Jak na věc


infekční oddělení prostějov

Jak se infekční burzitida drůbeže přenáší

    Za tři až čtyři dny nemoci se burza přestane zvětšovat a naopak začne jej atrofie. Za osm až deset dní je burza šedá, tuhá a má asi třetinu původní velikosti. Změny jsou trvalé. U subklinických infekcí dochází k atrofii bez předcházejícího zánětu. Průběh změn na burze doprovázející infekční burzitidu drůbeže jsou tzv. patognomické, typické pro tuto chorobu.
    Prevence je vzhledem k velké nakažlivosti a odolnosti viru obtížná. Proti nemoci lze drůbež očkovat, ale vakcinační programy a kalendáře nemohou být pro všechny chovy stejné, záleží totiž na úrovni mateřských protilátek. A ty záleží na úrovni imunity chovného hejna. A množství protilátek není u všech nosnic či kuřat stejné, vakcinaci proto musí doprovázet sérologické vyšetření, tedy určení hladiny protilátek přímo v konkrétním chovu.
    Hemoragická exsudativní diatéza nebo pouze exsudativní diatéza je nemoc kuřat způsobená nedostatkem vitamínu E a selenu. Projevuje se vznikem rozsáhlých...


Chronická respirační nemoc – infekční sinusitida

    Jako u většiny nemocí drůbeže i u infekční burzitidy je nejlepší způsob diagnózy pitva. Typický je zánět Fabriciovy burzy, to je váčkovitá výchlipka kloaky. Během nemoci se burza nejprve zvětší a změní barvu z normální bílé na žlutou nebo žlutohnědou. Pak dojde ke krváceninám do její stěny v podobě podélného žíhání a její vnitřek se vyplňuje krví. Je to právě oteklá, zvětšená burza se zánětem tkání v okolí, co zapříčiňuje zároveň poruchy močení, kálení i kulhání u nemocných kuřat. Fabriciova burza totiž přímo tlačí na střevo, ledviny i nervovou pleteň nohou.
    Ve vnějším prostředí je IBDV velmi odolný. V prázdné hale, kde se vyskytla nákaza, přežívá měsíce, v trusu a krmivu či vodě kontaminované trusem vydrží infekční několik týdnů. Odolnost se vztahuje také na dezinfekční prostředky. Vyžaduje vyšší koncentrace, 0,5 % roztok chloraminu ho ničí až za 10 minut. Možná je dezinfekce 1 % formalínem, roztoky fenolu a kyselinou peroctovou. Účinná dezinfekce hal je v praxi velký problém a nemoc, jakmile se v chovu jednou vyskytne, má tendenci vracet se i po depopulaci a dezinfekci chovných prostor.
    Chronická respirační nemoc kura domácího je celosvětově rozšířené, nakažlivé onemocnění hrabavé drůbeže, způsobené bakteriemi mykoplasmaty. Proto se označuje také...
    Je to neobalený virus, jehož obal má strukturu pravidelného dvacetistěnu a uvnitř se nachází dvouvláknová RNA. Množí se v cytoplasmě napadených buněk, kterými bývají nezralé B-lymfocyty, bílé krvinky, které mají na starosti tvorbu protilátek.


Příznaky infekční burzitidy drůbeže

    Infekční burzitida je virové onemocnění. Původcem je tzv. birnavirus, přesněji řečeno avibirnavirus, jediný z birnavirů, jehož hostitelem jsou ptáci. Jmenuje se jednoduše virus infekční burzitidy, zkratka IBDV.
    Burzitida je vlastně takový hloupý název. Obvykle totiž, a to i u lidí, se burzitidou myslí zánět tihového váčku, tedy problém pohybové soustavy. V případě infekční burzitidy drůbeže je postiženým „váčkem“ tzv. Fabriciova burza, což je hlavní mízní orgán. Jiný název pro infekční burzitidu je nemoc Gumboro.
    Existují dva druhy, sérotypy ptačího birnaviru. IBDV-2 nezpůsobuje žádné onemocnění a jeho hostitelem je kromě kura i krůta. IBDV-1 postihuje pouze kura a je původcem infekční burzitidy. Jednotlivé kmeny IBDV-1 se od sebe liší virulencí, některé mohou být také nepatogenní, jiné jsou velmi nebezpečné.
    Po předchozí domluvě nebývá problém návštěva i mimo uvedené hodiny, typicky večer po práci, ale odpolední a večerní termíny bývají obvykle brzy obsazené.


