Jak na věc


pověst nová paka

ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground­

    V praktické části jsme při řazení textů pověstí vycházeli ze zeměpisného hlediska. Pověsti jsme neřadili podle žánrových variant (historické, místní, démonologické apod.), nýbrž podle jednotlivých krajů. Učitel tak může jako první vyhledat pověsti svého kraje a s nimi potom dále pracovat (určovat druh pověsti apod.). Toto členění zároveň umožňuje mezipředmětový přesah do výuky zeměpisu, dějepisu či občanské nauky (správní dělení ČR). Žáci by měli být vedeni k vnímání širších mimoliterárních jevů prostřednictvím textu (pověsti) – v jakém kraji, městě žijí, co je pro tento kraj (město) typické, odkud se odvozuje název města, jaká je historie města atd.
    V soudobé pedagogické praxi je obvyklejší sledovat v pověstech především dějovou linii. Ta je jistě důležitá především pro pochopení ať již dobových, nebo místních reálií, avšak pozornost je třeba věnovat i vlastní umělecké výstavbě pověstí. I zde nalezneme podobné umělecké prostředky jako triádu, ozdobná a hodnotící epiteta, přirovnání, lidová rčení apod.
    Regionální pověsti jsou poměrně oblíbeným knižním artiklem. Zájem o ně začal stoupat přibližně v šedesátých letech dvacátého století společně se vznikem regionálních nakladatelství.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00