Jak na věc


nádorové onemocnění mízních uzlin

PRŮBĚH NEMOCI PO PRIMÁRNÍ LÉČBĚ A LÉČBA RECIDIV NÁDORU

    Příjem potravy není jen příjmem živin, ale je a měl by být i zdrojem potěšení a posílením kontaktu mezi lidmi plní i určitou společenskou funkci. Proto bychom se měli snažit o přirozený způsob výživy. V případě vážnějších déletrvajících nebo opakovaných potíží, kdy se rozvíjí porucha výživy, je nutné pacientovi doporučit některou z forem umělé klinické výživy.
     Nádory vznikají v případech, kdy dělení buněk a růst tkání probíhají nekontrolovatelně. Nezhoubný, benigní nádor je poměrně dobře ohraničený, může působit obtíže svým zvětšením, tlakem na okolí, ale nedochází k rozšíření na vzdálená místa.


PRŮBĚH NEMOCI A PROGNÓZA NÁDORŮ MOZKU

    I přes velký význam výživy není možné s jistotou říci, že by nějaká speciální dieta mohla (či nemohla) vyléčit nádorové onemocnění nebo zabránit jeho postupu. Správná skladba stravy však může být nezbytná pro úspěšné dokončení celé onkologické léčby. Špatný stav výživy zhoršuje celkovou prognózu nemocného na úspěšnou léčbu, a proto je nejlepší kombinací současná protinádorová léčba spolu se správnou podporou výživy, zaměřenou na zabránění zhubnutí a udržení stavu výživy. Jestliže nádorové onemocnění vzniklo, dochází často už na začátku onemocnění k poklesu příjmu a nedostatečnému využití živin. Déletrvajícím nedostatečným příjmem stravy vzniká celkově špatný stav výživy. U onkologických pacientů je jedním z důležitých úkolů nutriční podpory včas zajistit udržení pravidelného příjmu živin podporou celé rodiny nemocného. Pacienti, kteří jsou v dobrém stavu výživy a udrží příjem stravy v průběhu onkologické léčby, se lépe vyrovnávají s vedlejšími účinky léčby, jsou odolnější proti infekcí
    Pacient, který prodělal operaci a/nebo ozařování, eventuálně chemoterapii pro mozkový nádor zůstává nadále v péči lékařů. V tomto období bývá pravidelně klinicky vyšetřován, v určitých intervalech bývají prováděny zobrazovací metody (CT nebo MR), EEG, laboratorní odběry. V případě recidivy nádoru je v první řadě zvažována opětovná operace nebo doozáření. Pokud jsou možnosti chirurgie a ozařování vyčerpány, bývá při dobrém stavu pacienta zvažována chemoterapie.
    Léčba plicního nádoru závisí na histologickém typu a rozsahu nádoru. Důležitým faktorem je skutečnost, zdali je nádorem postižena jen plicní tkáň nebo jestli došlo k rozšíření nádoru do mízních uzlin či ke vzniku nádorových ložisek ve vzdálených orgánech. Důležitými okolnostmi, které je třeba brát v úvahu při plánování léčby, je celkový stav pacienta včetně případných přidružených onemocnění. Velmi často dochází ke kombinovanému použití různých léčebných metod.


DÉLKA ŽIVOTA A PŘEŽITÍ S NÁDOREM MOZKU

    Pro pacienty s nedobrou skladbou stravy jsou velmi důležité i výživové doplňky. Na dnešním trhu jsou k dispozici různé formy (tekuté, práškové) kompletních směsi všech potřebných živin určené k přijímání ústy. Jejich složení zahrnuje základní složky stravy (bílkoviny, tuky, cukry), ale i vitaminy, minerální látky a stopové prvky. Tyto přípravky jsou alternativou pro nemocné, u nichž je obtížné udržení váhy i přes dietní poradenství.
    K dalším častým příznakům patří tzv. ložiskové příznaky (výpadky funkcí určitých částí mozku, které jsou utlačeny nebo poškozeny nádorem) – nádor v blízkosti pohybového centra může způsobit různě intenzivní poruchy hybnosti. Podobně může být porušeno centrum řeči, sluchu, zraku atd. Pokud je nádor v oblasti čelních mozkových laloků, pak dochází často k poruše chování, tzv. prefrontální syndrom. Časté bývají i poruchy paměti.
    Určení prevence nádorových onemocnění mozku je velmi obtížné, neboť jejich příčiny a rizikové faktory nejsou přesně známé. Může jít o následek dlouhodobého působení vyšších dávek radiace na mozkovou tkáň a určitou roli pravděpodobně hraje i dědičnost.
    Mezi dnešní běžně používané léčebné metody patří operační výkon, ozařování, chemoterapie a symptomatická léčba. Ve fázi výzkumu a klinických studií se zkouší nové léky založené na nových principech blokády množení nádorových buněk – tzv. cílená biologická léčba.


