Jak na věc


měnová reforma

Historie měnové politiky na území České republiky

    Tato výkladová prezentace se zabývá jednou z nejkontroverznějších událostí československých dějin 2. poloviny 20. století – měnovou reformou z r. 1953. Snaží se přiblížit nejen samotný průběh reformy, ale zejména to, co reformě předcházelo a jaké byly její důsledky.
    Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato výuková aktivita se věnuje událostem kolem Mnichovské konference a bezprostředně po ní a reflektuje změny v české společnosti a v politickém zřízení druhé republiky. ...
    Tabulky jsou vždy doplněny o stručný statistický komentář hlavních vývojových změn a tendencí. Součástí je i slovník pojmů a technické poznámky. Publikace bývá nepravidelně rozšířena o tématické přílohy, které se podrobněji věnují vybraným metodickým problémům, použitým statistickým metodám, jednorázově publikovaným údajům apod.


Měnová reforma 1953 - pracovní list

    Německý diktát a následné připojení Československa k německé říši znamenaly dalekosáhlé změny jak na poli politickém, tak i na hospodářském a finančním. Po německé okupaci přestala být koruna samostatnou měnou a stala se jen nominálním zlomkem říšské marky. Říšská vláda stanovila umělý kurz 10 korun za jednu říšskou marku. NBČ byla přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu (NBČM) a byla přímo podřízena Říšské bance. NBČM byla donucena převést většinu svého zlata do Německé říše.
    Podkladová data k publikaci Měnová statistika jsou umístěna ve statistické databázi ARAD. Data jsou zveřejňována podle publikačního kalendáře příslušných statistik.
    Měnová politika byla ovlivňována politickými, popř. hospodářskými událostmi. Po úspěšné stabilizaci ekonomiky a zavedení zlaté měny ve 20. letech minulého století přišla světová hospodářská krize, následně nacistická okupace a později měnové reformy a direktivní plánování. S pádem socialismu se měnová politika vrátila ke své základní funkci – stabilizovat cenový a měnový vývoj v České republice.


Rok po roce - 1950-1954 v Československu - prezentace

    Tabulky 1 a 2 porovnávají základní úrokové sazby ČNB a finančních trhů v ČR s obdobnými sazbami v eurozóně. Tabulky 3 až 9 jsou věnovány ukazatelům měnového vývoje, tj. měnovým agregátům a jejich protipoložkám, v různých pohledech a členěních. Kromě hlavních komponent M3 se soustředí na stavy, transakce a míry růstu i dalších položek jako jsou zahraniční aktiva/pasiva nebo úvěrové agregáty. Tabulky 10 a 11 doplňují předchozí údaje měnových finančních institucí o cenové informace, tj. výši úrokových sazeb přijatých vkladů a poskytnutých úvěrů. Tabulky 12 až 14 jsou zaměřeny na další finanční instituce působící ve finančním zprostředkování. Tabulka 12 uvádí rozvahu investičních fondů, Tabulka 13 rozvahu zprostředkovatelů financování aktiv a Tabulka 14 podrobnější strukturu jimi poskytovaných spotřebitelských a jiných úvěrů.
    Po osvobození Československa bylo nutné zbavit se vazeb na německou říši. Sjednotil se oběh českých a slovenských korun a byla znovu zavedena československá koruna. Poválečná obnova země se řídila Košickým vládním programem, který byl kvůli tehdejší převaze levice orientován na centrální řízení. Soukromé banky byly přeměněny na národní podniky. Centrální bankou se v roce 1950 stala Státní banka československá (SBČS), která zároveň zcela suplovala činnost komerčních bank a byla podřízena plnění státního plánu.
    V pondělí 10. prosince 2019, u příležitosti 70. výročí Všeobecné deklarace lidských práv udělil spolek PANT  již podesáté cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. Letošním laureátem se stal signatář Charty 77, dlouholetý před...
    Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita zkoumá fenomén vlivu cenzury a propagandy na svobodu slova na konkrétním historickém příkladu Československa v roce 1968.


