Jak na věc


jména rytířů

Víceslovná orientální jména (typ Muhammad Alí Džairí, Nguyen-Du, Tu Fu)

    Rodná jména, která jsou zakončena jinak než na souhlásku nebo na -a, mohou ve spojení s příjmením či jiným jménem zůstat nesklonná: film Charlie Chaplina, myšlenky René Descartesa, knihy Jo Nesbøho apod. Příjmení zůstávají nesklonná pouze výjimečně (jde většinou o jména zakončená ve výslovnosti na [oa] – Maurois, Delacroix, Leroy), a to především po předložce či skloňovaném rodném jméně: pro Reného Malroy apod.
    Mají-li čínská, korejská a vietnamská jména více částí, skloňujeme zpravidla až poslední část jména, a to bez ohledu na pořadí rodného jména a příjmení. Lze však skloňovat i více částí jména (zpravidla je to vedle poslední i první část), pokud jsou dobře začlenitelné do morfologického systému češtiny (čínské jméno Tu Fu, korejské jméno Kim Il-song, vietnamské jméno Nguyen-Du – 2. p. Tu Fua, Kim Il-songa či Kima Il-songa, Nguyen-Dua či Nguyena-Dua – 5. p. Tu Fu, Kim Il-songu či Kime Il-songu, Nguyen-Du či Nguyene-Du).


Čínská, korejská a vietnamská jména

    Víceslovná ženská příjmení kombinují ženino příjmení rodné a příjmení manželovo. Jde-li o jména česká, skloňujeme obě části: Otýlie Sklenářová-Malá, Lucie Saicová Římalová – 2. p. Otýlie Sklenářové-Malé, Lucie Saicové Římalové. Jde-li o jména cizí, je možné skloňovat a přechylovat obě části nebo ponechat první část nesklonnou a nepřechýlenou (záleží na tradici): Marie Curie-Skłodowska, Shirley Temple-Blacková i Templová-Blacková – 2. p. Marie Curie-Skłodowské, Shirley Temple-Blackové i Templové-Blackové. O užití spojovníku ve zdvojených ženských příjmeních viz Spojovník.
    Do této skupiny spadají víceslovná (zpravidla dvouslovná) příjmení bez spojovníku, ve kterých jednotlivé složky nejsou spojeny žádným z výrazů uvedených v bodě 1 (předložka, člen apod.). V příručce Naše a cizí příjmení v současné češtině M. Knappová uvádí, že jde převážně o jména španělská složená z dědičného příjmení po otci a po matce. Doporučuje zde skloňovat obě části příjmení, ale v případě užití všech tří částí jména nelze vyloučit ani skloňování pouze druhé složky příjmení (Manuel Fagundes Telles – 2. p. Manuela Fagundese Tellese (či Manuela Fagundes Tellese) – 5. p. Manuele/Manueli Fagundesi Tellesi či Manuele/Manueli Fagundes Tellesi). O víceslovných rodných jménech typu Jean Jacques, Anna Louisa viz bod 2.


Víceslovná příjmení bez spojovníku

    Spadají sem osobní jména s předložkami, členy, s několika rodnými jmény, zdvojená příjmení, několikaslovná orientální jména či několikaslovná příjmení. Až na výjimky jsou zde řešena jména mužská. Jména ženská se řeší analogicky. Podrobný výklad o nich lze nalézt v kap. Přechylování.
    U arabských jmen skloňujeme obvykle všechny části jména. Pokud je jich více, je možné skloňovat pouze první a poslední část příjmení. Výrazy typu ben, bin, ibn (= syn) a členy el, al apod. zůstávají nesklonné. Stejně tak části jména typu Abu, Alí, pokud jsou uprostřed jména, mohou zůstat nesklonné (Muhammad Alí Džairí – 2. p. Muhammada Alího/Alí Džairího – 5. p. Muhammade Alí Džairí).


Jména obsahující předložku, člen, spojku apod. (typ Robert De Niro, Vincent van Gogh, Vittorio de Sica, Le Corbusier, Charles de Taille, Cyrano de Bergerac, Leonardo da Vinci, Rembrandt van Rijn, Calderón de la Barca, Gómez de Avellaneda, Pijoan y Soteras)

    Pokud je nositelem zdvojeného jména se spojovníkem Čech a složky jména jsou slovanského původu, skloňujeme obvykle obě části jména (Čapek-Chod – 2. p. Čapka-Choda), pokud je však jedna složka původu neslovanského, nelze vyloučit ani skloňování pouze druhé části jména. Vždy do velké míry záleží na rodinné tradici a na tom, jak se dané jméno vžije v jazykové praxi (Willman-Grobowski – 2. p. Willmana-Grobowského i Willman-Grobowského – 5. p. Willmane-Grobowský/Grobowski i Willman-Grobowský/Grobowski). Pokud jsou obě složky jména neslovanského původu, skloňuje se obvykle pouze druhá část jména, ale v některých případech nelze vyloučit ani skloňování obou částí, pokud je taková rodinná tradice nositele jména či se tak jméno vžije v úzu (Colloredo-Mansfeld, Clam-Gallas, Štorch-Marien, Toulouse-Lautrec, Saint-Exupéry – 2. p. Colloredo-Mansfelda, Clam-Gallase (zastarale Clam-Gallasa, viz Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku), Štorch-Mariena i Štorcha-Mariena, Toulouse-Laut


Zdvojená jména se spojovníkem (typ Čapek-Chod, Willman-Grobowski, Colloredo-Mansfeld, Clam-Gallas, Štorch-Marien, Toulouse-Lautrec, Saint-Exupéry, Jean-Jacques)

    U některých jmen je možné se setkat i se skloňováním pouze jedné části, obvykle rodného jména, a příjmení může zůstat beze změny. Tento způsob se užívá zpravidla u šlechtických jmen obsahujících předložku, u kterých je povědomí, že se jedná o předložku a jméno, stále silné (naopak u jiných jmen už se výrazy typu de, di apod. staly součástí příjmení a jako předložka se nepociťují). Toto povědomí o předložce a místním jménu je u některých známějších jmen posilováno také díky přeložené podobě (Cyrano de Bergerac – Cyrano z Bergeracu). Některá jména lze užívat dvojím způsobem – ponechat jméno po předložce nesklonné nebo skloňovat obě části: Leonardo da Vinci, Rembrandt van Rijn, Choderlos de Laclos – 2. p. Leonarda da Vinciho i Leonarda da Vinci, Rembrandta van Rijna i Rembrandta van Rijn, Choderlose de Laclose i Choderlose de Laclos – 5. p. Leonardo da Vinci, Rembrandte van Rijne i Rembrandte van Rijn, Choderlosi de Laclosi i Choderlosi de Laclos. U jmen ženských záleží na tom, zda příjme
    U zdvojených rodných jmen (se spojovníkem či bez něj) skloňujeme obě části jména: Jean(-)Jacques, Jean(-)Paul, Anna(-)Louisa – 2. p. Jeana(-)Jacquesa/Jacquese, Jeana(-)Paula, Anny(-)Louisy – 5. p. Jeane(-)Jacquesu/Jacquesi, Jeane(-)Paule, Anno(-)Louiso apod. Podrobněji o užívání spojovníku viz Spojovník.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00