Jak na věc


lomy mořina spol. s r.o. mořina

Přelet nad lomy Velká Amerika a Mexiko

    Lomy Amerika se již brzy po ukončení těžby v 60. letech 20. století staly oblíbeným cílem trampů, nudistů a speleologů. Neoficiální rekreační aktivity se ale z mnoha důvodů nesetkávaly s pochopením úřadů - byl poškozován majetek těžebního podniku, docházelo ke smrtelným úrazům, konfliktům s báňským zákonem, zájmy ochrany přírody (například zimovišť netopýrů) a z politických důvodů. Až do počátku 90. let probíhaly policejní zátahy zaměřené proti návštěvníkům lomů. I dnes jsou zde instalovány výstražné tabule se zákazem vstupu do lomů pod pokutou až 15.000 Kč. Nicméně i přes tato upozornění lidé zákaz ignorují a chodívají se do lomů koupat.
    Dříve nazývaný lom Východ - též přezdívaný jako český Grand Canyon - je nejhezčí a největší ze soustavy lomů Amerika o rozloze cca 750 x 150 metrů a hloubkou 67 až 80 metrů. Na dně lomu nádherné jezero s průzračně čistou vodou o hloubce až 21 metrů. V jezeře byl vysazen rak bahenní.
    Pokud víš o nějakém zatopeném lomu, který tu chybí, či máš připomínku, zážitek, poznatek nebo fotku související s jakýmkoli lomem a chceš se o toto podělit se mnou a ostatními čtenáři těchto stránek, neváhej a napiš mi to Vzkazů či na mail (odkaz je tamtéž). Předem díky!
    Co je to lom asi všichni tušíme. Co se však s lomem stane, když v něm skončí těžba? Mnohé jsou zasypány nebo přeměny ve skládky, někdy se však lom ovládne příroda a stává se tak jedinečnou součástí krajiny. A když má ještě na dně jezírko s křišťálovou vodou, dostává toto místo romantický nádech, jako žádné jiné v okolí...


Mrákotínský kamenolom (lom V hoře)

    Bývalý lom u Borku, kde se těžíval serpentinit pro výrobu štěrku, je oblíbený především mezi potápěči. Na dně se dokonce nachází několik pozoruhodných dekorací zpestřujících sportovní ponory, jako jsou například atrapa ponorky nebo autobus Ikarus. Koupat se zde lze, strmé stěny ale dovolují sestup k vodě jen na několika místech. S lomem sousedí přírodní památka Borecká skalka sloužící k ochraně kapradiny sleziníku hadcového.
    K lomům Amerika se vztahuje řada pověstí, z nichž asi nejznámější je o fantomovi podzemí Hansi Hagenovi. Ten je v nejčastějších podáních nacistickým vojákem, jenž se do zdejších lomových štol ukryl při 2. světové válce před partizány. Během přestřelky byl odpálen ruční granát, který Hagena v podzemní chodbě uvěznil. Hagen se ze zoufalství zastřelil a jeho duch se zde údajně dodnes neočekávaně zjevuje. V noci okrádá spící trampy o jídlo nebo vraždí. V jedné ze štol je umístěna traverza a gong, kdo na ni třikrát zabouchá a zavolá Hagene – vem si mě, musí se na stejné místo do roka vrátit, jinak zemře.


vápencové lomy s průzračnými jezírky v Českém krasu

    Zatopený lom nedaleko vlakového nádraží v Horní Cerekvi je velmi oblíbený jako místo ke koupání. Nabízí totiž jedno z nejčistších přírodních vod na Vysočině. O lom se s plavci dělí také potápěči, kteří mají na severní straně svoji boudu a molo. Nejpohodlnější přístup k vodě s travnatou pláží je právě na opačné, jižní, straně, kde je, aby zabránilo střetům, potápění zakázáno. Dno se od pláže zvolna svažuje, ale postupně klesá do hloubky až 22 m (průměrná hloubka se pohybuje kolem 13 m). Díky tomu je tu voda studená a osvěžující i v horkých dnech. Na pláži také bývá v létě otevřen stánek s občerstvením a přistaveny mobilní toalety. Po obvodu celého lomu jsou také rozmístěny lavičky a odpadkové koše, které pomáhají udržet čistotu a krásu tohoto romantického místa.
    Lokalita se nachází u obce Řídelov, u silnice č. 112 spojující Horní Cerekev a Telč. Jedná se o dva menší lomy na návrší nad obcí. Stojí zde potápěčská základna s dřevěným molem patřící klubu Poseidon z Telče.
    Lom je povrchový důl, který slouží k získávání stavebního materiálu nebo těžbě nerostných surovin. Materiál, který je z lomů získáván, může být velmi rozličný co do svého druhu. Může se jednat například o štěrk, který slouží jako výplňový materiál ve stavebnictví, nebo se zde může těžit třeba kvalitní kámen pro dekorativní účely.


