Jak na věc


respektive

Psaní čárky před výrazy eventuálně, respektive, případně

    Někteří mluvčí používají slova respektive i k naznačení, že to, co řekli předtím, neplatí, např. Byl jsem tam, respektive nebyl, ale řekli mi o tom. Chtěl jsem, respektive jsem musel, odjet už v sobotu. V mnoha případech nedokáže ani sám pisatel jednoznačně rozhodnout, zda výraz po respektive míní jako volně připojený větný člen uvádějící buď alternativu platnou za jiných okolností, anebo opravu: Dvacet let, respektive třicet pět let(,) v totalitarismu. Je to tedy slovo nejednoznačné, proto bychom v textech, ve kterých záleží na přesném vyjádření, zejména v těch s právními důsledky, jako je text zákona, závěť apod., měli raději zvolit jiné, jednoznačné vyjádření.
    Vážení, nepovažuji se za znalce českého jazyka, ale dosti mi vadí nedostatečné vyjadřovací schopnosti politiků a v televizi vystupujících opbčanů. Jsem toho názoru, že televize v tomto ohledu hraje zápornou roli tím, že tito občané notoricky používají výraz, který již jednou zaznamenali, např. potažmo. Každý dnes potažmuje. Ač má tento výraz jistě v češtině svoje místo, chová se jako kukačka, vyhazující z hnízda jeho původní obyvatele. Další synonyma, jako vlastně, respektive, případně, vzhledem k, takové aby pohledal. Jednou použitý výraz získává monopol,a je zárukou, že mluvčí neudělá chybu. Příkladů by bylo možno najít bezpočet. Stálo by za úvahu dát ve veřejnoprávní televizi prostor (před mnoha lety existoval jazykový koutek) pro jazykovědu a uvádět v něm věcí na prvou míru. Příslušných garantů správné češtiny, jako je např. pan Vladimír Just by se jistě našlo více


Psaní čárky před výrazy eventuálně, respektive, případně

    Ano, čeština dostává pořádně na zadek. Jsou jazykové kuriozity, které se používají už tak dlouho a tak často, že zevšedněly a tolerují se i v médiích. Kromě toho se dnes a denně setkáváme s berličkami módními, jako třeba v současnosti masivní nadužívání slůvka „jakoby“, „jako“, „jako takový“, „já osobně“ a „přesně tak“. Že máme věci „nejideálnější“ a „nejoptimálnější“ už nikoho nepřekvapí, stejně tak jako Poláčkovo „já bysem a my bysme“, typické třeba pro Jágra a většinu našeho národa. Nadužívání pasiv místo rodu činného a jiné germanismy (stalo se to „dva roky zpátky“, „udělali jste to jak“) už ani nevnímáme, podobně jako patvary typu „potencionálně“ a „pernamentní“, o „verlybě“ ani nemluvě. Jo, pan Ámos i Karel Čapek, ti by se divili. Stejně si myslím, že se v hrobě obrací.
    Jestliže věta za spojením uvozeným těmito výrazy dále pokračuje, čárka za nimi už nutná není: Helena, popřípadě Eva a Vašek(,) se určitě dříve či později na večírku objeví. Zelenou pláštěnku, eventuálně deštník a holínky(,) ti připravím ráno do předsíně. Vánoce, respektive nákupní horečka a stres s nimi spojené(,) začínají každý rok o něco dříve.
    osobne me taky stve, kdyz ma draha chce potvrdit sva slova,ze tak to bude a rekne-pres to nejede vlak. Zda se mi to naprosto nelogicke a mimo misu. Pri hledani vyznamu-jen z mobilu,odkud ted i pisu- jsem ale narazil na vysvetleni,ktere celkem dava smysl i tomuto uslovi- kdyz se snazime h sefa prosadit nejaky napad-ale sef to zcela odmita,je to nepruchodne,ma smysl rici-tudy vlak nepojede,nebo nejede. Bohuzel se to bez rozmyslu pouziva i ve vyznamu pro potvrzeni,tak to bude-coz smysl nema.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0012:45:48