Jak na věc


hořící keř online

Podobné produkty, které by se Vám mohly líbit

    Rodiče Fanny se museli rovněž vyrovnat se svou ztrátou, aniž by věděli, kde jejich dcera je. Na rozdíl od tichého zármutku své ženy se s tím Gunnar nevyrovnal tak lehce. Vztek i lítost v něm celých deset let svádějí boj. Lukasův návrat je solí do Gunnarových ran. Otcovská láska a odhodlání chránit své dítě do poslední chvíle si vybírají daň z posledních Gunnarových fyzických i psychických sil.
    Atmosféra, kterou se autorce povedlo vytvořit, dokáže vyvolat iracionální strach i v nejotrlejších jedincích. Správná volba prostředí, temných historek z minulosti a nadávkování paranormálních artiklů apeluje na naše nejskrytější fobie a rozhazuje sítě, před nimiž není úniku.
    Hořící stromy předznamenávají něčí zmizení. Před deseti lety zmizeli tři lidé. Jen jeden se našel živý. Těžká zranění ho připravila o vzpomínky. On ani policie nikdy nezjistili, co se tehdy stalo a kdo byl pachatelem.  Nyní se vrací zpět do rodného města. Jediné, co navždy zůstalo, je děsivá nejistota. Kde jsou, proč se nikdy nenašla těla a proč policie nikdy nikoho nevypátrala.
    O deset let později se vrací do rodného města. Policii se stále nepodařilo odhalit, kdo stojí za únosy. Soused Gunnar se nedokáže smířit s pomyšlením, že záhada nebude možná nikdy rozluštěna, a je přesvědčen, že klíčem k ní je právě Lukas.


Potopa (Fredrika Bergmanová a Alex Recht #6)

    Ve stejnou dobu se na starodávnou faru s neblahou pověstí nastěhuje mladá dvojice Anna a David. Ovzduší domu Annu nesmírně zneklidňuje. Když najde v zahradě ukrytý železný kříž, je jí jasné, že jim někdo chce uškodit. Anna se navzdory nebezpečí, že ji všichni budou považovat za nepříčetnou, pokouší zachránit sebe i Davida. Zdá se, že už však je příliš pozdě... a pak v jejich zahradě vzplane strom.
    Když bylo Lucasovi sedmnáct, za podivných okolností beze stopy zmizel. Jeho rodinu a přátele Lucasovo zmizení znepokojilo o to víc, neboť o rok dříve stejným způsobem zmizela Lucasova přítelkyně. A ještě o rok dříve žena ze sousedství. Lucas jako jediný přežil a přestože jeho vzpomínky na události onoho léta jsou potlačeny, nepříjemné pocity přetrvávají.
    Kristina Ohlsson patří bezesporu i v našich končinách mezi relativně oblíbené autory. Čtenáři si její knihy oblíbili především díky skvěle vystavěným příběhům, ve kterých nalezneme vše, co můžeme od dobré severské detektivky čekat. Po dvou detektivních sériích, však přichází čas na změnu. Tou je aktuální novinka autorky Hořící stromy, v nichž se odklání od svého osvědčeného žánru a pohrává si s hororovou tématikou.


Sedmikrásky (Fredrika Bergmanová a Alex Recht #2)

    Napětí se Kristině Ohlssonové daří gradovat až do samého konce. S každou stránkou čeká na čtenáře nové překvapení a nečekaný obrat ve vývoji událostí. Až do samého konce budete bojovat s chutí podívat se na poslední stránku a ukončit tu děsivou nejistotu. Pokud to neuděláte a vydržíte, bude vám odměnou neobyčejně napínavý a originální příběh, který vás bude mrazit a připraví vám několik bezesných nocí.
    Tajemství ukrytá hluboko v minulosti vyplouvají na povrch v dalším pokračování úspěšné krimi série s vyšetřovateli Fredrikou Bergmanovou a Alexem Rechtem
    V lesíku na stockholmském předměstí Midsommarkransen je nalezeno rozřezané a zahrabanétělo mladé ženy, kterou se podaří identifikovat jako studentku Rebecku Trolleovou, která už je dva…
    Těžko v podobném díle hledat chyby a nesrovnalosti. Hořící stromy jsou propracované do nejmenšího detailu, nicméně místy se autorka trochu zapomíná a vytváří tak nechtěně skuliny, jimiž odhalení zápletky na čtenáře přímo pobleskuje. Takových neopatrností je v románu více, ovšem jedná se o kosmetické závady, nad nimiž lze přimhouřit oči.
    Z prvních stránek by se mohl nechat čtenář svést k předčasným závěrům. Vzápětí však zjistí, že nic není jen černobílé. Že hluchá místa bez vzpomínek a odpovědí se dají vyplnit emocemi a temnem tajných míst duše, které zpravidla vyplave tam, kde nic jiného nezbývá.


