Jak na věc


pražský krysařík na prodej

Poslední komentáře – Pražský výběr

    Rok 1983 byl závěrečným rokem skupiny Pražský výběr. O rok později o souboru natočil dokument „Nesmírná únava materiálu“ režisér Michal Herz a v roce 1985 emigroval bubeník Jiří Hrubeš.
    2. 11. 2013 11:00 S cílem přitáhnout k volbám co nejvíc mladých lidí se spojili muzikanti kolem Davida Kollera v kampani Nikagdá nězabuděm / Jde se volit. Jejím vrcholem byl velký koncert na Staroměstském náměstí v Praze, kde vystoupila Lucie, Chinaski, Pražský výběr, Vladimir 518, členové Nightwork nebo Tata Bojs a mnoho dalších hostů.... více
    „Nebylo to v tom, že jsme chtěli zpívat ´svahilštinou´“, říká Kocáb. „Prostě jsme nestačili udělat texty. Nestihli jsme to. Psát jsme je neuměli a dlouho jsme hledali někoho, kdo by nám ty písničky otextoval. Nakonec se trefil Fr. Ringo Čech. To byly dobrý texty, takový připitomělý, ale vždycky nesly nějaký poselství, těžko pochopitelný pro nás, ale hlavně pro komouše. Což se jim samozřejmě nelíbilo. „Zubatá“ - koho prej se to týká. Ta se týká všech.“


Pražský výběr v našich článcích

    19. 7. 2014 15:00 Michael Kocáb si ke svému životnímu jubileu nadělil koncepční kompilaci. Ve třech dějstvích, rockovém, šansonovém a skladatelsky multižánrovém mapuje stopy, které zanechal během svého více než pětatřicetiletého putování po české hudební scéně. Jak se ovšem muzikant dívá na svou hudební současnost a budoucnost? I na to jsme se ho v našem rozhovoru zeptali.... více
    Ad hudba: skupina přišla, jak se píše v Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby (zkráceno) „s agresivním rockem, vypůjčila si některé vokální inspirace z příbuzného punk rocku (výraz, popření ´nezbytné´ melodiky zpěvu, recitace), ovšem oproti punkovému apriorně zdůrazňovanému primitivismu vytvořila složitou hudební strukturu, jež využívá široké palety stylů a univerzálních tvůrčích schopností hráčů. Jazzová minulost většiny z nich vylučovala příklon ke střednímu proudu pop music, ale zároveň též negovala komplikované formy rocku 70. let (např. art rock). Nepřeberné množství melodických, harmonických i aranžérských nápadů skupina rámovala nezbytným čtyřdobým taktem: neúprosně pulsující tvrdá rytmika s nevšedními nosnými basovými figurami žene před sebou Kocábovy kratičké syntezátorové motivy, které se objevují a vzápětí ztrácejí, a Pavlíčkovy znamenité kytarové riffy.“


Jděte volit, znělo ze Staroměstského náměstí. Zapojila se Lucie, Chinaski, Vladimir 518 i Pražský výběr

    Ad texty: Skupina se nechtěně proslavila tzv. „svahilštinou“, což bylo její vlastní pojmenování pro vcelku běžnou praxi - zvukomalebné texty, jejichž rádobyanglická slova nedávala žádný význam. V šedesátých letech se tomu v českých zemích říkalo „zpívat telefonní seznam“. Coby dobrá pomůcka se tato metoda objevila zřejmě v okamžiku, kdy beatový skladatel použil simulovanou angličtinu jako podklad a vodítko pro české otextování písničky. Pražský výběr to dotáhl ještě dál - prostě se svahilštinou obrážel všechny koncerty.
    Skupina měla v roce 1982 natočené album „Straka v hrsti“, zdařilou kolekci vlastních písní, které si rockový lid zpíval už během neustále vyprodaných koncertů. Deska samozřejmě v onom roce nevyšla (vyšla až o šest let později), ale byla šířena nahráváním z pásku na pásek po celé republice rychleji než černý mor. Jenže to už se nad Pražským výběrem vznášel Damoklův meč zákazu, jen se čekalo na nějakou záminku. Tou se staly koncerty v Hradci Králové v lednu 1983, na kterých skupina „prodávala neoficiální plakáty, čímž se nezákonně finančně obohacovala“, „uvedla načerno jako předskokana kapelu Trifidi“ a „a hrála místo tří koncertů čtyři“, což „nebylo uvedeno ve smlouvě s PKS“. Tyto argumenty nejprve zazněly v krajském bolševickém plátku Pochodeň, o měsíc později se objevily i v článcích v Tribuně a Rudém Právu a zahájily tak brojení úřadů proti české nové vlně.


