch předchozích, které s sebou přinášely kritiku současného světa, hlavně jedním: dobrou detektivkou. Špionážní hry z prostředí policejního sboru končí, ani o korupci mezi uniformami tentokrát nepadne zmínka. Pátrá se po stopách. Možná není ani tak důležitý cíl jako popis samotných Harryho postupů. Vraha totiž zkušený čtenář Nesbøho románů odhalí asi tak v polovině. A pak bude věřit v lásku a happy end.Harry od uplynulého románu zhubnul a prorostl plísní. Stejně jako plíseň prostupuje stěny v jeho bytě i jeho sžírá strach, několikrát se už bojí hodně. Ale nákaza se musí utnout. Očista je nutná, zdi bytu dává do pořádku pracovitý řemeslník. Díky němu pak osloský vyšetřovatel odhalí stopu, již přehlédl. Tu, která ho dovede k cíli. Tyto asociace, které Harry má, když se setká s nějakou běžnou činností, se objevily už v předchozích dílech. Jsou uvěřitelné a geniálně jednoduché. A zábavné, přesto by normálního smrtelníka asi nenapadly. Harry je ale jiný.D
    Od vydavateľstva Kniha Zlín som dostala dve horúce eknihy: Dívka, která spadla z nebe od Simona Mawera a Sněhulák od Jo Nesbøa. Nesbo je môj veľký obľúbenec, čítala a recenzovala som už Spasiteľa aj Headhunters: Lovci mozgov. Bolo teda jednoznačné, že som ho začala čítať prvého. Pre poriadok ponúkam stručný dej:
    Brilantní detektivka Sněhulák má místy blízko k hororu. Chlad, děs a panika střídaná frustrací prostupují celým příběhem. Sněhulák (vrah) je nepolapitelný a dělá šílené věci, které má předem zatraceně dobře promyšlené. A jak je Nesbøho zvykem, je neuhádnutelný až do samého konce.O Sněhulákovi (knize) platí, že „cesta je cíl.“ Celý příběh je spisovatelský koncert a vlastně vůbec nejde o to, kdo je vrah, ale jak na něj Harry Hole postupně přichází.


Policie (paperback) (Harry Hole #10)

    Byla jsem zvědavá na Harryho Holea. Na to, kam se v tomto románu jeho postava posune. Na to, jestli nás čeká ten samý Harry, jakého si pamatujeme z minulého a vlastně i předminulého románu nebo Harry, který prošel dalším vývojem.Postava Harryho Holea je ve světě románových detektivů netypická. Vymyká se. Není to Hercule Poirot ani slečna Marplová nebo Philip Marlowe, kteří jsou stále titíž, jejich povaha se nevyvíjí, neřeší osobní dramata ani si nekladou otázky ohledně smyslu své práce nebo dokonce smyslu svého bytí. Harry Hole ano.
    Musím říci, že Sněhulák mě příjemně překvapil, myslela jsem, že nic lepšího než Červenku už Nesbø nenapíše (i ty ostatní byly výborné:-)), ale Sněhulák je ještě o chlup lepší. Asi to bude tou pochmurnou zimní atmosférou, děsivými scénami, kreativitou prokázanou při popisu jednotlivých úmrtí či stále stoupající sympatie k detektivu Holeovi, nebo taky posledních několik desítek stran knihy, které neuvěřitelně gradují a nenechají čtenáře ani dýchat, zkrátka investice do Sněhuláka rozhodně nebude nikdo litovat.
    Na konci léta dostane detektiv Harry Hole přiznání k vraždám podepsané Sněhulákem. Divné na tom je, že Hole o žádných vraždách neví, dokud s prvním sněhem nezačne vyšetřovat případ pohřešované ženy…
    V edici fleet opět vydalo úžasné, svými službami a starostí o čtenáře, nakladatelství Kniha Zlín. Kniha byla představena v rámci akce Velký knižní čtvrtek v říjnu 2012 a pokud máte rádi severské detektivky tak si ji rozhodně pořidte do své fyzické či elektronické knihovny.