Zaregistrujte se k odběru novinek, slev a akcí.

    Hořící stromy patří k tomu nejlepšímu z autorčiny tvorby a byl by hřích nechávat si dojmy z románu jen pro sebe. Doporučujeme však v zájmu zachování klidného spánku číst Hořící stromy zásadně za denního světla.
    Ohlsson zde dokazuje své kvality coby znalec lidských duší. Dokonale čtenáře zmate a přesvědčí o pravdě, která je jen převlečenou lží. Vkládá hlavním postavám do úst fráze, které svědčí o jejich hlubokém duševním rozvratu a hraje si se čtenářem jako kočka s myší. Kingovsky soustruží příběh do hororové formy a znejistí nás ve vlastním úsudku.
    Kristina Ohlsson nám představuje opravdu zajímavý příběh s hutnou atmosférou, ve kterém o zvraty není nouze. Navíc se v něm i přes svůj relativně krátký rozsah (344 stran) prolíná několik dějových linií, jenž dávají dohromady celkovou mozaiku příběhu s místy opravdu mrazivou atmosférou. Na to jsme si však již u této autorky mohli zvyknout z jejích předešlých knih.


10% slevový kupón na Váš první nákup!

    David, Lucasův kamarád z dětství, se do městečka vrací se svou novomanželkou Annou. Koupili starou faru a nyní ji zvelebují k obrazu svému. Jejich představy o poklidném soužití však berou za své v okamžiku, kdy se jejich a Lucasovy cesty opět protnou. Zlo se totiž vrací a je silnější než dřív.
    Autorce se podařilo bravurně rozepsat složitou psychologii hlavních postav. Svou pozornost a péči věnovala i Davidovi a Anně. Mladému páru, který se právě přistěhoval nezatížen bolestivou minulostí. Již zakrátko však uvízne v bahně dávných událostí stejně jako Lukas s Gunnarem.
    Nyní, o deset let později, se Lucas vrací ke svým rodičům do míst, kde si prošel traumatem. Sám si není sebou jistý a jeho důvěru bývalí přátelé a sousedé svým prozíravým chováním zrovna nepodporují.
    Naštěstí je zde spousta okolností, která bude nutit čtenáře číst až do samotného konce. Ostatně právě ten je do jisté míry překvapivý a rozhodně se vymyká běžným postupům, se kterými se v takovýchto knihách setkáváme. Přesto se nedá ubránit pocitu, že Hořícím stromům oproti sérii s  Fredrikou Bergmanovou něco chybí. Možná je to samotné zaměření knihy, možná sympatičnost samotných postav, kdo ví…


Recenze: Hořící stromy – nejistota a napětí až do poslední stránky

    Pomalu ale jistě nechává Lukase sledovat stopy. Stejně tak dopřává s trpělivostí ostatním, aby v nich dozrály jejich příběhy a  samy promluvily. Vrší na sebe podivné okolnosti a temné události jako tajemnou předzvěst probouzejícího se zla, které tam vždy bylo a má co nevidět znovu udeřit.
    V bytě na stockholmském náměstí Odenplan je nalezen zastřelený kněz s manželkou. Zdá se, že oba spáchali sebevraždu, nejprve muž a po něm i jeho žena. V dopise na rozloučenou kněz…
    „Určitě je něco zvláštního na mladém páru, který se přestěhoval do staré fary. Jistě je něco podivného na starém železném kříži v zahradě. A nepochybně jsou divné ty hořící stromy. Rozhodně se jedná – tušili jste to – o horor, děsivě, skvěle napsaný horor!“— M-Magasin, Švédsko
    Tři jednotlivé dějové linie jsou konstruovány tak, aby čtenář neztrácel přehled v ději a aby jedna navazovala plynule na druhou a místy se vkusně protnuly. Dva páry, z nichž oba mají motiv, a osamělý jedinec, který svou amnézii možná jen předstírá, jsou delikátními ingrediencemi pro perfektní mrazivý thriller.


