Jak na věc


plyny v těle

Podpořte hubnutí s tímto letním osvěžujícím nápojem

    Plíce mají houbovitou konzistenci. Už po prvním nádechu se naplní vzduchem, část tohoto vzduchu už se nikdy nedostane z plic ven. Proto plíce živě narozených dětí (i mláďat ostatních savců) ve vodě plavou, narozdíl od plic mrtvě narozených, které klesnou ke dnu. Této skutečnosti se využívá v soudním lékařství.
    Prudůšinky se několikrát rozvětví, až na respirační prudůšinky (bronchioly respiratorii). Tyto prudůšinky ústí do plicních sklípků, alveolů. Každý respirační bronchiolus zásobuje vzduchem asi 200 alveolů.
    Alveoly jsou tenkostenné váčky, ve kterých probíhá difúze dýchacích plynů. Jejich stěna je tvořena pouze jednou vrstvou extrémně tenkých buněk, pneumocytů I. typu. Bazální membrána, na kterou pneumocyty nasedají, přechází ve stěnu okolních kapilár, aby mohly plyny volně přecházet. Alveolární membrána je tlustá jen asi 1 νm.
    To vše je známkou toho, že tělo není schopno pojmout laktózu a okamžitě ji vylučuje bez klasického několikahodinového trávení z těla (to se může projevovat zelenou stolicí). Páchnoucí větry mohou být také známkou syndromu dráždivého tračníku, může jít o celiakii nebo infekci.


SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKYVÍCE OD AUTORA

    Jako plicní ventilace se označuje proudění vzduchu v plicích. Nádech (inspirium) je aktivní proces, při kterém se stahem bránice a vnějších mezižeberních svalů zvětší objem hrudní dutiny, a plíce se vlivem podtlaku v pohrudniční dutině roztáhnou a naplní vzduchem.
    Kromě pneumocytů I. typu jsou ve stěne alveolů i tlustší pneumocyty II. typu, které stejně jako Clarovy buňky prudůšek produkují sufraktant, a makrofágy, tvz. prašné buňky, které fagocytují prach a jiné cizí částice v alveolu.
    Pravidelně dýchejte a jídlo si pomalu vychutnávejte. Vyhýbejte se také hovězímu a vepřovému masu, které je bohaté na vysoký obsah síry. Lépe je tento druh masa nahradit za kuřecí nebo za ryby. Nutné je také pořádně žvýkat, nehltat velké kusy. Místo přílohy v podobě brambor nebo knedlíku pak vsaďte na zeleninu.
    Od této známky je však velice krátký krůček ke známce toho, že trpíte nesnášenlivostí na laktózu. Mléčné výrobky není schopno tělo některých adekvátně zpracovat, člověk trpí bolestivým nadýmáním, někdy dokonce i průjmem.


Nerespirační funkce dýchací soustavy

    Hrudní dutina je vystlána pleurou, tenkou vazivovou blánou. Pleura, která pokrývá hrudní stěnu, se nazývá pohrudnice (parietální pleura). Pleura přechází na plíce a pokrývá je jako poplicnice (viscerální pleura). Mezi pohrudnicí a poplicnicí je úzký prostor, zbytek tělní dutiny coelomu, který je vyplněn malým množstvím tekutiny, která umožňuje hladký pohyb. V pohrudniční dutině je také podtlak, který zabraňuje kolabsu měkkých plic a umožňuje jejich naplnění vzduchem při nádechu.
    Plíce jsou rozčleněné na laloky, u člověka má pravá plíce laloky tři, menší levá má dva. Třetí lalok pravé plíce, lalok přídatný (lobus accessorius) se vsouvá do prostoru mezi velkými žílami a srdcem, u člověka má jazýčkovitý tvar, proto se mu také říká lingula, jazýček.
    Možná je to trochu divné, ale ano, větry nám mohou dát mnoho známek o našem zdraví. I přes neoblíbené téma na veřejnosti, řekněme si otevřeně, že některé potraviny se postarají o výrazně páchnoucí větry.
    Může za to zejména brokolice, květák, růžičková kapusta či mandle. Rovněž potraviny s vysokým obsahem síry, jako jsou vejce nebo maso, nepotěší po obědě naše okolí. Nicméně to neznamená, že bychom se měli těmto druhům potravin, která s sebou přinášejí nadýmání a plyny, vyvarovat…


Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

    Dýchací soustava člověka – vnější a vnitřní dýchání, anatomie (dýchací cesty, respirační část a jejich funkce), plicní ventilace, přenos dýchacích plynů, řízení dýchání, nerespirační funkce dýchací soustavy, pojmy týkající se dýchání (žeberní a brániční dýchání, vitální kapacita plic, kyslíkový dluh), nemoci.
    Plicní brankou do plic vstupují plicní tepny, které přivádějí neokysličenou krev. Tepna se větví podobně jako prudůšnice a prudůšinky, až na kapiláry, které opřádají alveoly. Cévy nesoucí okysličenou krev se spojují v plicní žíly, které ústí do levé předsíně srdce. Ze srdce je pak okysličená krev rozváděna po celém těle.
    Plíce (lat. pulmo) je párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem. Plíce savců včetně člověka se skládají z miliónů tenkostěnných váčků, plicních sklípků, alveolů, které jsou opředeny krevními kapilárami. Do alveolů se dostává vzduch, kyslík difunduje do krve v kapilárách, naopak oxid uhličitý se dostává do alveolů a při výdechu odchází z těla ven.


