Jak na věc


jehovisté

Víte, že jehovisté ve skutečnosti neexistují?

    Jeden člen organizačního výboru pro přípravu celostátního sjezdu jehovistů mi řekl, že nikdy nemění rozhodnutí, ke kterým společně došli. Zjevně z toho důvodu, že bůh je vede při rozhodování, takže změnit rozhodnutí by pokazilo boží záměr a byl by to i projev nevíry. Nakonec se vždy ukáže, že původní volba byla ta správná. Jako vždy.
    Píšeme, že jehovisté říkají to či ono. Ve skutečnosti to není pravda. Řadový jehovista si nesmí dělat vlastní názor, pouze opakuje oficiální, celosvětově platné nauky, které stanovuje výbor nejvyšších jehovistů sídlící v Brooklynu („vedoucí sbor“). Polemizovat s jeho tvrzením se rovná trestu smrti (při posledním soudu). Jestliže tedy komunisti říkali, že mandelinka je americký brouk a jehovisté jsou americkým náboženstvím, v jednom případě nelhali.
    Cokoli, co nějak zpochybňuje jeho víru, přece nemůže být poctivé – on se přece již přesvědčil, že pravdu mají jehovisté. Pochybovat o svojí víře by bylo hříšné.
    Zároveň však jehovisti hlásají, že nikdo nemůže správně pochopit bibli, aniž mu ji vysvětlí někdo spojený s jedinou pravou boží organizací. Jedinec nebude spasen, pouze ten, kdo se stane členem Organizace.


Co udělá Svědek s touto stránkou?

    Jeden člen organizačního výboru pro přípravu celostátního sjezdu jehovistů mi řekl, že nikdy nemění rozhodnutí, ke kterým společně došli. Zjevně z toho důvodu, že bůh je vede při rozhodování, takže změnit rozhodnutí by pokazilo boží záměr a byl by to i projev nevíry. Nakonec se vždy ukáže, že původní volba byla ta správná. Jako vždy.
    Ne, u jehovistů se nepořádají žádná uzdravování, mluvení jazyky ani jiné extatické prožitky. Leží-li jehovista v nemocnici, sbor může do svých modliteb zahrnout i prosbu, aby bůh dotyčnému pomohl se uzdravit. Ale nepočítá se s tím, že by bůh dotyčného zázračně uzdravil, spíše že jen prostě „dá“, aby se člověk z nemoci dostal.
    Z hlediska jehovisty forma předčí obsah a morální kredit pisatele je důležitější, než to, co opravdu píše. Jakmile jehovista zjistí, že tyto stránky se jej zjevně snaží „odvrátit od víry“, stávají se pro něj „podvratnou literaturou“, jedovatým, lstivým a zkaženým zdrojem.
    Ne, u jehovistů se nepořádají žádná uzdravování, mluvení jazyky ani jiné extatické prožitky. Leží-li jehovista v nemocnici, sbor může do svých modliteb zahrnout i prosbu, aby bůh dotyčnému pomohl se uzdravit. Ale nepočítá se s tím, že by bůh dotyčného zázračně uzdravil, spíše že jen prostě „dá“, aby se člověk z nemoci dostal.


Víte, že jehovisté ve skutečnosti neexistují?

    Proč zde používáme výraz jehovisté? Kdyby si tím neuzavřel cestu obrátit vás na svou víru, každý jehovista by se urazil, kdybyste ho nazvali jehovistou. Považují totiž výraz za hanlivý a – co je ještě horší – za nesprávný. Sami sebe nazývají svědky Jehovovými (s malým „s“), protože to prý není název nějaké křesťanské denominace, ale prostě úloha, kterou vykonávají. Ale protože my nevěříme, že je bůh povolal do této role, nemáme pro toto hnutí název. Nezbývá nám než zůstat u pojmenování jehovisté, jehovisti, nebo familiárně Svědkové.
    Jak už říkal Indiana Jones svým studentům: kdo chtějí vědět, co je pravda, ať jdou k filosofům – nás zajímají fakta. Pravdu si přivlastňují jehovisté, kteří zdůrazňují, že jen oni mají tu jedinou, absolutní Pravdu, a nemohou se mýlit. Určitě je nechci napodobovat, proto jen prohlašuji, že se snažím o co největší objektivitu.
    Píšeme, že jehovisté říkají to či ono. Ve skutečnosti to není pravda. Řadový jehovista si nesmí dělat vlastní názor, pouze opakuje oficiální, celosvětově platné nauky, které stanovuje výbor nejvyšších jehovistů sídlící v Brooklynu („vedoucí sbor“). Polemizovat s jeho tvrzením se rovná trestu smrti (při posledním soudu). Jestliže tedy komunisti říkali, že mandelinka je americký brouk a jehovisté jsou americkým náboženstvím, v jednom případě nelhali.


Co udělá Svědek s touto stránkou?