Subklinická infekce infekční burzitidou a narušení imunity

    Stejně tak zvířata po překonání akutní infekce mají Fabriciovu burzu trvale atrofovanou a trvá delší čas, než dojde k úplné obnově imunitních funkcí. Takoví ptáci pak můžou mnohem snadněji onemocnět nějakým jiným nakažlivým onemocněním.
    Akutní infekční burzitidu drůbeže prozrazuje prudké vzplanutí infekce v hejnu kuřat ve věku tři až šest týdnů, se stoprocentní nemocností ale relativně nízké, krátkodobé úmrtnosti s jednovrcholovou křivkou a následované rychlým uzdravením zbytku hejna.
    Spíš než akutní průběh nemoci má obrovský význam subklinická infekce kuřat mladších než tři týdny. U nich totiž, pokud nejsou chráněná protilátkami od matek, která získají přes vejce, může nemoc vypuknout aniž by se zjevně projevila. Výsledkem je trvalá destrukce nezralých B i T lymfocytů v rozvíjející se Fabriciově burze, brzlíku i slezině zvířat a následná závažná imunosuprese, porucha imunity. Silně poškozená je především schopnost tvořit si protilátky. Taková kuřata ztrácí schopnost vytvořit si protilátky po očkování a všechny další nakažlivé nemoci u nich probíhají mnohem vážněji. Trápí je i onemocnění způsobené normálně nepatogenními viry a bakteriemi a oportunní infekce.


Orientační plán Nemocnice Břeclav

    Některé kmeny viru dokáží způsobit subklinickou infekci i u ptáků tři až šest týdnů starých, projevuje se především zpomalením růstu a zhoršením parametrů výkrmu, ale imunosuprese je přechodná a ptáci se časem téměř nebo úplně vyléčí.
    Infekční oddělení má odlišný hygienicko - epidemiologický režim, aby nedošlo k šíření některých infekčních nemocí na ostatní pacienty a personál. Z těchto důvodu je nutné respektovat pokyny personálu a dodržovat režim oddělení. Pacienti jsou na pokoje uloženi podle diagnóz. V případě nutnosti jsou umístěni na samostatný pokoj k izolaci.
    Konečnou atrofii burzy, jakou je možné pozorovat u rekonvalescentů nebo u zvířat, která prodělala subklinickou infekci, můžou způsobit i otravy plísňovými jedy a jiná infekční onemocnění, jako je infekční anémie kuřat nebo Markova choroba.
    Křivice, rachitis nebo rachitida, je nemoc charakteristická poruchou růstu kostí mladých telat, jehňat, kůzlat, štěňat, koťat, liščat, selat, mladých...


Hemoragická exsudativní diatéza

    Infekční burzitida drůbeže, zkratka IBD, je nemoc kuřat, která kromě toho, že se projevuje jako akutní choroba s netečností, průjmem a kulháním, způsobuje dlouhodobé nebo až trvalé oslabení obranyschopnosti přežívajících jedinců. Hlavně tím je dána její značná ekonomická závažnost.
    Při nemoci kuřata nežerou ani nepijí, častá je neochota k pohybu, kulhání nebo úplné ulehnutí na bok. Některá kuřata hynou vyčerpáním, ale celková úmrtnost závisí na virulenci viru, který vyvolal onemocnění. Může být menší než 5 %, ale u vysoce virulentních kmenů může překročit 20 %. Nemoc trvá 5 – 7 dní, nejvíc úhynů spadá doprostřed tohoto intervalu a kuřata, která do týdne neuhynou se rychle uzdravují.
    Čmelíkovitost, dermanysiáza, časteji prostě napadení čmelíky či „čmelíci!“ je výskyt parazitických, krev sajících roztočů v chovu ptáků, nejčastěji drůbeže,...
    Infekční burzitida drůbeže je velmi nakažlivá nemoc. Nemocná zvířata vylučují virus trusem. V hejnu se nemoc rychle šíří a to jak přímým kontaktem, tak nepřímo kontaminovaným krmivem, vodou, pomůckami a personálem. Mechanicky může virus přenášet i hmyz a potkani.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
15307
cache: 0024:00:00