Jaká je cena mé svobody? – maďarské zamyšlení

    Po opuštění fixního kurzu Česká národní banka přistoupila k režimu cílování inflace. Ten se osvědčil a přispěl k poklesu inflace v následujících letech na úroveň běžnou ve vyspělých ekonomikách. ČNB postupně cílování inflace kultivovala, zvyšovala kvalitu svého analytického a prognostického aparátu a otevírala se veřejnosti. V květnu roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a zavázala se přijmout v budoucnosti evropskou měnu – euro. Nepřipravenost české ekonomiky na jednotnou měnovou politiku Evropské centrální banky a později též fiskální problémy v eurozóně vedly k tomu, že k přijetí eura zatím nedošlo.
    Prezentace…- je rozdělena na 17 menších kapitol předkládajících téma v celé jeho šíři- obsahuje soupis použitých zdrojů a doporučené literatury k tématu- rozsahem odpovídá zhruba jedné až dvěma vyučovacím hodinámKapitoly1. situace po Únoru2. zrod myšlenky měnové reformy3. situace v okolních zemích4. existence tří trhů5. předběžná nařízení6. v předvečer reformy7. vyhlášení reformy8. provedené reformní kroky9. vyměněné peníze10. pokles životní úrovně11. dopady na zemědělství12. protesty občanů13. vzbouření v Plzni14. důsledky plzeňských protestů15. skutečné důvody reformy16. mezinárodní důsledky17. podlomení důvěry občanů


Čím si musely projít manželky popravených v 50. letech

    Udržet zlatou měnu, tj. měnu krytou zlatými zásobami státu, případně měnami, které jsou za zlato směnitelné, nebylo v situaci světové hospodářské krize snadné. Národní banka Československá čelila odlivu kapitálu a tlakům na oslabování kurzu koruny. Byla zavedena devizová regulace a regulace úrokových sazeb. Vláda pod tlakem politických stran přistoupila k dvojímu snížení zlatého obsahu koruny. I přes tyto devalvace byla koruna v 30. letech jednou z nejstabilnějších evropských měn.
    Sametová revoluce v roce 1989 započala proměnu centrálně řízeného hospodářství v tržní ekonomiku. Začaly fungovat standardní tržní mechanismy. Liberalizace cen způsobila prudký nárůst inflace. Státní banka československá získala nezávislost a jejím zákonným cílem se stalo udržení stability domácích cen a měnového kurzu. Tohoto cíle dosahovala pomocí ovlivňování množství peněz v ekonomice a udržováním fixního kurzu. Dosahování těchto záměrů se však s postupující liberalizací kapitálových toků a finančních trhů ukázalo jako neudržitelné. Opuštění tohoto režimu urychlily problémy v bankovním sektoru a finanční krize ve světě, které vedly ke spekulativním útokům na korunu. ČNB nebyla schopna spekulacím čelit a koncem května 1997 opustila režim fixního kurzu.


Ostrava v době „tání“ (1953-1967)

    V červnu 1953 proběhla peněžní reforma. Zredukovala množství peněz v oběhu na zlomek předchozí hodnoty, a snížila tak kupní sílu obyvatel. Měnová politika v područí centrálně řízeného hospodářství spočívala v administrativním řízení oběživa, cen, deviz a kurzu. Byly zavedeny jednotné ceny, inflace oficiálně neexistovala. Projevovala se však jinými formami – nedostatkem některého zboží a rozvojem černého trhu. Snahy o reformu centrálně plánovaného hospodářství byly potlačeny vpádem vojsk Varšavské smlouvy a normalizací.
    Upozorňujeme učitele a žáky na speciál, který zpravodajský server Aktuálně.cz připravil pro své čtenáře. Nabízí mnoho cenných svědectví výrazných českých osobností a doprovodných materiálů vhodných do výuky (Události 1968, Invaze ...
    Prezentace je doplněna desítkami portrétů, fotografií, map a obrázků, které dokreslují uvedený text a přibližují tak události přelomu května a června roku 1953.
    Současně se vznikem samostatného Československa bylo potřeba zavést i samostatnou měnu. Cílem tehdejšího ministra financí Aloise Rašína bylo zkrotit vysokou poválečnou inflaci a z české koruny udělat měnu důvěryhodnou a stabilní. Po Rašínově tragické smrti převzal řízení české měnové politiky Karel Engliš, který v roce 1929 dovedl korunu ke statutu zlaté měny. Povinnost udržovat stabilní kurz koruny ke zlatým měnám měla Národní banka Československá (NBČ), založená v dubnu 1926.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00