Andělé strážní (paperback) (Fredrika Bergmanová a Alex Recht #3)

    Ústřední motiv, čerpající částečně i z městských legend, je podtržen slunným prostředím maloměsta, které svou povahou v přímém rozporu se zvráceným zlem. Ohlsson tak v jedné míse pojí klasický žánr detektivky se skutečnými vrahy a lidovou slovesnost, přičemž jsou zde oba prvky zastoupeny v rovnováze.
    Jo, kdyby to bylo takhle jednoduché až dokonce, tak máme pachatele a můžeme jít rovnou spát. Jenže Kristina Ohlssonová je zkušená autorka psychothrillerů. Za krátko vtáhne čtenáře do rozjitřené duše Lukase a dá mu pocítit plnou měrou jeho nerozhodné emoce. Ty se potácejí mezi dvěma extrémy. Na jedné straně ho sužuje tíha viny, že on přežil, zatímco Fanny zmizela a je patrně mrtvá. Na straně druhé je to nejistota, zda nepřežil právě proto, že je on tím zvrhlým únoscem a možná vrahem. Snaží se vyvolat vzpomínky a oživit je pátráním tam, kde všechno začalo i skončilo.


Recenze: Kristina Ohlsson – Hořící stromy

    Už v Lotosovém blues a v Miově blues tento styl psaní z velké části opustila a Hořící stromy jsou sice skvělý horor, ale současně příběh, který se vlastně vůbec nemusí odehrávat ve Švédsku, ale klidně by se mohl stát v Horní Lhotě nebo v El Pasu… Podle mého názoru je to škoda, protože především Děti ráje a Davidovy hvězdy měly nakročeno k opravdu výrazným románům s kriminální zápletkou a společenským přesahem. Možná právě proto mi vytanul na mysli výše zmiňovaný King. I tak si od Kristiny Ohlssonové ráda přečtu cokoli dalšího – i kdyby jen proto, že u dobrého hororu se člověk příjemně bojí a skvěle si vyčistí hlavu – ale sama za sebe bych uvítala alespoň občasný návrat ke stylu výše zmiňovaných knih.
    Švédská autorka špičkových thrillerů od svého původního povolání značně odbočila. Dříve se angažovala na politickém poli jako analytička na Ministerstvu i na policejním prezidiu, ale my ji nejvíce oceníme jako skvělou spisovatelku.
    Hořící stromy strhujícím způsobem kombinují prvky tradiční krimi s nádechem nadpřirozena. Ohlsson tasí z rukávu nejsilnější kartu, která představuje hluboko zasunuté vzpomínky na prožité hrůzy, které se zlovolně kradou na povrch.
    Některé motivy románu nepřicházejí s ničím novým a pro sečtělého čtenáře můžou představovat otravné klišé. I s těmito prvky však Ohlsson pracuje neobvykle obratně a zážitek z četby tak zůstává snad neohrožen.