MICHAEL KOCÁB, MICHAL PAVLÍČEK A VILÉM ČOK - EP (1985)

    V roce 1982 natočil režisér Juraj Herz ve spolupráci s kapelou Pražský výběr film Straka v hrsti, který okamžitě skončil v tresoru. M. Pavlíček: „Po tomhle filmu si nás začali fízlové všímat naplno. V komparsu se objevili lidi, který podepsali Chartu 77 a Stb začala ten film mapovat. Kdo se na něm podílel a o co tu vlastně jde.“ Pražský výběr byl v té době nejpopulárnější českou rockovou kapelou. A když je něco nejpopulárnější, aniž by to bolševik posvětil, začne se ptát - není to populární tím, že to jde proti mně? A hned si odpověděl - ano.
    Pražský výběr (pod vedením M. Kocába) vznikl jako odnož Pražského Big Bandu v polovině 70. let a od svého začátku hrál čistý jazz rock, přičemž jeho snahy vyvrcholily v roce 1978, kdy vyšlo album „Žízeň“. Poté došlo k zmrazení aktivit a přerušení činnosti skupiny. Tehdy se na scéně objevil již proslulý kytarista Michal Pavlíček (ex-Expanze). „V létě 1980 jsem se byl podívat v Anglii na festival v Readingu a tam mě ten rock svou přímočarostí a nasazením znova oslovil. Vrátil jsem se a sháněl někoho s kým bych si rock zase zahrál.“


Zahřejte se v dnešním chladném srpnovém dnu zpěvem!

    Kapela se prostě stala slavnou. I to však přesto nestačilo Ondřeji Soukupovi, který odešel v roce 1981 podpořit svoji baskytarou pěvce Karla Gotta do jeho doprovodného orchestru, za což se mu skupina odměnila hudebním vtípkem v podobě skladby S.O.S. („…jó, prachy, prachy, ty nečekají, jen po nich sáhneš a už tě mají…“). Více než zdařilou náhradou za Soukupa se však stal Vilém Čok, baskytarista a zpěvák Zikkuratu. Čok nejprve do Pražského výběru nechtěl („moc jsem je neznal, a když jsem je někde slyšel, moc se mi to nelíbilo“), ale nakonec ho Kocáb s Pavlíčkem zlanařili, což samozřejmě zapříčinilo rozpad jeho domovské kapely. A jelikož záhy odpadl „whisky man“ Jiří Tomek (na koncertech se objevoval jako host-tanečník v jedné skladbě) ustálila se sestava Pražského výběru v té nejslavnější podobě, tak jak byla vídána na českých pódiích v letech 1981-3: Michal Pavlíček (lg,voc), Michael Kocáb (voc,ks), Jiří Hrubeš (ds) a Vilém Čok (bg,voc).
    Jistotu měl zatím jedinou - svého kamaráda a bubeníka z Expanze Jiřího „Chomáče“ Hrubeše. Na jedné akci v Redutě Pavlíček oslovil Michala Kocába, který si ovšem myslel, že chystaný projekt bude opět jazz rockový, nicméně kytarista, který si mezitím obstaral nahrávky nových mladých kapel z Anglie, navrhl, že se pustí do rockového stylu, jenž se na Západě nazývá „nová vlna“. A protože Pavlíčkova Expanze se rozpadla, zatímco Kocábův Pražský výběr, i když se nacházel ve stádiu zimního spánku, požíval statutu stále existující kapely, bylo o názvu souboru rozhodnuto. Dalšími členy se stali ještě Kocábův dlouholetý spoluhráč Ondřej Soukup (bg) a zpěvák a bongista Jiří Tomek.
    M. Pavlíček: „Nikdy jsme si neříkali, že si vytvoříme záměrně nějakou vnější image. Bylo to naprosto přirozený, každej se prezentoval sám za sebe, nemělo to žádnou choreografii.“


