Jak na věc


hra putování po hradech a zámcích

Strašidýlková hra, aneb putování po hradech a zámcích společenská hra

    Na víku najdeme draka, princeznu i trpaslíka. Jenže to nejsou jen tak obyčejní hrdinové. Všichni do posledního to jsou opravdová strašidla. Po odklopení víka potěší zjištění, že výplň krabice je vyrobena z recyklovaného kartonu. To vypadá pěkně, ale především to zahřeje vzhledem k životnímu prostředí.
    Strašidýlková hra by byla jen obyčejná chodička, kdyby neměla tak krásné téma a několik zajímavých prvků v hratelnosti. Naštěstí právě to je důvod, proč tato hra vystupuje z průměru a zve nás na trochu jinou návštěvu českých hradů a zámků. Tak, jak je neznáme!
    Od té chvíle už to není taková zábava, protože postrádá prvek objevování. Ano, i tak bude Strašidýlková hra děti bavit. Je jednoduchá, ale dynamická a s neustálými změnami. Není to pouhé házení kostkou, ale úkoly i možnosti zkracovat si cestu. A pak jsou tu karty pomocníků, které hru ještě víc posouvají. To proto, že si hráči musí také dobře zvolit, které pomocníky si nechají a použijí je v dalším průběhu.


Nejlevnější Putování po hradech a zámcích akční ceny - Levné Putování po hradech a zámcích

    Každý barevný skřítek má v krabici také jednu barevnou figurku. S nimi je v pytlíku ukrytá také dvojice velkých kostek. Ale úplně na dně na hráče čekají další součástky – zakrývací žetony hradů, jejichž strašidla byla už odhalena, ale také kartonové stojánky a destičky úkolů (měst). Poslední na řadě jsou pak karty pomocníků, kterých je 32, a budou hráčům pomáhat na jejich pouti.
    Jenže ke každému hradu je otázek pouze šest, z nichž poslední je volná vyprávěcí bez přesné a správné odpovědi. Tady musí ostatní hráči posoudit, jestli je odpověď dostačující. Jenže jednotlivé otázky se velmi rychle ohrají. Stačí pět, šest partií a už je budete znát. Právě s trvanlivostí a znovuhratelností má tato hra největší problémy.
    Jako každý rok nadešel čas našeho dlouho očekávaného čtvrtého běhu. Všichni vedoucí, instruktoři a další personál se začali na tábor sjíždět z různých koutů plzeňského kraje již v sobotu odpoledne, aby se mohlo vše připravit na příjezd dětí. Tématem letošní celotáborové hry bylo putování po hradech a zámcích. Každý den jsme navštívili jiný hrad či zámek. A jak to táborníci zvládli přečtěte si po rozkliknutí názvu článku od Markéty Kašparové.


Recenze: OctoDice – kostky a chobotničky

    Začátek partie počítá s tím, že si hráči mezi sebe rozloží herní plán a každý si vyberou jednu barvu skřítka. Podle toho si vezmou jednu figurku a také velkou kartu. Hráči ale dostanou také stojánek a do něho zastrčí tři destičky měst tak, aby je ostatní neviděli. Stranou položí balíčky karet strašidel, hromádku zakrývacích žetonů i balíček pomocníků.
    A tak se vydáme za poznáním všech okolních strašidel po hradech a zámcích v deskové hře, která se jmenuje Strašidýlková hra. Jedná se o novinku ze stáje společnosti Bonaparte, která ji vytvořila v roce 2015 ve svém tvůrčím týmu.
    Tím nejhlavnějším políčkem v celé hře ale jsou velká místa hradů a zámků. Aby ale mohl památku navštívit a pokusit se získat kartu strašidla, musí zde hráč se svojí figurkou zastavit. Pohyb je možné ovlivňovat s využitím pomocníků, takže ani hod kostkou nemusí v této chvíli znamenat naprostou náhodnost pohybu.
    Strašidýlková hra je cílená jednoznačně na začínající školáky. S tím jde trochu v rozporu požadavek na čtení a počítání při odpovídání na otázky. Hra ale nabízí jedinečnou příležitost potkat se s legendárními českými strašidly. A takovou příležitost odmítne i málokterý rodič. To je také důvodem, proč Strašidýlková hra nakonec uspěje v mnoha rodinách.


