Jak na věc


odpočet na dítě

Odpočet daně v krácené výši a jeho vyrovnání na konci roku

    Pokud plátce vytváří majetek vlastní činností, který bude používat pro účely s nárokem i bez nároku na odpočet daně, je oprávněn ze vstupů pro vytvoření tohoto majetku uplatnit plný nárok na odpočet daně. Jakmile uvede plátce majetek do stavu způsobilého k užívání, tj. zařadí jej do svého obchodního majetku, je povinen dodání tohoto majetku přiznat na výstupu ve svém daňovém přiznání. A to za zdaňovací období, ve kterém došlo k zařazení do obchodního majetku, resp. došlo k uvedení do stavu způsobilého k užívání. Základem daně na výstupu je prvotně cena zjištěná dle celkových nákladů vynaložených na vytvoření tohoto majetku [viz § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH]. Ve zdaňovacím období, kdy přiznal daň na výstupu z předmětného majetku, si z něj zároveň uplatní nárok na odpočet daně v částečné výši, tj. podle účelu jeho použití buď v poměrné, nebo krácené výši.
    OSVČ, plátce daně, pořídila v květnu 2011 od plátce daně nemovitost, kterou vložila do obchodního majetku. Na faktuře byl vyčíslen základ daně 2 000 000 Kč a daň 400 000 Kč. Část nemovitosti začala OSVČ okamžitě využívat i pro soukromé účely, tzn., že první patro nemovitosti slouží jako obytná část. V přízemí budovy byla otevřena kancelář plátce. Celková podlahová plocha nemovitosti činí 350 m2, z čehož obytná část zaujímá 160 m2 a kancelářské prostory pro podnikání 190 m2.
    OSVČ, čtvrtletní plátce daně, požádala o zrušení registrace k dani, jelikož nepřesáhla za nejbližších 12 kalendářních měsíců stanovený obrat 1 000 000 Kč. Správce daně zrušil registraci plátce ke dni 31. 5. 2011. Plátce daně měl ve svém obchodním majetku evidován ke dni zrušení registrace osobní automobil pořízený v červnu 2009 (uplatněn odpočet v plné výši 50 000 Kč) a dále zásoby zboží, které pořídil v prosinci 2010 (uplatněn odpočet 20 000 Kč). Pro účely daně z příjmů uplatňuje výdaje procentem z příjmů.


Základní změny v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně od 1. 4. 2011 podle § 72a 73 zákona o DPH

    Dodavatel - poskytnutím slevy odběrateli dochází ke snížení daňové povinnosti, dodavatel proto opraví daň na výstupu ke dni, ve kterém byl opravný daňový doklad doručen odběrateli, tj. ve zdaňovacím období za červenec 2011. V daňovém přiznání uveden na řádku č. 1 základ daně -48 000 Kč a daň -9 600 Kč.
    Seznam jednotlivých odpočítávání času, seřazený podle počtu zobrazení. Prohlédněte si jednotlivé odpočty času a získejte inspiraci pro ten Váš! Pokud podle Vás nějaký odpočet času svým obsahem porušuje pravidla, neváhejte napsat na kontaktní e-mail.
    Přinášíme vám několik rad, jak správně využít odpočet úroků z hypotéky a snížit si tak svou daň z příjmu za rok 2013. Včetně praktického příkladu odpočtu.
    Daňový odpočet lze uplatnit buď v daňovém přiznání, zaměstnanci pak mají i možnost uplatnění v ročním zúčtování s pomocí mzdové účtárny zaměstnavatele.
    Poznámka: Přiměřené zkrácení částky úpravy odpočtu dle § 78a odst. 5 zákona o DPH není možné v daném případě aplikovat. Zkrácení částky úpravy odpočtu daně se uplatní pouze na vymezené případy změn v rozsahu účelu použití majetku, ale nikoliv na jeho prodej (prodej, resp. dodání zboží či převod nemovitosti není charakterizován jako změny v rozsahu účelu použití majetku v rámci ekonomické činnosti).