NÁDORY MOZKU V POSLEDNÍM STÁDIU

    Chemoterapie bývá téměř vždy součástí léčebných schémat malobuněčného karcinomu. U nemalobuněčného karcinomu lze někdy použít jiné způsoby léčby než cytostatika (operace, záření). Z důvodu zvýšení účinnosti je obvykle používáno několik cytostatik současně. Cytostatika se nejčastěji podávají ve formě nitrožilních infuzí či injekcí, méně obvyklé je podávání ve formě tablet. Ve speciálních případech je možná aplikace cytostatik do pohrudniční dutiny. Cytostatická léčba se zpravidla opakuje v několika týdenních intervalech.
    Chirurgická léčbaÚplné chirurgické odstranění nádoru (radikální operaci) lze považovat za nejúčinnější metodu pro dlouhodobé vyléčení. Je možné operačně odstraňovat i nádory, u kterých došlo k metastazování do svodných lymfatických uzlin. Zde platí přesná kritéria, při jakém rozsahu postižení lymfatických uzlin je možné provést radikální operaci nádoru. Dle velikosti a umístění nádoru se provádí buď odstranění části plicního křídla (lobektomie) nebo celého plicního křídla (pneumonektomie).
    K dalším velmi častým příznakům patří tzv. syndrom nitrolební hypertenze – soubor potíží jako jsou silné bolesti hlavy, mlhavé nebo dvojité vidění, poruchy vědomí od spavosti až po bezvědomí. Rychlý rozvoj nitrolebního tlaku vídáme často u vysoce agresivních nádorů jako např. glioblastoma multiforme. Dalším příznakem mohou být poruchy cítivosti či obrna hlavových nervů.    


JAK SE POZNÁ NÁDOR MOZKU? PŘÍZNAKY NÁDORŮ MOZKU

    Cílem dietního poradenství, poskytovaného pacientům s nádorovým onemocněním, je nejen navýšit příjem výživově hodnotné stravy ale i navýšit pestrost stravy tak, aby byl zajištěn příjem všech důležitých živin. Aby toho bylo možné dosáhnout je potřeba léčba příznaků choroby, které snižují příjem potravy, zrušení dietních omezení, která nejsou nezbytná, plnění přání nemocného, týkajících se chuti a způsobu stravování, důkladná péčí o dutinu ústní, nabízení lákavých jídel, podávání jídla v příjemném prostředí, spoluprací pacienta s dietologem a lékařem. Nemocného je také dobré nevystavovat příliš intenzivním pachům jídla při jeho přípravě i servírování, nepodávat mu oblíbená jídla v době léčby cytostatiky a ozařování, ani v době nevolnosti, aby se zabránilo vypěstování nechuti k těmto jídlům.
    Kromě ozáření vlastního plicního nádoru je možné radioterapii využít i k ovlivnění dalších ložisek nádoru, například nadklíčkových uzlin. Jedním z možností využití radioterapie je léčba syndromu horní duté žíly. Záření lze využít i ke zmírnění bolestí způsobených nádorovým onemocněním. Jiným způsobem záření je brachyradioterapie. Tato metoda znamená zavedení vlastního zářiče do postiženého orgánu co nejblíže nádorovému ložisku. Zářič se zavádí do velkých průdušek pomocí bronchoskopu, vlastní ozáření pak také trvá jen několik minut. Tento výkon je možné opakovat v intervalu jednoho či několika týdnů. Někdy se využívá kombinace zevního ozáření a brachyradioterapie. Speciálním využitím je tzv. zajišťující ozáření, jenž se aplikuje po radikální operaci nádoru, aby se snížila pravděpodobnost vzniku recidivy v místě původního nádoru.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00