KRISTINA OHLSSONOVÁ - HOŘÍCÍ STROMY - RECENZE

    První dějová linie se věnuje Lucasovi. Ten se po deseti dlouhých letech vrací zpět domu do rodného města, aby se pokusil nalézt alespoň pár odpovědí na otázky, kterého celou tu dobu tíží. Před deseti lety, těsně po maturitě ho totiž někdo unesl aby se záhy objevil těžce zraněný na místním hřišti. Rozsáhlá zranění hlavy mu způsobila ztrátu paměti. Lucas si tak na tyto hrůzné události vůbec nepamatuje. Aby toho nebylo málo, zmizela i jedna místní dívka, se kterou Lucas mimochodem chodil, avšak na rozdíl od něj, se již nikdy nevrátila. Co se tenkrát před lety stalo? A existuje snad naděje, že by snad mohla dívka být i po takové době stále naživu?
    Román Hořící stromy pak přesahuje všechny naše fantazie. Až hororovou formou zachycuje každodenní strachy a knihu nelze po dočtení odložit bez pochybností a neklidného ohlédnutí se přes rameno.
    Lukas záhadně zmizí několik dní před maturitou. O tři týdny později je nalezen těžce zraněný. Utrpěl také částečnou ztrátu paměti. Je už třetím člověkem, který podobným způsobem zmizel, ale on jediný se vrátil. Dcera souseda Gunnara Fanny takové štěstí neměla. Krátce před zmizením obou mladých lidí začal v zahradě domů, kde bydleli, záhadně hořet strom.
    Hořící stromy si naštěstí na nic moc nehrají a jsou přesně tím, čím jsou – dobrým hororovým thrillerem, jenž vám zpříjemní jedno, či dvě pošmourná odpoledne. I přes menší výhrady Ohlssonová ani tentokrát nezklamala, ostatně tato kniha se pyšní řadou ocenění, a jasně ukazuje proč patří k tomu nejlepšímu, co současná skandinávská thrillerová a krimi literatura nabízí.


Kristina Ohlsson – Hořící stromy

    Souběžně s Lucasovou linií sledujeme i příběhy ostatních obyvatel Kristianstadu, z nichž nejvýraznější je příběh Davida a Anny jenž se právě do tohoto města přestěhovali a koupili zde starou faru. Světlé zítřky a spokojený život však bere záhy za své, řada podivných událostí naruší jejich životní kolorit a propojí jejich životy s Lucasovými. A to je jen začátek, obchází snad deset let staré zlo, opět ulicemi města?
    Hořící stromy nejsou tradiční detektivkou. Předně chybí těla a příběh neodstartuje žádná vražda. Vlastně není co vyšetřovat. I policie už všechno dávno uzavřela. Podivné okolnosti a popis deset let starých událostí skládá čtenář spolu s Lukasem z fragmentů vzpomínek a reakcí obyvatel na jeho návrat. Ačkoliv není vůbec jisté, co se tehdy stalo, daří se autorce umě utahovat smyčku napětí a vyvolávat ve čtenáři ty nejhorší obavy, aniž by cokoliv odhalila.
    Fanoušci si její knihy oblíbili především díky originálním námětům a kulisám, kterými zcela vybočovala z běžné severské detektivní produkce. Ruku v ruce šla i úžasná čtivost jejích knih. Je tedy vcelku jasné, že Hořící stromy vzbuzují nemalá očekávání. Autorka opět využívá svých osvědčených technik a vypravěčského stylu, přesto však nejde s jistotou říct, zda aktuální novinka této autorky uspokojí všechny její fanoušky.


Komentáře k produktu Barevně hořící svíčky

    Lukas byl těžce zraněn, když ho tehdy našli. Nyní se vrací, aby utišil žízeň po pravdě. Pokusí se oživit vzpomínky a snad najít odpověď, co se stalo s jeho bývalou dívkou Fanny, která tehdy zmizela. Policie již dávno pátrat přestala. Kdo nikdy nepřestal, je otec Fanny Gunnar. Stejně jako nikdy nevytěsnil pochyby o Lukasově vině. Nyní je Lukas zpět. S ním trýznivá prázdnota a nejistota. Jednoho dne opět vzplane strom a začínají se dít podivné věci.
    Hořící stromy jsou svěžím vánkem v severské krimi. Určitě potěší všechny, kteří si nepotrpí na bestiální vrahy a krev na každé stránce. Zápletku staví autorka na vyšinutých pohnutkách zvrácené bytosti, jejíž činy děsí především v předtuše zlého než v přímé konfrontaci. Nevědět je děsivější než znát celou pravdu.
    Žánrově je tato kniha na pomezí klasického thrilleru a hororu. A právě hororová tématika obsažená v knize nemusí sednout úplně všem. Naštěstí se autorka nepouští do příliš neuvěřitelných kombinací, i prvky “nadpřirozena” které se zde snad vyskytují dokáže zcela racionálně vysvětlit. Co se týče samotné zápletky, ta je poměrně lákavá, a i přes relativní jednoduchost a lineárnost, nepostrádá celou řadu zvratů. Na druhou stranu autorka překládá čtenářům celou řadu vodítek a tak bystřejší čtenáři dokáží odhalit “pachatele” vcelku záhy.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
24393
cache: 0024:00:00