Pro odpočet úvěru z daní je třeba několik dokumentů

    Principy a postupy krácení nároku na odpočet daně zůstaly v podstatě zachovány. Nově je ovšem stanovena podmínka pro případ, že by došlo po vypořádání odpočtu daně k opravě uskutečněných plnění za některé zdaňovací období již vypořádaného roku. Potom se přepočte výše nároku na odpočet daně v krácené výši novým vypořádacím koeficientem za celé vypořádávané období s promítnutím oprav. Dochází-li též k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši a nároku na odpočet daně v poměrné výši, použije se součin obou příslušných koeficientů.
    Od 1. 4. 2011 se zákonem o DPH zavádí specifická pravidla pro uplatňování daně nejen na výstupu, ale i na vstupu u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, který je určen částečně pro účely s nárokem na odpočet daně a zároveň částečně pro účely bez nároku na odpočet daně (poměrný nárok, krácený nárok). Nová pravidla u daného majetku by měla zabránit negativním dopadům různých výší koeficientů v letech, kdy je majetek vytvářen.


Balíček Můj iPodnikatel vám s tím pomůže!

    Úprava odpočtu daně se provede v posledním zdaňovacím období kalendářního roku, ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost (částka úpravy odpočtu daně je kladná) nebo možnost (částka úpravy odpočtu daně je záporná) úpravu provést, a to pouze tehdy, pokud rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 % bodů. Vykázání proběhne v daňovém přiznání na řádku č. 60, v němž se uvedou částky úprav odpočtu daně buď kladné, nebo záporné. Nutno ovšem podotknout, že na daném řádku se mohou objevit hodnoty zjištěné nejen podle nového znění § 78 až 78c zákona o DPH platného od 1. 4. 2011, ale také hodnoty vypočtené na základě § 78 a 79 zákona o DPH platného do 31. 3. 2011. Na majetek pořízený do 31. 3. 2011 se totiž vztahují dosavadní právní předpisy. Plátce daně tedy zohlední v přiznání k dani za poslední zdaňovací období roku 2011 prozatím jen úpravu a vyrovnání odpočtu daně dle pravidel platných do 31. 3. 2011 u majetku pořízeného do konce roku 2010. Teprve v posledním zdaň
    Poznámka: Podnikatel by měl také zvážit, zda požádá o zrušení registrace k dani z titulu nepřekročení obratu nebo z důvodů, že uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (viz § 106 odst. 1 zákona o DPH).
    Změny v rozsahu účelu použití majetku se posuzují za každý kalendářní rok a to ve lhůtě 5 let, která počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor se lhůta pro úpravu odpočtu daně prodlužuje na 10 let, což dříve v zákoně o DPH neplatilo.


Jak se dostat ke svému vytvořenému odpočtu času?

    Odběratel, měsíční plátce daně, pořídil v květnu 2011 zboží od dodavatele, měsíčního plátce daně, za celkovou částku 120 000 Kč. Dodavatel přiznal daň na výstupu ve výši 20 000 Kč ve zdaňovacím období za měsíc květen. Odběratel si uplatnil u pořízeného zboží plný nárok odpočet daně ve výši 20 000 Kč v daňovém přiznání za květen. Odběratel ovšem později zjistil, že u části zboží nebyly splněny veškeré jeho funkční vlastnosti, proto se rozhodl, že zboží reklamuje. Po dohodě s dodavatelem ale od reklamace ustoupil, protože mu byla přislíbena dodatečná 40% sleva na zboží. Veškerá komunikace proběhla na základě e-mailové komunikace. Dodavatel nakonec potvrdil svému odběrateli slevu e-mailem ze dne 30. 6. 2011. Opravný daňový doklad vystavil dodavatel ale až ke dni 3. 7. 2011 a byl odběrateli doručen 6. 7. 2011.
    Zákon o DPH též umožňuje přiměřené zkrácení vypočtené částky úpravy odpočtu daně, jestliže bude majetek používán pro změněné účely jen po část roku. Není však stanoveno, co je myšleno přiměřeným zkrácením úpravy odpočtu daně. Bude záležet opět na poplatníkovi, jakou objektivní metodu pro krácení zvolí. Pravděpodobně se bude jednat o krácení podle měsíců či dnů.
    Protože se jedná o dlouhodobý majetek, který je využíván nejen pro ekonomické činnosti plátce, ale také pro jeho soukromé účely, je plátce daně povinen uplatnit jen poměrný nárok na odpočet daně v okamžiku jeho uplatnění, neboť mu byla tato skutečnost známa. Postup:


