Jak na věc


paušální servis

Podmínky uplatnění náhradního plnění

    Institut nákladů řízení má za úkol mimo jiné plnit funkci preventivní a represivní (sankční). Preventivní funkce má zabránit tomu, aby se správní řízení (o žádosti) zbytečně nezahajovalo, a projevuje se např. ve formě správního poplatku. Represivní (sankční) funkce naopak nastává v případě, že někdo porušením své povinnosti (hmotněprávní či procesněprávní) způsobil, že správnímu orgánu vznikly náklady, které by bez tohoto porušení nebyly vznikly.
    V aplikační praxi často správní orgány řeší, zda mají oprávnění nebo povinnost uložit paušální náhradu nákladů řízení ve správním řízení, které bylo vyvoláno porušením některé z hmotněprávních povinností povinného (budoucího účastníka správního řízení). Tento příspěvek má snahu poskytnout návod pro postup správních orgánů a také lépe vysvětlit účastníkovi správního řízení povahu institutu paušální náhrady nákladů řízení.


Advokátní kancelář Ústí nad Labem

    Správní orgán ukládá náhradu nákladů řízení paušální částkou pouze v případě, že je prokázáno porušení právní povinnosti, která naplňuje skutkovou podstatu přestupku nebo správního deliktu. Porušení takové povinnosti musí vést k zahájení správního řízení o uložení sankce za správní delikt. Správní orgán neukládá povinnost paušální náhrady nákladů řízení pouze v tomto případě. Porušení jiné hmotněprávní povinnosti (která nenaplňuje skutkovou podstatu správního deliktu nebo přestupku) může také vyvolat zahájení jiného správního řízení, ve kterém se např. z moci úřední ukládají nápravná opatření v návaznosti na výsledky předchozí kontroly (takovým řízením může být např. řízení podle § 19 zákona o státní kontrole nebo řízení podle § 114a vodního zákona).
    První závěr se týkal náhrady nákladů řízení stanovených paušální částkou ve věcech zdravotního pojištění (§ 79 odst. 5 správního řádu). Dle závěru poradního sboru se v oblasti veřejného zdravotního pojištění použije postup podle § 79 odst. 5 správního řádu zejména při ukládání pokut za nesplnění povinností stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění nebo zákonem o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, tedy pouze v situaci, kdy se jedná o postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby (správní řízení).
    Problematikou náhrady nákladů správního řízení se zabýval rovněž Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu, kdy se k tomuto vyslovil ve dvou závěrech.


Zvýšení výdajových paušálů pro OSVČ

    Správní orgán obligatorně uloží paušální náhradu nákladů řízení v každém správním řízení, jehož zahájení inicioval povinný nesplněním své hmotněprávní povinnosti nebo svoji nečinností. Tedy pokaždé, pokud se bude jednat o postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby v důsledku porušení určité hmotněprávní povinnosti povinným.
    Náklady řízení upravuje Část druhá, Díl 8, ustanovení § 79 platného znění správního řádu (zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „správní řád“). Toto ustanovení provádí vyhláška ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Mezi náklady řízení patří zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně správního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování (79 odst. 1 správního řádu), dále také paušální částka nákladů řízení (§ 79 odst. 5 správního řádu).


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00