Jak na věc


sebevražda kyjov

Pokud se potýkáte s intenzívní a nepolevující bolestí, silnými výčitkami svědomí anebo se objevují fyzické problémy, je vhodné požádat o pomoc odborníka. Vyhledání odborné pomoci je nezbytné zejména v takové situaci, kdy se opakovaně setkáte s vlastními myšlenkami na sebevraždu. Rád budu k dispozici. Objednat se můžete zde.

    Smutek pozůstalých postupem času ustoupí a oni najdou sílu k tomu, posbírat zbylé části svého života, poskládat je dohromady a znovu se otevřít svému okolí. Samozřejmě přijdou chvíle, kdy se tíha a smutek bude navracet. Prázdniny a jiné výjimečné události mohou obnovit v pozůstalých již překonanou bolest. Zejména v průběhu prvního roku bude zapotřebí se rozhodnout, zda rodina bude chtít dodržovat zavedené tradice nebo zda je nahradí novými rituály pro zmírnění bolestivých vzpomínek. Pokud je to možné, měli by se pozůstalí snažit plánovat vše dopředu tak, aby pro ně každá situace byla čitelná a nikoli nečekaně zdrcující. Nelze očekávat, že na celou událost jednou zapomenou, je ale možné ji bezpečně zvládnout a znovu si začít vážit života.
    Sebevraždy u nás tvoří cca 1,4 % celkového počtu úmrtí. V České republice se ročně stane kolem 1 500 dokonaných sebevražd. Sebevražda je definována jako vědomé a záměrné ukončení vlastního života. Obvykle je reakcí na tíživou životní situaci, se kterou si dotyčný neví rady. Bývá také spojována se ztrátou smyslu života. V příčinách úmrtí má sebevražda své specifické místo. Pro pozůstalé jde o nejobtížněji zvládnutelnou formu úmrtí. Zpráva o smrti blízkého je pro rodinu emocionálně devastující. Pocity hněvu a viny, které se objevují i u jiných typů ztrát, v případě sebevraždy nabývají na intenzitě. Kromě pocitů viny a hněvu pozůstalí zažívají také pocit studu nebo mohou být událostí extrémně traumatizováni, což jejich truchlení značně komplikuje. Navíc je sebevražda v naší společnosti vysoce tabuizované téma a ani v rámci rodiny, kterou tato tragédie zasáhla, se o ní nakonec příliš nemluví.


Po smrti blízkého budete mít možná pocit, že nemůžete jít dál, nebo že už nikdy nebudete schopni si užívat života. Možná budete hledat i po letech odpověď na otázku, proč se to vlastně stalo. Nakonec ale bude intenzita vaší bolesti slábnout. Vzpomínky na tragickou událost nebudou již více opanovat každý den a každou noc ve vašem životě. Čas vám umožní vypořádat se s touto citelnou ztrátou, dosáhnout vnitřního klidu a současně ctít památku na zemřelého.

    Tím, jak se pozůstalí snaží vyrovnat s pocity viny, jsou k sobě velmi kritičtí. Je důležité, aby jim někdo vysvětlil, že i kdyby zůstali doma, i kdyby něco udělali jinak, rozhodnutí realizovat sebevraždu by neodvrátili. Všichni bychom chtěli pomoci našim blízkým a také se o to pokoušíme. Nicméně, pouze sám dotyčný rozhoduje o tom, zda svůj záměr realizuje či nikoliv. Není v lidských silách vnutit někomu vůli k životu a zabránit tak sebevraždě.
    Motivy sebevrahů jsou velmi různé a velmi individuální. Pro laickou veřejnost bývají nepochopitelné sebevraždy lidí nemocných vážnou duševní chorobou, jakou jsou těžké endogenní deprese nebo schizofrenie, kteří z pohledu laiků se mají hmotně dobře a nemají k sebevraždě důvod. Z psychiatrického hlediska pak suicidální jednání těchto pacientů může být paradoxně srozumitelnější. Utrpení pacientů schizofreniků nebo lidí s těžkými depresemi si laická veřejnost prostě neumí představit. Z hlediska těchto nemocných je tedy jejich snaha skončit toto utrpení ukončením života pochopitelná, i když nesprávná, patologická a tragická. Důvodem spáchání násilí na sobě mohou být také halucinace, které pacientovi takovéto jednání přikazují. Je proto náplní práce psychiatrů a psychologů těmto postiženým lidem pomáhat bojovat s jejich chorobou, a to nejen různými druhy psychoterapie, ale především farmaky, která jsou v těchto případech nezbytná.


Někdo vám blízký zemřel. Vaše bolest je o to větší, že způsobem úmrtí byla sebevražda. Cesta, která je teď před vámi, bude plná bolesti a bude se zdát dlouhá, ne-li nekonečná. Porozumění svým emocím, stejně tak jako získání obecných informací o sebevraždě, vám může tuto cestu ulehčit.

    Závěrem chci proto říci všem, kteří byť jen v koutku své mysli dostali nápad si vzít život, aby to nedělali. Řešení je vždy, tedy řešení pro život. Sebevražda řešením není. Život je tu proto, aby se žil a má vždycky smysl, i když jej člověk někdy nevidí nebo neumí najít. Existuje mnoho způsobů, jak smysl svého života nalézt a problémy jsou tu proto, aby se překonávaly. A jak se říká: život jsme si nedali, tak si ho nesmíme vzít.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00