Žebříček veřejných uživatelských odpočtů času podle návštěvnosti

    K 30. 6. 2012 došlo ke změně účelu použití počítače pouze pro činnosti, které jsou osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Podnikatel proto provede vyrovnání daně, jehož částka je -4 200 Kč (0 - 4 200). V daňovém přiznání za II. čtvrtletí roku 2012 je povinen uvést na řádku č. 45 částku -4 200 Kč. K dalšímu vyrovnávání již docházet nebude. Vrácená daň je též předmětem daně z příjmů (viz pokyn D-300).
    Změny se částečně dotkly i režimu přechodu z plátce na neplátce a naopak, který je nově zakotven v § 79 zákona o DPH. Princip byl v podstatě zachován, pouze došlo ke změně výpočtu částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku při registraci plátce. Tato problematika byla řešena i v předchozím čísle časopisu. Nyní nastíním problém, jestliže se z plátce stane neplátce. Přestože se postup v dané věci v podstatě nezměnil, je třeba si uvědomit několik skutečností:


Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace

    V některých případech však nebude možné v okamžiku uplatnění odpočtu daně určit přesnou výši poměrného koeficientu. Jak postupovat? Poměrný koeficient, tedy procento využití majetku pro ekonomickou činnost, se pak stanoví na základě kvalifikovaného odhadu. Plátce daně na základě svých zkušeností odhadne, v jakém poměru bude dané zdanitelné plnění pro ekonomickou činnost využívat. V posledním zdaňovacím období kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění daného zdanitelného plnění, poté provede korekci poměrného odpočtu daně vypočteného původně pomocí odhadnutého poměrného koeficientu na základě skutečného využití majetku pro ekonomickou činnost. Korekce však nebude provedena, nebude-li se skutečný poměrný koeficient odchylovat od odhadnutého poměrného koeficientu o více než 10 % bodů.
    Obecně se za dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností považuje dle § 4 odst. 3 zákona o DPH majetek, který plátce nově vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil v rámci svých ekonomických činností z přijatých zdanitelných plnění. Může se jednat například i o majetek vytvořený na základě subdodávek. Mezi tento majetek lze zařadit i technické zhodnocení vymezené dle § 32a a 33 zákona o daních z příjmů, pokud bylo vytvořeno v rámci ekonomických činností plátce. Technické zhodnocení je poté považováno za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností.


Příklad daňové vratky při zaplacení 100 000 Kč na úrocích a hrubé měsíční mzdě 25 000 Kč:

    Podnikatel, čtvrtletní plátce daně, provozuje soukromou ortopedickou ordinaci (osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně) a také internetový obchod s ortopedickými pomůckami (zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně). Pro svoje činnosti využívá počítač, který pořídil v květnu 2011 za 30 000 Kč + 6 000 Kč DPH. K datu pořízení uplatnil podnikatel krácený nárok na odpočet daně ve výši 4 200 Kč (vypořádací koeficient za rok 2011 činil 70 %). Vzhledem k nerentabilnosti internetového obchodu se rozhodl danou činnost k 30. 6. 2012 ukončit. Počítač tak bude dále využívat výhradně pro plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně (pouze pro ortopedickou ordinaci).
    Postup plného nároku na odpočet daně u přijatých plnění a následné zdanění a odpočet z předmětného majetku se nepoužije, pokud je dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností použit výhradně pro:
    Přestože variantní řešení uplatnění nároku na odpočet daně zůstalo zachováno, dochází nově ke zpřesnění, na které přijaté plnění je nutné aplikovat jen poměrný nárok na odpočet daně. Je tomu tak u dlouhodobého majetku, u kterého již nebude přípustné uplatnění plného nároku na odpočet daně, ale pouze poměrného nároku na odpočet daně. Jestliže tedy plátce pořídí hmotný majetek, jehož vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč, nebo odpisovaný nehmotný majetek, jehož vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč, anebo pozemek, který není zbožím, a zařadí jej do obchodního majetku, je povinen v daném případě vždy aplikovat poměrný nárok na odpočet daně.