Spasitel (paperback) (Harry Hole #6)

    V práci dostane oddělení vražd novou posilu – Katrine Brattovou. Mají společně pomoci oddělení pohřešovaných osob s rok starým případem zmizení ženy. A Harry, odborník na sériové vrahy, už začíná větřit. Začne procházet i staré případy zmizení žen. Je jich docela hodně a všechny případy mají jedno společné. Jde o vdané ženy s dětmi. Mohla by tu být spojitost?
    Musím se přiznat, že nikdy dříve jsem od Jo Nesba nic nečetla a proto jsem ani nechápala, co na něm všichni pořád mají. Mám sice severskou literaturu velmi ráda, ale 'vždyť to je jen jeden z dlouhé řady momentálně velmi populárních severských autorů píšících detektivky', říkala jsem si. Jeho kniha s názvem Sněhulák mě ale velmi zaujala nejen svou anotací, ale také knižním trailerem a rozhodla jsem se podívat se tedy panu Nesbøvi na zoubek.
    Knihu jsem měl k dispozici v předstihu v rámci tzv. reading copy. Četl jsem výměnou za sepsání recenze. Sněhulák oficiálně vychází 11. října 2012 v nakladatelství Kniha Zlín jako tištěná i elektronická kniha současně.
    Sněhulák je víc, než kterýkoliv předchozí díl plný zvratů a nečekaných odboček a komplikací. Budete se muset při jeho čtení hodně soustředit, ale o to víc vás vtáhne do děje, že si chvílema budete připadat jako alter-ego Harryho a budete si bláhově myslet, že víte, co vás čeká. Ani napotřetí se však netrefíte.


Sněhulák budí hrůzu. A nadšení z dokonalé krimi

    Sněhulák je poměrně ponuré dílo, místy s takřka hororovou atmosférou. Bez přehánění, měl bych problém ho číst někde na chalupě v době, kdy napadne první sníh a venku začnou růst první sněhuláci. Dost možná bych čas od času kontroloval, jestli je moje žena pořád doma. Tak totiž příběh začíná. S prvním sněhem před domem vyroste sněhulák dívající se do oken domu, ve kterém následně zmizí žena. A Harryho dožene jeho pověst jediného z detektivů, který v minulosti dopadl sériového vraha.
    I když autor trochu navazuje na předchozí knihy a zmiňuje z nich některé události, se Sněhulákem se dá snadno začít jako s prvním a potom se vracet zpět. Vlastně bych to i doporučil, protože podle mého názoru je to Nesbøova „nejvyladěnější kniha“. Koho zaujme, může se vydat do historie, hlouběji do Harryho duše. Dříve byl Nesbø skutečně více roztahaný a popisoval pocity místo dějů.
    Ale to je malá vada na jinak dokonalé detektivce, která navíc není v Nesbově díle ojedinělým výstřelkem nebo povedeným prvním dílem, po němž přicházejí jen odvary. Naopak, s každým dalším přeloženým románem Nesbo potvrzuje, že vedle Wallandera či Blomkvista patří jeho Hole k nejlepším postavám současné detektivky.


Stavěli jste někdy sněhuláka? Už nebudete!