Recenze: Představ si! – animace na stole

    Hráči budou se svými figurkami chodit dokola po cestičce a to nejspíš vícekrát. V prvním kole mohou využít rovnou tři po sobě jdoucí hody. Každý se ale počítá jako samostatný pohyb. A podle toho, kde figurka zastaví (a někdy ani to ne), se odlišují hráčovy možnosti. Nejjednodušší přístup je ke kartám pomocníků, které hráč dostane kdykoliv skončí pohyb na modrém políčku. Těch je na mapě opravdu hodně, takže není problém během okamžiku naplnit svoji maximální zásobu tří pomocníků na kartě skřítka. Poté je možné karty i nadále vyměňovat.
    Se správnými pomocníky může hráč využívat speciální akce přímo na mapě, ať je to procházení zdí nebo využití tajné šachty. Vždy to má jasný důsledek – možnost zkrátit si cestu po mapě a přesunout se někam dál. Přesouvat je možné i mezi městy (opět s pomocí pomocníka Průvodce) nebo krást soupeřům jejich úlovky.
    Na cestě hráče doprovázejí i titulní strašidla. Těm je navíc také věnovaná druhá nejdůležitější součást hry – dvanáct velkých karet strašidel z tvrdého papíru. Každá je věnovaná jedné postavě, popisuje její příběh a nabízí dvě místa pro odložení karet, ale ještě zajímavější je druhá strana. Ta obsahuje informace a otázky k danému strašidlu. Stejný rozměr pak mají také hráčské plány skřítků, kteří příběhy o strašidlech sbírají a jimiž se hráči stanou.


Příbuzné fráze k Putování po hradech a zámcích

    Když hráč navštíví hrad, dostane kartu konkrétního ducha a přečte nahlas jeho příběh. Při vyprávění ale dává dobrý pozor, protože text může už za chvíli být důležitý. Jeden ze soupeřů pak kartu otočí a přikryje její spodní polovinu speciální překrývací kartou. Hráč si pak pečlivě prohlíží mapu vztahující se k této lokalitě, zatímco jeden ze soupeřů hází kostkou. Po deseti hodech je odpočet u konce a hráč mapku překryje. Nyní bude úkolem hráče na tahu odpovědět správně na otázku s číslem, jaké padlo při posledním hodu.
    Tou hlavní komponentou je herní plán, který je přeložený na čtvrtiny. Na jeho ploše se rozkládá celá Česká republika, po níž se jako had vine kamenná cestička. Na ní potkáme většinu velkých měst nebo jejich hradů. Těchto starodávných budov s malinkými portréty je na mapě přesný tucet.
    Je noc, ale nikdo nespí. Drak sedí na cimbuří. Z okna kouká princezna. A dole u hradního příkopu sedí trpaslík. Každý kouká zasněně do dáli a přemýšlí o tom, jak by to bylo krásné, kdyby na hradě nestrašilo. Strašidla prostě spaní nesvědčí.
    Správná odpověď znamená, že si hráč může ponechat kartu strašidla ve svém držení. Ta má normálně různé hodnoty bodů, ale pokud patří do města, které hráč na začátku partie dostal jako svůj tajný úkol, má cenu pěti bodů. Město bez strašidla je nyní překryto žetonem a souboj pokračuje. Hráči dále krouží po mapě až do chvíle, kdy jeden z účastníků dokázal nastřádat dvanáct bodů. Ten se okamžitě stává vítězem


Recenze: Kimono – šaty pro speciální den

    Větvička Václav, Rendek Jan: Česko - Od Švýcarska po Těšín • Okolí Brna a Moravský kras • Navštivte... Městské věže v Čechách, na Moravě, ve Slezsku • Olomoucko - Haná 65. - Průvodce po Č,M,S + volné vstupenky a • Kempy v ČR a SR 2013 • Průvodce po Č,M,S + volné vstupenky a poukázky: Lužické a Žitavské hory 64. • Irena Dibelková: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku • Giuliano Valdes: Praha U+H - španělsky - nová • Dan Kieran: Líný cestovatel - Umění pomalého cestování • Tesař Milan, Hrubý Jan: Housle tečka Hrubý - Rozhovor Milana Tesaře s Janem Hrubým
    Každý hrad má nějakou tu svoji pověst. A ty jsou obvykle opravdu zajímavé, jako třeba ta o stařeně, kočce a psovi z hradu Bouzov. K jednotlivým lokalitám se vážou také mapky okolních měst a je na hráčích, aby si zapamatovali co nejvíce informaci. Otázky se jich mohou ptát na záludné věci, jako třeba kolik je na mapě černých ptáčků. Je tedy důležité dávat pozor.
    Protože cílem je pouhý zisk dvanácti bodů, partie nakonec nejsou tak dlouhé, jak jsme se obávali. Samotný jeden souboj tak trvá nějakých třicet minut. Je lepší, když děti k hraní umí číst, takže ačkoliv je minimální doporučený věk nastaven na šest let, je dobré mít děti ještě tak o rok starší. Navíc úkoly předpokládají nějaké čtení a počítání, jinak je děti nemohou splnit. Na věk ale dobrý pozor, protože jak děti stárnou, tak méně ocení kvalitu této hry.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00