Jak na věc


kašel u dětí

Volně prodejné léky

    Kašel je častým příznakem. Je velmi citlivým ukazatelem abnormálního stavu, ale zároveň má velmi nízkou rozlišovací hodnotu. Poznáme tedy snadno, že se něco děje, ale nezjistíme, proč pacient kašle. V konkrétním případě je důležité odhadnout míru závažnosti tohoto příznaku a stanovit potřebný rozsah vyšetření pacienta.
    Expektorancia jsou léky napomáhající odstraňování obsahu z dýchacích cest snížením jeho vazkosti (viskozity), což usnadňuje vykašlávání, a zvýšením tvorby výměšků (sekretů) sliznicí dýchacích cest, které na ni mají uklidňující účinek. Použití a výběr expektorancií je často založen na tradici a představě o jejich předpokládané účinnosti. Nejdůležitějším opatřením ke zlepšení vykašlávání je dostatečné zavodnění (hydratace) organizmu. Z léků se nejčastěji používají jodidy (např. jodid draselný), u přecitlivělosti na jód je vhodný ipecacuannový sirup. Guaifenesin je často používanou látkou obsaženou ve volně prodejných lécích na kašel (např. Coldrex). Ke zkapalnění velmi hustého, vazkého hlenu je užíván acetylcystein (např. ACC, Broncholysin, Solmucol). Při kašli komplikovaném zúžením průdušek (napři. při astmatu) se doporučují bronchodilatancia (látky roztahující průdušky), např. theofylin (Afonilum, Spophyllin), pokud možno v kombinaci s expektorancii.


Návštěva lékaře při kašli

    Léčba kašle spočívá především v léčbě vyvolávající příčiny. Produktivní kašel s výjimkou zvláštních situací (např. vyčerpává-li pacienta nebo brání-li odpočinku a spánku) netlumíme. K tlumení je vhodný především suchý (neproduktivní) kašel, který pacienta zatěžuje a je-li zjištěna příčina kašle.
    Kašel (tussis)je reflexní řetězová svalová reakce na podráždění dolních dýchacích cest. Horní dýchací cesty zahrnují nosní dutinu a horní část hltanu, tzv. nosohltan. V ústní části hltanu se dýchací cesty potkávají s trávicím systémem, aby pak opět samostatně pokračovaly do dolních dýchacích cest, které zahrnují hrtan, průdušnici a průdušky, na jejichž konečné větve pak navazují plicní sklípky vlastního dýchacího orgánu - plic.
    Dále se ptáme, ve kterou denní dobu se kašel objevuje. Ranní kašel a vykašlávání jsou typické pro chronický zánět průdušek (chronickou bronchitidu) a trvalé rozšíření průdušek (bronchiektázie). Noční kašel spojený s vykašláváním zpěněného, často lehce krvavě zbarveného obsahu je charakteristický pro pokročilé srdeční selhávání (tzv. plicní otok); tomuto stavu často předchází suchý dráždivý kašel. Na noční záchvaty kašle si často stěžují také nemocní s průduškovým astmatem.


Analýza příznaku „kašel“

    „Biologickým smyslem“ kašle je odstranění nepatřičného obsahu z průsvitu dýchacích cest. Za normálních podmínek obstarává tento úkol výstelka dýchacích cest, vybavená k tomuto úkolu tzv. řasinkami. Kašel je tedy vždy známkou abnormální situace, kdy je přetížena čistící kapacita řasinkové výstelky..
    Čidla kašle jsou roztroušena ve sliznici dýchacích cest a v nástěnné pohrudnici vystýlající pohrudniční dutinu. Jednotlivé úseky dýchacích cest jsou různě citlivé na dráždivé podněty, nejcitlivější jsou hrtan, větvení průdušnice a průdušky po odstupu z průdušnice a také v místě větvení (tzv. tussigenní zóny).
    Antitusika jsou látky tlumící kašel. Mechanizmus jejich účinku je různý. Některé látky působí centrálně tím, že tlumí reflexy v mozkovém centru kašle (např. kodein). Periferně působící antitusika zklidňují podrážděnou sliznici dýchacích cest, např. pastilky a sirupy z akácie, lékořice, glycerinu, medu a višňového sirupu, nebo zvlhčující aerosoly (inhalace vody, někdy s příměsí solí, eukalyptového oleje a dalších látek).


Přírodní a doplňková léčba

    Kašel je reflex, který slouží k ochraně plic. Když dojde k podráždění dýchacích cest, začnete automaticky kašlat (kašlací reflex), aby se dýchací cesty zbavily příčiny podráždění (hlenu, cizích těles, dráždivých látek – např. kouř, chlad, ...). Kašel mohou způsobit i některé léky (např. ACE inhibitory – trvalé pokašlávání). Kašel bývá akutní (do 3 týdnů) nebo chronický (déle než 3 týdny trvající neproduktivní kašel).
    Průvodní jevy: Současné onemocnění ostatních členů rodiny, spolužáků a kolegů v zaměstnání ukazuje na bakteriální, virovou nebo houbovou infekci dýchacích cest. Dlouhodobý pobyt v prašném prostředí budí podezření na pneumokoniózu (viz. výše). Kuřáctví přispívá k rozvoji chronické bronchitidy a delší expozice zplodinám kouření významně zvyšuje riziko vzniku plicní rakoviny.
    Kašel je nečastějším průvodním znakem onemocnění dýchacích cest jak bakteriálního, tak virového původu. Mezi časté příčiny chronického kašle patří tzv. zadní rýma (zatékání hlenu způsobené často zánětem dutin a spojené s nuceným odkašláváním), astma nebo reflexní choroba jícnu.
    Nejčastějšími podněty vyvolávajícími kašel jsou mechanické podněty (hlen uvolňovaný sliznicí při zánětu, cizí tělesa, částečky potravy, kouř), zánětlivé faktory (překrvení a otok sliznice), chemické podněty (páry, plyny) a termické podněty (studený nebo horký vzduch).


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00