    Hoci si nerobím ilúzie, že Harry Hole by bol Nesbøovým literárnym alter egom, je nespochybniteľné, že majú niečo spoločné. Napríklad záujem o hudbu. A odkazov na konkrétnych skladateľov, hudobníkov, spevákov a skupiny je v príbehu nespočet, od Straussa cez Pink Floyd až po Slipknot. Prečo to spomínam? Nuž, keď už som sa nemohla uprostred noci vybrať na Sofiens gate, kde Harry býva, pustila som si k čítaniu aspoň to, čo v danej pasáži práve Harry sám počúva. Napríklad skupinu Franz Ferdinand. A viete čo, bolo to fakt fajn, Harry má totiž celkom vkus.
    Děj má opravdu spád (tuhle Nesbøovku jsem doslova shltnul a v duchu jsem sám sebe prosil: Už toho nech, podívej se kolik je hodin, ráno se nebudeš moct vyhrabat z postele…), pár nečekaných zvratů a celkově patří k tomu nejlepšímu, co jsem od Jo Nesbøa četl.
    Kniha Zlín román vybavila pěknou titulkou, atypický krvavý sněhulák vyvolá strach, který se hned tak nerozpustí jako sníh. Překlad i redakce knihy jsou opět na vynikající úrovni. Na CNN zaznělo, cituji z českých stránek jonesbo.cz:
    Vykreslení postav je špičkové. Neméně omračující je také jejich psychologie, zkoumání toho, proč jednají tak, jak jednají, proč přemýšlí určitými směry a jak je možné, že se v některé situaci zachovají úplně naopak. Nejzajímavější je samozřejmě Sněhulák, kterého zhruba třikrát v příběhu společně s Harrym odhalíte, přisoudíte ho nějaké postavě, podivíte se, jak je to možné, celé to prozkoumáte, abyste nakonec zjistili, že to zase není on.


Pseudorecenze: Harry Hole píše o Sněhulákovi

    Btw., každé místo činu je umělecký masterpiece a já se nemůžu ubránit představě, že Dexter by dal svou nejoblíbenější pilku za možnost být chvíli na Harryho místě.
    jmenuju se Harry Hole. Pracuju jako šéfkomisař tady v Oslu. Právě tu začalo sněžit, ale mně zima nevadí, vlastně v Norsku zima vadí málokomu. Jenže letošní první sníh byl v něčem jiný. Myslím, že nám tu začal řádit masový vrah. Mám na ně čuch.
    Sněhulák je 7. díl volné série detektivek s Harry Holem (první 3 jsou rozebrané a připravuje se nové vydání, 4. jeNemesis, navazuje Pentagram a Spasitel), znalost předchozích dílů ale čtenáři scházet nebude. Sněhulák funguje velmi samostatně a jako zatím jedinou část série jej brzy čeká filmové zpracování (v režii Martina Scorseseho).


Jo Nesbø: Co dělají sněhuláci, když nemají nic na práci?

    Začátečnické neduhy mi nedovolily přikovat se k obrazovce tabletu a hltat řádek po řádku, ale věnoval jsem čtení každou volnou chvíli. I protože mě tlačilo vydání tohoto článku. Zítra (11.10.2012) bude totiž Sněhulák stát před vašimi okny a je na každém, kdy důvod, proč černé oči hledí přímo dovnitř, odhalí. Udivoval jsem se, jak v knihách dokáží popisovat všední momenty. Kolik poetiky se objeví mezi pocitem napětí. Váhat nebudu až se přede mnou objeví jakýkoli Nesbø.


Soon the first snow will come and then he will appear again – The Snowman / Sněhulák (Jo Nesbø)

    Sérioví vrazi si rádi hrají, jejich oběti ale hru asi neocení. Detektivní romány jsou ale odosobněné, čtenář je vnímá se vzrušením a zvědavostí, tíživý strach, hrůzu a paniku obětí nedokáže cítit a ani prázdnotu, kterou po sobě nechávají v myslích a srdcích svých blízkých. Pokud by některý z autorů dokázal takové emoce v člověku vyvolat, byl by to velký umělec. Možná tak veliký, že by skončil bez jediného čtenáře. Takové nebezpečí Jo Nesbømu nehrozí. Právě naopak, nachází se někde pod nespecifikovaným vrcholem svých tvůrčích sil, přesně ví, co od něj čtenáři očekávají, a dává jim to. Svůj nový román, ostatně stejně jako předchozí, staví na pevných pilířích, které není na škodu jeden po druhém zdůraznit.Atraktivní hlavní hrdina – tím Harry Hole bezesporu je. Vyznačuje se správnou mírou tvrdohlavosti a lability, jež ho dělají nevypočitatelným. Jak pravidelný čtenář Nesbøho knih už ví, Harry bojuje s alkoholem, někdy úspěšně, někdy méně, rodinný život má neustále v troskách. Stejně jako v
    Zmizí žena. Spořádaná matka malého dítěte, na niž doma čeká manžel. Potom zmizí druhá, jejíž zmizení vykazuje podobné okolnosti jako to první. Pak se najde mrtvola. Na místě vraždy stojí sněhulák. Osloský detektiv Harry Hole, toho času ve střízlivém stavu (alespoň se o to snaží), bez přítelkyně (s níž se ale občas stýká) a bez dalšího kolegy, odhalí ještě další případy zmizelých žen a souvisejících sněhuláků a rázem máme v Norsku sériového vraha. S pomocí nově přidělené kolegyně Katriny se Harry pouští do pátrání způsobem sobě vlastním a spostupně rozplétá nitky případu, který se stává velmi záhy středem pozornosti norských médií, neboť případ sériového vraha je zde velmi ojedinělý.


