Jak na věc


slavnosti snezenek hajenka

Budovatelská léta Chodských slavností

    Na slavnostech piva Krušovice budeme moci ochutnat naší novou K11. Ale samozřejmě se můžete těšit i na naše další piva jako je Krušovice Řízná 10, Královská 12, Černé, Pšeničné a Mušketýra.
    Do prostoru SPK není dovoleno vnášet jakýkoli alkohol, sklo či skleněné předměty, drogy, toxické a omamné látky, nadměrná zavazadla, zbraně (bodné, sečné, střelné apod.), nůžky, výbušné látky (trhaviny, třaskaviny a výbušné hořlaviny), hořlaviny a jiné nebezpečné předměty, které by mohly způsobit škodu na zdraví nebo majetku, jak Heineken Česká republika, a.s., tak Pořadateli akce a návštěvníkům.


Provozní doba Slavností piva Krušovice

    V 80. letech došlo k rozkvětu Chodských slavností. Tomu napomohlo postupné uvolňování společenských poměrů i fakt, že místní organizátoři měli volnější ruku při sestavování programu, který tak mohl být zaměřen více na národopis a byl oproštěn od ideových podtextů a dobových hesel. V roce 1985 odvysílala Československá televize první polovinu hlavního pořadu Sláva Chodsku. Tento rok byl také organizátory mylně považován za jubilejní třicátý ročník Chodských slavností. Protože na svůj omyl přišli až v průběhu rozsáhlých příprav oslav tohoto jubilea, svévolně prohlásili první ročník Chodských slavností v roce 1955 za nultý.
    Roku 1851 byl kostel na Veselé hoře znovu vysvěcen a od té doby se datuje i sláva původně předměstské pouti, která časem zastínila i zbývající dvě - svatojánskou a mariánskou. Říkalo se jí někdy také králičí - obyvatelé chudého Bezděkova si místo tradiční husy připravovali k slavnostnímu nedělnímu obědu králičí pečínku. Poutníky, směřující k Vavřinečku, vítaly slavobrány s vycpanými kožkami králíků a nápisem: "Huž sme si ho husmažíli, huž ho táhnem z trouby ven, když ste k nám na pouť přišli, dejte si hned kousek jen“.
    Pro pejsky i jiná domácí zvířátka je velká spousta lidí na festivalu a hluk velmi stresující. Nechte je tedy prosím doma! Z bezpečnostních důvodů vstup psů a jiných zvířat do areálu festivalu není povolen. Děkujeme za pochopení a děkujeme i za Vaše mazlíčky.


Kyvadlová dopravaz Rakovníka a Nového Strašecí a zpátky

    Časem začali na Chodsko, popularizované dobovou literaturou, proudit i návštěvníci odjinud, přilákaní především malebností zdejšího folklóru. Chodsko představovalo v očích české veřejnosti naši velkou minulost, Chodové byli zosobněním statečnosti, národní hrdosti. To se v plné míře projevilo v srpnu roku 1939, kdy se domažlické pouti zúčastnilo na 120 000 lidí z celých Čech, včetně předních osobností kultury (Josef Hora, Karel Hašler, Jiří Mucha, Franta Kocourek, Julius Fučík...). Slavnostní mši sloužil kanovník vyšehradské kapituly Msgre. B.Stašek, jehož slova se stala legendární: " Co slíbíme a řekneme své matce české? Slíbíme jí a přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým i všeho českého lidu, že ji nikdy neopustíme, nezradíme, až do posledního tlukotu srdce milovati budeme..." Tradice poutí byla obnovena po šesti letech, v roce 1945. Do města se sjelo 80 000 návštěvníků, mezi nimi řada významných osobností. Mši opět sloužil Msgre. Stašek, který se teprve krátce předtím vrá
    Svatý Vavřinec, národní světec Španělska a ochránce před ohněm, byl ve 3. století zaživa opečen na železném roštu, když odmítl vydat církevní poklad. Kapli na památku tohoto světce slíbili domažličtí radní vystavět po úspěšném překonání rozsáhlého požáru města v červnu 1683. Stavby se o dva roky později ujala zbožná manželka mistra mydlářského Zuzana Veselá, která poskytla i pozemky na Veselé hoře, památném vrchu, odkud staří Chodové oznamovali do vnitrozemí ohněm vpád nepřítele do země. Kaple byla slavnostně vysvěcena 10. srpna 1685. V následujících letech však chátrala, až byla zcela uzavřena. Zrušení se v rámci josefinských reforem dočkal i barokní kostel, který na jejím místě vyrostl v 60. letech 18. století. Až do poloviny 19. století sloužil objekt jako stodola.


TĚŠTE SE NA SLAVNOSTNÍ CENY PIVA!

    Je přísně zakázáno zhotovování zvukových, filmových, fotografických nebo video záznamů a to i pro vlastní potřebu. Výjimku tvoří plně automatické neprofesionální fotoaparáty a mobilní telefony, které však nesmí být využívány k fotografování z vystoupení jednotlivých účinkujících.
    Počátkem 90. let se do oficiálního programu slavností vrátila tradiční svatovavřinecká pouť. V porevolučním období, které přineslo řadu nových podnětů, zájem veřejnosti o folklór značně poklesl. To se podepsalo i na návštěvnosti a organizaci Chodských slavností, jejichž program v roce 1991 obsahoval pouhé dva pořady. Situace se zlepšila v polovině 90. let. Od roku 1996 se program rozšířil do tří dnů. Přibyly nové pořady (Dostaveníčko s vypravěči, Národní přehlídka dudáků, Přespolní dudácké muziky…) i nová pódia (v zahradě Chodského hradu, v Baldovské ulici…).V posledních letech je kladen stále větší důraz na folkloristické pořady. Chodské písničky, tance, lidová vyprávění i ukázky lidové tvořivosti lákají do Domažlic stále více návštěvníků.


Porevoluční vývoj Chodských slavností

    Pouť byla původně církevní slavností, konanou na památku světce, jemuž byl objekt (kostel, kaple) vysvěcen. Od 19. století získala i zábavný charakter, po mši svaté následovala taneční veselice, nechyběly kramářské boudy, vystoupení potulných herců, později i atrakce. Poutě patřily k nejvýznamnějším svátkům obce. V Domažlicích byly slaveny tři, vedle svatojánské a mariánské, to byla pouť svatovavřinecká, která se postupem doby stala nejvýznamnější.
    V letech 1946-49 se ještě uskutečnily chodské pouti na svatém Vavřinečku, provázené bohatým folklórním programem. Po roce 1948 přestala být církevní forma slavnosti žádoucí, ačkoli pro svou zakořeněnost nemohla být zrušena. V následujících letech se tedy hledala její nová tvář - v srpnu 1951 se připomínalo výročí bitvy u Domažlic, v níž roku 1431 zvítězili husité nad křižáky. V dalších letech měla akce charakter dožínkových slavností. Většinu programu tvořily pořady estrádního typu, klesal zájem návštěvníků, rekordně nejnižší účast zaznamenali pořadatelé roku 1954.
    Pro návštěvníky SPK jsme připravili rozsáhlý výběr občerstvení od klasického jídla k pivu až po vybraná kvalitní jídla s důrazem na jejich původ. Zároveň budou přítomni lokální prodejci regionálních potravin.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00