Jak na věc


náležitosti znaleckého posudku

Vady a nedostatky z hlediska přezkoumatelnosti posudku

    Znalecké ústavy jsou dvojího typu. První typ znaleckých ústavů jsou právnické osoby, které se zabývají pouze znaleckou činností, jde o jejich hlavní předmět podnikání. Do druhého typu znaleckých ústavů se řadí například vysoké školy, nemocnice, nebo jiné výzkumné instituce, které vykonávají v daných oborech vědeckovýzkumnou činnost. Tyto ústavy poskytují jen zvláště obtížné znalecké posudky ve složitých případech, kdy je zapotřebí kolektiv specializujících se odborníků.
    Návrh na jmenování znalcem může podat buď žadatel sám, nebo jej může podat orgán veřejné moci, vědecká instituce, vysoká škola či jiná organizace, která v daném oboru a odvětví působí.
    Zpracovatel musí vždy při vypracování posudku respektovat ustanovení Zákona o oceňování majetku a musí mít příslušné znalecké oprávnění. Každý znalecký posudek musí obsahovat i znaleckou doložku, ve které je popsán rozsah oprávnění znalce, identifikace jeho jmenování znalcem a číslo znaleckého posudku či znalecké zprávy, pod kterým je posudek zapsán ve znaleckém deníku.


Vady a nedostatky formálního charakteru

    Soudní znalec je fyzická osoba jmenovaná krajským soudem soudním znalcem pro určitou specifickou oblast s příslušnou kvalifikací a praxí, kterou stanovuje Zákon č.36/67 Sb. o znalcích a tlumočnících. Kromě tohoto předpisu má soudní znalec upraven výkon činnosti vyhláškou ministerstva spravedlnosti č.37/67 Sb. o provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Znalec skládá znalecký slib a je oprávněn zhotovovat znalecké posudky podle zákona o oceňování majetku. Soud může jmenovat znalce i při samotném soudním jednání ad hoc. Seznam soudních znalců podle znaleckých oborů vede místně příslušný Krajský soud.
    Písemný znalecký posudek je svázán sešívací šňůrou připevněnou k poslední straně a přetištěnou znaleckou pečetí, která obsahuje malý státní znak, jméno znalce a jeho obor, jednotlivé strany znaleckého posudku jsou očíslovány a na poslední straně je připojena znalecká doložka, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.
    Nenašli jste měnu, kterou jste hledali? Navštivte naši stránku s kurzy exotických měn. Připravili jsme jich pro vás více než 120. Takový kurzovní lístek jinde nenajdete!
    Znalecké posudky vycházejí z občanského, obchodního i trestního práva a pro všechny tyto účely jsou potřeba speciální a kvalifikovaní soudní znalci. Znalecký posudek je obvykle vyžadován v těchto případech:


Pobočka znalecké posudky Brno

    Vedle znalců - fyzických osob vykonávají znaleckou činnost taktéž znalecké ústavy. Znaleckým ústavem je právnická osoba nebo její organizační složka, která je specializována na znaleckou činnost.
    Posudky se zpracovávají podle zákona O oceňování majetku a to jak v tzv. ceně administrativní (vyhlášková), tak v hodnotě cen obvyklých. Znalecký posudek je obvykle požadován příslušným zákonem – nejčastěji Obchodním zákoníkem, Občanským zákoníkem a dále daňovými a účetními předpisy.
    Kvalitní znalecký posudek musí splňovat všechny standardní náležitosti posudku a stanovovat hodnotu oceňovaného majetku podle požadavků zákona či soudu. Znalecký posudek je zákona jakési odborné dílo, které předkládá soudní znalec nebo znalecký ústav. U tohoto dokumentu nemusí vždy jít o stanovení hodnoty, ale i využití odborné způsobilosti daného znalce. Součástí znaleckého posudku je i znalecká doložka, která jasně identifikuje soudního znalce, popisuje jeho oprávnění a eviduje číslo znaleckého posudku či znalecké zprávy, které jsou evidovány ve znaleckém deníku.


Potřebujete vypracovat znalecký posudek? Připravte se

    Znalec zpracovává znalecké posudky a vykonává jinou odbornou činnost pro potřeby soudů, orgánů veřejné moci, institucí, ale i pro potřeby ostatních právnických a fyzických osob – občanů.
    Znalecký posudek je odborné dílo vypracované znalcem, které splňuje náležitosti posudku a stanovuje hodnotu oceňovaného majetku podle požadavků zákona o oceňování majetku nebo podle požadavků soudu.
    činnosti soudních znalců dle zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících a vyhl. č. 37/1967 Sb., kterou se provádí zák. č. 36/1967 Sb., živnostenských listů pro činnost technických poradců, finančních, organizačních a ekonomických poradců, autorizačních oprávnění.


Nejčastější nedostatky a vady znaleckého posudku

    Náležitosti znaleckého posudku upravuje Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR č. 37/1967 ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška ukládá znalci mimo jiné, aby v posudku uvedl souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel. Musí tedy své závěry řádně odůvodnit. Znalec je také povinen písemný posudek na požádání státního orgánu osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. Posudek musí vykazovat stejné náležitosti i v případě je-li soudním znalcem vypracován „mimo řízení“, tj. i pro jiné objednatele, než kterými jsou státní orgány.
    Znalec v posudku pak nejdříve popíše zkoumanou skutečnost (tzv. nález), provede znalecké posouzení (posudek), a na závěr formuluje odpovědi na zadané otázky.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00