Příklad odpočtu úroků hypotéky v daňovém přiznání 2016

    Jak má postupovat plátce daně, pokud používá přijatá zdanitelná plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně, tak pro plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně? Má samozřejmě povinnost krátit nárok na odpočet daně dle § 76 zákona o DPH.
    Nutno podotknout, že případné následné změny v účelu použití majetku vytvořeného vlastní činností v dalších letech avizují úpravy původně uplatněného odpočtu daně. Úpravy podle § 78 zákona o DPH se však budou týkat jen daně na vstupu a nikoliv daně na výstupu.
    Společnost s. r. o., měsíční plátce daně, pořídila v květnu 2011 osobní automobil za částku 360 000 Kč včetně 60 000 Kč DPH, daňový doklad má k dispozici. Automobil byl pořízen pro vedoucího zaměstnance, který jej bude bezplatně užívat nejen pro služební, ale i pro soukromé účely.
    V daňovém přiznání se poté uvede pouze poměrná výše údajů o základu daně a dani na vstupu, tj. údaje přepočtené poměrným koeficientem, a to vždy na příslušném řádku č. 40 až 46 ve sloupci „Základ daně“ a ve sloupci „V plné výši“.


Odpočet času s nastavitelným vzhledem

    Vyjděme z příkladu, kdy společnost s. r. o., měsíční plátce daně, pořídila v květnu 2011 pro vedoucího zaměstnance osobní automobil za částku uvedenou na faktuře ve výši 300 000 Kč + 60 000 Kč DPH. Protože zaměstnanec bezplatně využívá automobil pro služební i soukromé účely, byl uplatněn v roce pořízení u daného majetku poměrný nárok na odpočet daně (poměrný koeficient v roce 2011 činil 64 %). V dalších letech, tj. v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně, by měl plátce sledovat pomocí knihy jízd změnu v rozsahu účelu použití majetku a případně provést úpravu odpočtu daně.
    Praktický postup je takový, že v průběhu roku se použije koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku (dále jen koeficient). Ten se uvádí na řádek č. 52 daňového přiznání společně s částkou kráceného nároku na odpočet daně. Částka odpočtu daně v krácené výši na řádku č. 52 se zjistí jako součin hodnoty z řádku č. 46 ze sloupce „Krácený odpočet“, ve kterém se uvádí celková daň ke krácení na vstupu za dané zdaňovací období, a koeficientu.


