Jak na věc


přehrady na svratce

Záměr výstavby Vranovské přehrady

    Již před 1. světovou válkou se uvažovalo o zatraktivnění Podyjí, které bylo v dobových prospektech nazýváno jako „Moravské Švýcarsko“. Proto v roce 1907 Ferdinand Schmidt zpracoval projekt elektrické Podyjské dráhy (Thayatal-Bahn).
    Největší přehradní nádrží u nás je Lipno, dalšími v pořadí jsou Orlík, Novomlýnská a Švihov. K těm nejznámějším patří i Slapy, Vranov, Brněnská přehrada, Seč, Trnávka, Hostivař nebo například Džbán.
    Historie Vranovské přehrady je velmi zajímavá. V roce 2014 slaví Vranovská přehrada již 80 let od své dostavby. Její historické mezníky jsou popsány v následujících bodech:


Parametry Vranovské přehrady - VD Vranov a vodní elektrárny - VE Vranov

    Doba výstavby Vranovské přehrady se uvádí mezi lety 1931 až 1934, přípravné práce probíhaly však již dříve (vybudování úzkorozchodné železniční tratě ze Šumné, převedení koryta řeky nad hrází, zbudování kamenolomu ve Švýcarské zátoce...). Rychlost výstavby přehrady byla na svou dobu unikátní a nemá obdobu ani v současné době. Na stavbě přehrady v průběhu hospodářské krize našlo práci více než 2500 lidí z okolí. Dílo bylo dokončeno za tři a půl roku a v roce roku 1933 se na podzim začala Vranovská přehrada napouštět vodou. Uvedena do provozu byla v roce 1934, po dokončení všech technických prací. Stala se ve své době největším vodním dílem na území Československa.
    Původně bylo záměrem vybudování více přehradních stupňů. V oblasti nynější Vranovské přehrady to měly být 2 menší přehrady, a to nad původní obcí Bítov a v místě nynější hráze ve Vranově nad Dyjí. Tímto řešením by se zabránilo zatopení původní obce Bítov. Nakonec však dostalo přednost jednodušší a levnější vybudování jedné větší přehrady ve stávajícím tvaru. Z plánu na vybudování dalších přehradních stupňů v oblasti nynějšího NP Podyjí nakonec vůbec nedošlo.
    © 2014 RTS spol. s r. o. Vranov nad Dyjí | Webdesign by Golden Orange | CMS by Joomla | Sitemap | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Historie rekreace na Vranovské přehradě

    Společně s výstavbou vlastní přehradní hráze musela být zbudována i další díla, z nichž největšími byly mosty přes přehradní jezero u Bítova a především celá nová obec Bítov. Tato obec, která se původně nacházela na břehu Želetavky pod hradem Bítov (viz. fotogalerie "starého" Bítova), byla nově vybudována nad nedalekou zátokou Horka. "Nový" Bítov byl v tehdejším Československu první, od základu nově vybudovanou obcí . "Nový" Bítov byl vybudován i včetně veškerého zázemí (škola, kostel...).
    Až na útlum v období druhé světové války byla vždy Vranovská přehrada jedním z nejnavštěvovanějších rekreačních letovisek v naší republice, a to především kvůli atraktivnímu prostředí, čisté a velmi teplé vodě. Postupně byla v různých místech přehrady zbudována různá rekreační střediska i zázemí pro rekreanty (včetně oblíbené lodní dopravy) a nespočet rekreačních chat.
    Po celé České republice se nachází velké množství přehradních nádrží, které byly budovány za různými účely – ať už to byla ochrana před povodněmi, zdroj pro zavlažování nebo zdroj pitné vody.
    „...již v roce 1934 je na protějším břehu Švýcarského údolí zřízeno koupaliště, sluneční lázně a loďkaření. Letní hosté i nedělní návštěvníci Češi i Němci používají všech těchto zařízení v hojném počtu. A odcházejí osvěženi a velmi rozradostněni. Plavba do Bítova skýtá jedinečné pohledy na lesnaté stráně a strmá skaliska, jimiž jsou břehy Dyje zde všude vroubeny. Záplava činí dojem alpského jezera…“


Vlastní průběh stavby Vranovské přehrady

    Výletní vláček měl vozit cestující ze znojemského nádraží údolím řeky Dyje přes Hardegg, Vranov nad Dyjí, Bítov, Uherčice až do Raabsu. Vzhledem ke změnám v roce 1918 a kvůli úvahám o stavbě přehrady na Dyji však tento projekt upadl v zapomnění.
    Konečné rozhodnutí o stavbě přehrady nad Vranovem nad Dyjí učinila vláda ČSR v roce 1929, kdy byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři firmy: Českomoravská stavební společnost v Praze, Pittel und Brausewetter v Brně a společnost Lanna v Praze.
    Již v roce 1912 projednávala společnost Podyjské závody (Thayawerke) projekt na využití vodní síly postavením přehrady na Dyji. Druhým argumentem pro stavbu přehrady byla protipovodňová ochrana a třetím důvodem bylo využití přehrady k rekreaci. Nedostatek peněz však nedovolil projekt uskutečnit. O možné realizaci vodního díla se začalo hovořit opět až po vzniku Československa.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00