    Jan Werich jako císař Rudolf II. ve filmu Císařův pekař a pekařův císař volá: „O Adonaj, o Jehova!“ Jsou to slova z hebrejské části bible. Jak by vám vysvětlili jehovisté, adonaj znamená pán a Jehova je jméno – tak se prostě Pán Bůh jmenuje. Je pravda, že to jméno je v textu bible všude tam, kde je v českých biblích napsáno Hospodin. A taky je pravda, že ač je to podle jehovistů nejdůležitější pojem ve vesmíru, nikdo neví, jak se opravdu má vyslovovat – zda Jehova, Jahve, Jahveh, či jinak.
    Zároveň však jehovisti hlásají, že nikdo nemůže správně pochopit bibli, aniž mu ji vysvětlí někdo spojený s jedinou pravou boží organizací. Jedinec nebude spasen, pouze ten, kdo se stane členem Organizace.
    Jak už říkal Indiana Jones svým studentům: kdo chtějí vědět, co je pravda, ať jdou k filosofům – nás zajímají fakta. Pravdu si přivlastňují jehovisté, kteří zdůrazňují, že jen oni mají tu jedinou, absolutní Pravdu, a nemohou se mýlit. Určitě je nechci napodobovat, proto jen prohlašuji, že se snažím o co největší objektivitu.
    Nu, jak začít? Zřejmě se na těchto stránkách necítíš dobře, protože jsi přesvědčen, že ti chceme ublížit. Těžko lze argumentovat, když každý argument druhá strana považuje za léčku. Znám to. Člověk nechce slyšet nepříjemnou pravdu. Nikdo z nás nechce slyšet, že dělá chybu a že třeba značnou část svého života promrhal kvůli chybnému rozhodnutí. Je k tomu potřeba opravdu velká morální odvaha. Ale nic víc. Jen se nebát použít vlastní rozum. Vyplatí se to!


Co (podle jehovistů) jste a čím byste měli být

    Svědkové věří na nekonečnou moc boha, ale zároveň si dávají veliký pozor, aby nemuseli spoléhat na jakési jeho přímočaré působení, tedy aby se všechno dělo jaksi materialisticky. Jako potvrzení zázraku upálení Baalových ctitelů ohněm z nebe, který přivolal Elijáš, byl kdysi uváděn nález modrých kamenů na hoře Karmel. V novější literatuře se už jehovisté k takovým naivním důkazům neuchylují.
    Zajímavější je, co řeknou o těchto stránkách sami jehovisté. Zkuste se jich na některou otázku zeptat – stanete se svědky jedné z nejmarkantnější ukázek, jak moc zakletí lidé to jsou. Odpověď vám řeknu předem: „Je to snůška lží a pomluv. Nic z toho není pravda.“
    Zajímavější je, co řeknou o těchto stránkách sami jehovisté. Zkuste se jich na některou otázku zeptat – stanete se svědky jedné z nejmarkantnější ukázek, jak moc zakletí lidé to jsou. Odpověď vám řeknu předem: „Je to snůška lží a pomluv. Nic z toho není pravda.“
    Svědkové věří na nekonečnou moc boha, ale zároveň si dávají veliký pozor, aby nemuseli spoléhat na jakési jeho přímočaré působení, tedy aby se všechno dělo jaksi materialisticky. Jako potvrzení zázraku upálení Baalových ctitelů ohněm z nebe, který přivolal Elijáš, byl kdysi uváděn nález modrých kamenů na hoře Karmel. V novější literatuře se už jehovisté k takovým naivním důkazům neuchylují.


Co (podle jehovistů) jste a čím byste měli být

    Jehovisté považují svoje učení za něco, co bychom mohli nazvat přirozeným náboženstvím. Prostě bible je zjevně ta správná svatá kniha a je v ní zjevně napsáno to, čemu věří Svědkové. Kdo není zaslepen dogmaty falešného náboženství, dojde při čtení bible ke stejné víře jako jehovisté a je téměř připraven k nim vstoupit. Literatura jehovistů je plná takových zkušeností, kdy izolovaní lidé, například vězni, prostým samostudiem bible došli ke stejným závěrům. To je pro jehovisty jedním z důkazů pravdivosti jejich víry.
    Jan Werich jako císař Rudolf II. ve filmu Císařův pekař a pekařův císař volá: „O Adonaj, o Jehova!“ Jsou to slova z hebrejské části bible. Jak by vám vysvětlili jehovisté, adonaj znamená pán a Jehova je jméno – tak se prostě Pán Bůh jmenuje. Je pravda, že to jméno je v textu bible všude tam, kde je v českých biblích napsáno Hospodin. A taky je pravda, že ač je to podle jehovistů nejdůležitější pojem ve vesmíru, nikdo neví, jak se opravdu má vyslovovat – zda Jehova, Jahve, Jahveh, či jinak.
    Nu, jak začít? Zřejmě se na těchto stránkách necítíš dobře, protože jsi přesvědčen, že ti chceme ublížit. Těžko lze argumentovat, když každý argument druhá strana považuje za léčku. Znám to. Člověk nechce slyšet nepříjemnou pravdu. Nikdo z nás nechce slyšet, že dělá chybu a že třeba značnou část svého života promrhal kvůli chybnému rozhodnutí. Je k tomu potřeba opravdu velká morální odvaha. Ale nic víc. Jen se nebát použít vlastní rozum. Vyplatí se to!


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
17294
cache: 0024:00:00