Nárok na odpočet DPH od 1. 4. 2011 v daňovém přiznání

    Výše poměrného nároku na odpočet daně se vypočte pomocí poměrného koeficientu, který se určí jako procentní podíl odpovídající využití přijatého zdanitelného plnění pro ekonomickou činnost. Poměrný koeficient se pak zaokrouhlí na celé procento nahoru. Zákon ovšem nestanovuje žádnou specifickou metodu pro stanovení podílu přijatého zdanitelného plnění pro ekonomické činnosti. Plátce si sám zvolí jakoukoliv objektivní metodu pro stanovení procentního podílu použití přijatého zdanitelného plnění pro ekonomickou činnost, přičemž je možné využít např. knihu jízd, záznamy o časovém využití majetku, poměr podlahové plochy, poměr příjmů nebo výnosů atp. Veškeré záznamy sloužící pro výpočet poměrného koeficientu by měl plátce daně vést v evidenci, aby byl schopen výši uplatněného poměrného odpočtu před správcem daně obhájit.
    Problematika oprav odpočtu daně v rámci § 74 zákona o DPH se věnuje opravám odpočtu daně v případech, kdy byla provedena oprava základu daně a výše daně z důvodů uvedených v § 42 zákona o DPH. Připomeňme, že se jedná o opravy např. v důsledku vrácení zboží, dodatečného poskytnutí slevy atp., ale nikoliv o opravy v důsledku chybně uvedené sazby daně.
    Nová úprava odpočtu daně se týká jen dlouhodobého majetku pořízeného od 1. 4. 2011. Realizace úpravy odpočtu daně se pak provede pouze v případě, pokud dojde v některém z následujících roků poté, co byl (nebo nebyl) nárok na odpočet daně u daného majetku uplatněn, ke změně v nároku na odpočet daně v důsledku změny rozsahu použití pro účely, než pro které byl nárok na odpočet daně původně uplatněn. Prakticky to znamená, že se bude sledovat účel použití majetku v jednotlivých letech oproti roku, ve kterém byl majetek pořízen.


Odpočet daně u majetku vytvořeného vlastní činností

    Vyrovnání se provede jednorázově za zdaňovací období, ve kterém byl příslušný majetek poprvé použit nebo spotřebován pro jiné než původní účely. V daňovém přiznání se pak částka vyrovnání odpočtu daně objeví na řádku č. 45 (v řádku pro korekce odpočtů daně).
    V daňovém přiznání za měsíc květen 2011 uvede společnost na řádku č. 40 základ daně ve výši 240 000 Kč a nárok na odpočet daně ve sloupci „V plné výši“ 48 000 Kč. Zároveň tyto hodnoty vyplní i na řádku č. 47.
    Vyrovnání odpočtu daně dle § 77 zákona o DPH představuje zcela nový mechanismus, který nebyl v zákoně o DPH dosud zakotven (vyrovnání odpočtu daně dle původního znění § 79 zákona o DPH bylo s účinností od 1. 4. 2011 zrušeno a přesunuto do ustanovení vymezující úpravu odpočtu daně dle § 78 zákona o DPH). Vedle úpravy odpočtu daně se jedná o druhý typ korekčního mechanismu upravující nárok na odpočet daně v důsledku změn v použití obchodního majetku. Odlišnosti mezi nimi lze spatřovat v druhu majetku, na který se vztahují.
    Přestože se pro účely daně z příjmů nejedná o obchodní majetek, pro účely DPH se o obchodní majetek jedná a plátce je povinen za II. čtvrtletí roku 2011 snížit nárok na odpočet daně následujícím způsobem:


Nastavte si vlastní online odpočet času!

    Výpočet částky úpravy odpočtu daně je následující: [600 000 x (0 % - 100 %) x (10 - 1)] / 10 = -540 000 Kč. V rámci daňového přiznání uvede společnost částku -540 000 Kč na řádek č. 60.
    V případě prodeje dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně se ve výpočtu částky úpravy odpočtu daně zohlední počet roků zbývajících do konce této lhůty, tedy tak, jak jsme byli doposud zvyklí. Výpočet lze zapsat následujícím způsobem:
    Úklidová společnost, měsíční plátce daně, používá pro svoji úklidovou činnost nejrůznější čisticí prostředky. Pro tento účel nakoupila v květnu 2011 paletu čisticích prostředků za 50 000 Kč bez DPH, daňový doklad má k dispozici. Aby eliminovala krádeže těchto čisticích prostředků ze strany zaměstnanců, poskytuje jim zdarma pravidelně každý měsíc jeden druh prostředku dle vlastního výběru. V červnu 2011 jim rozdala čisticí prostředky z této palety za nákupní ceny v celkové výši 5 000 Kč bez DPH.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00