Stojí vám před domem sněhulák? Zemřete!

    Sám jsem nečekal, že se mezi příspěvky blogu objeví i recenze knihy. Mile mě však celý přístup překvapil. Přihlásil jsem se o jednu reading copy norského spisovatele Jo Nesbø. Nový díl kriminálního příběhu s názvem Sněhulák. Kdyby snad někdo netušil, co je reading copies. Neprodejné výtisky knihy poskytnuté k zrecenzování ještě před vydáním. Elektronická verze přišla do emailové schránky, přeložil jsem soubor pro mou aplikaci čtečky Kindle v novém tabletu a prolistoval první stránky. Obrázek sněhuláka a v tu dobu se objevil úsměv a radost, která mě provází celou četbou.
    Ženy mizí. Místo zmizelých žen se objevují sněhuláci. Šílené? Jistě. Všichni vrazi a násilníci, které kdy detektiv Harry Hole, v sérii knih jemu věnované, chytil, jsou takoví. Šílení. Nevypočitatelní. S motivacemi, které běžnému člověku ani nepřijdou na mysl… a proto může s napětím sledovat děj knihy, aniž by od poloviny věděl nebo tušil, kdo je pachatelem. Jo Nesbo je navíc nesporně mistrem nečekaných zvratů, takže v průběhu jednoho románu čtenářům představí možných pachatelů hned několik.
    „Kdepak teplo, to sněhuláci nemají rádi. Když je teplo, začínáme se my sněhuláci rozpouštět. Ba ne, teplo a sluníčko nemá žádný sněhulák rád,“ použil sněhulák krtka. „Jsem moc rád, že sluníčko má málo síly a moc nehřeje,“ řekl sněhulák a pak si povzdychl: „ Ještě kdybych tak měl na hlavě nějaký hrnec. Sněhulák bez hrnce je totiž jen poloviční sněhulák. Krtku, prosím, nevěděl bys o nějakém?“ prosil krtka.


Jo Nesbø, Sněhulák: raději nečíst, když sněží [recenze]

    Sněhulákovi dávám 99,99 % (0,01 % strhávám za to, že se nevyspal s kolegyní).Kniha v tištěné i elektronické formě vyjde 11. října v nakladatelství Kniha Zlín a zhruba měsíc před vydáním budou vypsány reading copies pro blogery. Takže to sledujte a určitě si nenechte knihu ujít, patří do kategorie "Must Read" s nejvyšším stupněm priority.
    „Hrnec? Kde já jsem ho jen viděl,“ přemýšlel krtek. „Už to mám. Kousek dál v lese jednou na podzim vyhodili nějací nepořádní lidé odpadky a mezi nimi byl i velký starý hrnec. Ale nevadilo by ti, že už je zrezivělý?“ ptal se krtek sněhuláka.
    Nesbo graduje Sněhuláka podobně jako svůj thriller Lovci hlav, opravdu to není jen čistokrevná kriminálka. Jeho styl je úsporný a rytmický, hlavně s ohledem na to, kolik autor řídí vedlejších postav, kolik se jich románem prožene jen na pár stránkách a jak málo z nich přežije.
    Nesbø opät preukázal svoje filmové videnie deja. V Pentagrame sa vyhral s efektnými scénami (napr. sledovanie krvi tečúcej skrz strop až do hrnca), v Spasitelovi pracoval so “strihom”. Tu použil prvok strachu. Predovšetkým scény v lese, buď útek Sylvie pred vrahom s odporovou pílkou či Harryho pátranie v tme len s baterkou, sú veľmi sugestívne. Strach až paranoia hryzie Harryho väčšinu deja.