Nápoj, který probudí vaší štítnou žlázu a vy rychleji zhubnete

    V průběhu větvení se mění stavba stěny prudůšek, hlavní prudůška má podobnou stavbu stěny jako prudůšnice, je tvořena chrupavkou, s každým dalším větvením chrupavky ubývá a relativně přibývá hladké svaloviny. Sliznice je pokrytá řasinkovým epitelem, řasinky kmitají směrem ven a pomáhají odstraňovat nečistoty.
    Hlavní prudůška (bronchus principalis) --> lalokové prudůšky (bronchi lobares) --> segmentální prudůšky (bronchi segmentales) --> subsegmentální prudůšky --> terminální prudůšky
    Plíce savců jsou párové orgány uložené v hrudní dutině. Na povrchu jsou hladké, zdravé plíce jsou narůžovělé. Jejich barva svědčí o prostředí, ve kterém pracovaly, plíce lidí (ale i psů), kteří žijí ve městech, jsou zašedlé, plíce kuřáků jsou černé, na jejich povrchu jsou vidět dehtové skvrny.
    Nejlepším zdrojem energie pro buňku je aerobní oxidace glukózy. Glukóza je sérií metabolických dějů přeměněna na vodu, oxid uhličitý a velké množství energie, které buňka potřebuje k životu. K tomu ale potřebuje kyslík, a musí se nějak zbavit odpadního oxidu uhličitého.


Tipy, jak léčit přemnožení kvasinek Candida

    V průběhu větvení časem zmizí i hladká svalovina, stěna je tvořena jen tenkou sliznicí, s epitelem s řasinkovými buňkami, malým množstvím pohárkových buněk a buňkami Clarovými, které produkují sufraktant, látku, která snižuje povrchové napětí a brání tak kolapsu prudůšky.
    U ostatních živočichů je to složitější. U obratlovců, kteří dýchají vzduch, je vzduch vdechován nosem, prochází horními a dolními dýchacími cestami až do plic. Dýchací cesty přechází do dýchacího oddílu plic, který je tvořen hlavně alveoly. Dýchací plyny difundují přes alveolární membránu ve směru tlakových a koncentračních gradientů.
    Plicní základna (basis) se dotýká hlavního dýchacího svalu savců, bránice. Plicní hrot (apex) směřuje směrem k hlavě. V plicní brance (hilus) do plíce vstupuje prudůška (bronchus), plicní žíly a plicní tepna, mízní žíly a nervy. Na vnitřní ploše plic jsou otisky orgánů středohrudí, hlavně srdce.
    Z toho vyplývá, že přechod plynů závisí na parciálním tlaku těchto plynů v atmosféře a na parciálním tlaku plynů v neokysličené krvi, která vstupuje do plic.


[editovat] Statické a dynamické objemy plic

    Každý lalok je dále rozdělen vazivovými přepážkami, které vycházejí z poplicnice, na bronchopulmonální segmenty. Každý segment má vlastní přívod vzduchu i krvení. Segmenty jsou dále rozděleny na lalůčky, aciny, které mají pyramidový tvar. Základna acinu je na povrchu plíce, hrot směřuje k plicní brance.
    Větry o četnosti, více než 20x za den, jsou známkou nadměrného příjmu vzduchu do vašich vnitřností. Není to ohrožení zdraví a dá se to změnit. Příčinou totiž jistě bude nadměrná konzumace kávy, sacharidů, potravin, které tělo hůře stravuje nebo může jít o vegetariánskou stravu. Důležité je pomalé stravování, při rychlé konzumaci totiž nabíráte více vzduchu do těla.
    Naopak, i přes společenské faux pas – potraviny způsobující plyny pomáhají dostat z těla mikroby, a naopak dostat do těla potřebné živiny. Zajímavostí je, že průměrný člověk trpí plyny více, než 14x za den. Na svědomí je mají prospěšné bakterie ve spolupráci se spolknutým vzduchem a plynem. Právě „smradlavé prdy“ jsou známkou toho, že vás organismus pracuje správně, jedná se o známku zdraví.
    U jednobuněčných i malých a jednoduchých mnohobuněčných organismů může docházet k difúzi plynů povrchem těla. Tito živočichové tedy nepotřebují žádné dýchací orgány.


Jak zabránit vzniku křečových žil

    Obsah[skrýt]1 Buněčné dýchání (respirace) 2 Difúze plynů 3 Plíce savců 3.1 Stavba plic 3.2 Alveoly 4 Krevní zásobení plic 5 Plicní ventilace 6 Statické a dynamické objemy plic 7 Plíce ptáků 8 Podívejte se také na

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
17306
cache: 0024:00:00