iTRAS - Váš spolehlivý průvodce na cestách

    Lom Antonka, zvaný též Zámečníkův lom, láká návštěvníky ze širokého okolí svojí čistou a osvěžující vodou. Najdete ho na návrší asi 1 km severovýchodně od Kamenice, nedaleko stejnojmenné osady. Dostupný je nejlépe od silnice z Kamenice na Horní Cerekev – v nejvyšším místě silnice před osadou Antonka je třeba odbočit vpravo na lesní cestu, která vás dovede až k lomu. Voda zde bývá studenější, průměrná teplota se v letních měsících pohybuje kolem 15 – 21 °C, díky jeho hloubce kolem 7 m se ani v horkých dnech nikdy zcela neprohřeje. Vstup do vody je nejlepší z jižní strany lomu, ale pozor – hned u kraje je poměrně hluboko.
    Také nazýván jako lom Rešná, Nákladový lom či Školka, dosahující velikosti cca 150 x 70 metrů. Dno lomu je zatopené a u severní stěny je poloostrůvek. Nad poloostrůvkem je ve stěně tzv. Galerie - okno Hlavní sběrné chodby, která je spojena svislou šachtou podzemní štoly.
    Malý zatopený lom se nachází vedle železniční trati spojující Studenec a Kojatín, přibližně půl kilometru severovýchodně od okraje obce Kojatín. Kámen vytěžený z lomu byl využit právě při stavbě železnice. Okraje lůmku jsou porostlé břízami, skrývajícími lom v jinak přehledných okolních rovinách. Přístup k lomu a jeho nalezení je ale snadné – vede kolem něj zelená turistická značka z kojatínské zastávky do Náramče.


Rekreační aktivity v lomech Amerika

    Krásný zatopený lom, oblíbený mezi plavci i rybáři, se nachází nedaleko Třeště, při západním okraji silnice z Růžené do Čenkova. Pokud sem zavítáte za koupáním, nejlepší přístup k vodě je právě od této silnice, lze využít buď malou kamenitou pláž, nebo skalky ke skokům – hloubka v lomu dosahuje přibližně 10 metrů. Místo je čistě přírodní, nenaleznete zde žádné služby ani občerstvení, pouze jsou zde rozmístěny odpadkové koše.
    První zmínky o dobývání vápence v Českém krasu pocházejí z roku 1320, kdy český král Jan Lucemburský udělil milové právo k pálení vápna. Hlavní rozmach však přišel až s rozvojem vysokopecního hutnictví. V polovině 19. stol. již byla dopravována železná ruda z dolu v Nučicích k Vojtěšské huti na Kladně po malodráze. V roce 1900 byla železniční vlečka přivedena i do oblasti Mořiny, kde by byly těženy čisté vysokoprocentní koněpruské a slivenecké vápence. Výběrovou těžbou pouze nejčistších vápenců vznikly úzké a hluboké lomy kaňonovitého tvaru. Po těžbě se v lomech dochovaly dlouhé systémy těžebních a průzkumných podzemních chodeb (štol).
    Těžba žuly tento kraj proslavila - právě ze zdejších kamenolomů pochází mrákotínská žula. Z ní je vyroben i monilit na nádvoří Pražského hradu, vylomený na přání prezidenta Masaryka. A že bylo s jeho výrobou plno práce! Jeden z četných kamenolomů je i zaplaven, ale kvalita jeho vody je velmi špatná.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00