Michael Kocáb interview: Od bigbeatu přes valčík až k technu

    Nastalo období kloubení dvou skladatelských rukopisů - Pavlíčkova rockového a Kocábova jazzového - dohromady. Nicméně repertoár vznikl velmi rychle (Kocáb v rozhovoru pro seriál Bigbít přiznal, že si ani nepamatuje, jak a kdy písničky psali) a k dotvrzení toho, že se kapela přihlašuje k novému rockovému proudu, bylo třeba obohatit sound i těmi „novovlnnými“ prvky. Takže se hudebníci začali oblékat do bizarních ne-rockových šatů a oděvů, používali masky, paruky a další podivné serepetičky (neobvyklé tvary brýlí, netradiční úpravy vlasů atd.).
    Hudební publicista Ondřej Konrád dnes tvrdí: „Pražský výběr byl mimořádná záležitost, na kterou se lze dívat ze dvou pohledů: za prvé, že to byla trochu vypočítavost od lidí, kteří jsou muzikantsky hodně zdatní a protřelí a využili nějakého výbuchu té scény, zmocnili se mnoha jejích prostředků a svými znalostmi a schopnostmi to udělali mnohem dokonaleji. Ale nepovažoval bych Pražský výběr za podvodníky, to rozhodně ne. Mám spíš za to, že to u nich vzniklo spontánně. Nemyslím si, že by jim šlo o nějaký laciný úspěch, který ovšem měli. A obrovský.“
    „České poměry jsou velice svérázné,“ píše se v knize Excentrici v přízemí. „V očích institucí, ovlivněných nepřiměřeným skandalizováním koncertu v Hradci Králové, byl Pražský výběr pakulturní soubor šířící brak, zatímco podle názorů některých zarytých novovlňáků šlo o podvodníky a státem placené rockery, kteří jenom využili módní vlny k vlastním egoistickým kalkulacím.“


Pražský výběr - singly 2 (1982)

    To jsou také tvůrčí principy, s nimiž po roce 1980 vtrhl na scénu obnovený Pražský výběr, aby je vyhrotil do excentrické podoby, aby je vysvářel a ofrézoval do sevřených jednolitých písničkových tvarů. Pražský výběr přišel s původní rockovou písničkou, která nezapře českou hudebnost a mentalitu, schopnost reagovat na běh života smíchem a komentovat jej v tradici českého humoru a dryáčnického kramářského divadelnictví. Profesionální provedení bylo navíc předpokladem dokonalého a bezchybného výkonu, jenž dával návštěvníkům koncertu pocit, že něco takového se u nás na veřejných pódiích ještě neobjevilo.“
    12. 8. 2016 17:30 Zazpívejte si karaoke s interprety, které jsme pro vás připravili. Co takhle Kid Rock a jeho Born Free nebo třeba Pražský výběr, Pražákům je hej! Dále na vás čeká slovenská Metalinda s písní Zalúbená žaba, The Winner Takes It All od kapely ABBA a nakonec Vanilla Ninja s Black Symphony! Užijte si dnešní večer!... více
    Pražský výběr se stal asi nejoblíbenějším, po stránce instrumentálních schopností jednoznačně nejvybavenějším a zároveň i nejdiskutovanějším souborem české nové vlny. Citujme knihu „Excentrici v přízemí“: „Odvaz, sranda, recese, crazy humor, ironie a nadsázka. To jsou patrony, jimiž začala česká nová vlna nabíjet svůj výrazový materiál jako mladá hudba pro toto desetiletí (míněna 80. léta - poz. aut.).

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00