Kniha Zlín vydává další knihu o antihrdinovi Harrym Holeovi

    Harry Hole je stále stejně workoholický, Nesbo si ho však od začátku knihy modeluje v mantinelech jeho povahy tak, jak ho bude potřebovat pro vyvrcholení: alkoholických excesů ubývá, návštěv posilovny přibývá, tady nepůjde jen o myšlenkovou bravuru, ale i o skutečnou akci a pořádnou honičku.
    Výskyt sněhuláků působí hrozivě a mrtvoly vypadají efektivně. Na tom se může Martin Scorsese, který chystá filmovou adaptaci, pořádně vyřádit, pokud si bude chtít libovat v děšení. Scény typu, kdy někdo otevírá dveře, a v další pasáži se otevírají někde jinde, se nemálo objevují na začátku předchozího Spasitele — tady jsou dávkovány méně, ale v nijak upravené formě, která by mohla opět překvapit či pobavit. Ani tentokrát se autor nevyhýbá závěrečné napínákové scéně. Nesbø je zkrátka poutavý, ale nepřichází s něčím výrazně novým. Největší škoda je bod pro detektivku zřejmě nejdůležitější: odhalení vraha. Prozrazovat, o jakou osobu se jedná, se nesluší. Je určitým způsobem překvapivá, ale kdo četl předchozí knihy, dokáže některé věci předvídat a identitu odhadnout a pak zklamaně zjistit, že měl pravdu.
    Sněhulák vychází na Velký knižní čtvrtek 11. 10. 2012, vydává ho Kniha Zlín.Pokud ještě nevíte, co kupovat svým blízkým kVánocům, tak Sněhulák je jasná volba. A hodí se i podle názvu:-).


Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

    Joa Nesbøa ani jeho detektívneho hrdinu Harryho Holea už československému čitateľovi naozaj predstavovať netreba. Čo mám ja na jeho príbehoch naozaj rada – okrem toho, že sú bravúrne vystavané, dokážu udržiavať v napätí do poslednej strany a jednoducho fungujú – je reálne osloské prostredie, v ktorom sa odohrávajú a spôsob, akým ho Nesbø dokáže plasticky vykresliť. A keďže momentálne sama žijem v Osle, dala som si záväzok, že budem knihu čítať vždy tam, kde sa dej práve odohráva. Nuž, bez hanby priznávam, že som tomuto záväzku nedostála, a to z dvoch jednoduchých dôvodov. Po prvé, príbeh má taký spád, že je jednoducho nemožné presúvať sa rovnakým tempom ako Harry Hole. Po druhé, sú pasáže, ktoré je lepšie čítať v bezpečí vlastnej postele, za dverami zamknutými na dva západy, než v lese, kde zrejme niekto niekoho rozštvrtil.
    Opět se musím sklonit před Nesbøho stylem psaní, ani věta navíc (v rozhovoru sám říká, že strávil více času tím, že vypouštěl různé pasáže z knihy, než že je přidával). Strach, vražda, akce, deprese, únik jde v rychlých střizích za sebou a vše je ještě pozvednuto na vyšší level skvělými dialogy. Navíc jsem tentokrát měla ještě o kousek větší pocit spojení a ztotožnění s Harrym Holem. Trochu mě dráždí a baví zároveň jeho alkoholismus. Nemáme před očima superdetektiva, který večer vypije láhev Jima a ráno s lehce zakaleným sexy pohledem vyráží jako největší štramák do ulic. Harry je tak ukázkový, ponížený a skutečný alkoholik, až se divím, že Nesbø prý spíše abstinuje.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
32985
cache: 0024:00:00