Jak na věc


respektive

Psaní čárky před výrazy eventuálně, respektive, případně

    Příslovce eventuálně, případně, popřípadě a modální částice respektive uvozují dodatek týkající se dalších případů, které „bereme v úvahu“. Takováto spojení vyjadřují určitou eventualitu a je možno je chápat dvěma způsoby: a) jako několikanásobný větný člen, b) jako volně připojený větný člen, přinášející dodatečnou informaci. Tomu odpovídá také interpunkční řešení, čárku před nimi píšeme vždy: Nezapomeňte si zítra vzít deštník, eventuálně pláštěnku. Pokud mě zítra doma nezastihnete, nechte mi vzkaz ve schránce, případně u sousedky.
    Příslovce eventuálně, případně, popřípadě a modální částice respektive uvozují dodatek týkající se dalších případů, které „bereme v úvahu“. Takováto spojení vyjadřují určitou eventualitu a je možno je chápat dvěma způsoby: a) jako několikanásobný větný člen, b) jako volně připojený větný člen, přinášející dodatečnou informaci. Tomu odpovídá také interpunkční řešení, čárku před nimi píšeme vždy: Nezapomeňte si zítra vzít deštník, eventuálně pláštěnku. Pokud mě zítra doma nezastihnete, nechte mi vzkaz ve schránce, případně u sousedky.
    Souhlasím, přes to jede vlak znám z 60. let (význam: o tom se nediskutuje; to je hotová věc). Nejede z toho někdo udělal později a spousta lidí se toho chytla. Pro mě osobně to zní ve smyslu na tom nezáleží. Příkladů, kdy se nějaké rčení obrátilo v protiklad by se našlo víc, jazyk není vždy úplně racionální.


Psaní čárky před výrazy eventuálně, respektive, případně

    Nemám rád, když lidé mluví (potažmo píší) nespisovně a slova jako např. bysme, špatné používání mě/mně, o hrubkách nemluvě, a další, mě přímo bijí do očí. Na druhou stranu jazyk se neustále vyvíjí a pokud někomu říká něco pojem sociolingvistika, tak musí vědět, že odvolávat se na češtinu z doby zmiňovaného pana Čapka je úplný nesmysl. Je to jako bychom říkali, že ta čeština je hnus, zato staroslověnština, to byl jazyk.
    řekl bych,že slovo potažmo v trefném použití je obtížně nahraditelné vámi uvedenými synonymy a platí to i naopak. Zkrátka je potřeba mít cit pro správné použití...
    Někteří mluvčí používají slova respektive i k naznačení, že to, co řekli předtím, neplatí, např. Byl jsem tam, respektive nebyl, ale řekli mi o tom. Chtěl jsem, respektive jsem musel, odjet už v sobotu. V mnoha případech nedokáže ani sám pisatel jednoznačně rozhodnout, zda výraz po respektive míní jako volně připojený větný člen uvádějící buď alternativu platnou za jiných okolností, anebo opravu: Dvacet let, respektive třicet pět let(,) v totalitarismu. Je to tedy slovo nejednoznačné, proto bychom v textech, ve kterých záleží na přesném vyjádření, zejména v těch s právními důsledky, jako je text zákona, závěť apod., měli raději zvolit jiné, jednoznačné vyjádření.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
9761
cache: 0024:00:00