Jak na věc


globální distribuční systémy

Globální oteplování a ekonomika

    Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou negativními dopady klimatických změn již dnes pozorovatelné i v Evropě a v současnosti umírají desítky tisíc lidí ročně na celém světě na nemoci a zranění související se změnou klimatu. WHO za varovné příklady dopadů změny klimatu v Evropě považuje změny v geografickém rozložení nemocí přenášených klíšťaty a komáry. Jako hlavní zdroje potenciálních hrozeb pro lidské zdraví v souvislosti se změnou klimatu WHO považuje častější vlny extrémních veder, větší výskyt infekčních nemocí, rozšíření podvýživy, zvýšení počtu dýchacích onemocnění a vyšší výskyt nemocí v důsledku kontaminace vody.
    Díky těmto globálním změnám by dále mohlo docházet ke zvýšení intenzity dalších přírodních jevů, jako jsou povodně, sucha, vlny vedra, hurikány, globální stmívání nebo snížení letního průtoku řek. Důsledkem toho by se pak mohlo stát snížení zemědělských výnosů nebo vymírání některých biologických druhů. Někteří vědci také v souvislosti s globálním oteplováním varují před rozšířením některých nemocí jako je malárie a další.
    Oteplení ale není rovnoměrné, pozorujeme rychlejší oteplování zimního než letního období. Přičemž je známo, že v zimě umírá dvojnásobně více zdravotně oslabených lidí než v létě. Jelikož zimy se oteplují rychleji než léta, zimní úmrtnost klesá více, než letní úmrtnost stoupá.


Přidejte komentář Zrušit odpověď na komentář

    Výraz globální oteplování, resp. změna klimatu (tento pojem je nyní více používán), je v současnosti používán především pro poslední oteplování, které započalo na začátku 20. století a projevuje se jednoznačným a pokračujícím růstem průměrné teploty klimatického systému Země a které je, dle názoru většiny vědců,[4] silně ovlivněno aktivitami člověka. K většině oteplování (90 %) od roku 1971 došlo v oceánech. Přestože oceány hrají dominantní roli v akumulaci energie, termín „globální oteplování“ je také používán pro zvyšování průměrné teploty vzduchu a povrchových vod. Během posledních 100 let vzhledem k roku 2010 došlo k nárůstu teploty vzduchu a povrchových vod o 0,8 °C, z toho asi dvě třetiny nárůstu nastaly od roku 1980.Každé z posledních tří desetiletí bylo postupně na povrchu Země teplejší, než jakékoli z předcházející desetiletí od roku 1850.[9]
    Během posledních dvou desetiletí došlo podle vyhodnocení měření k úbytku zalednění v Grónsku a v Antarktidě, ledovce ubývají na většině míst na světě a na severní polokouli dochází k úbytku sněhové pokrývky v jarních měsících. Úbytek masy ledu v ledovcích byl podle IPCC celosvětově odhadován na 275 (140 až 410) Gt/rok v období let 1993–2009. Dochází též ke zmenšení tloušťky permafrostu, rozlohy sezónně zamrzlé půdy a zkrácení doby zamrznutí řek a jezer.Satelitní data ukazují, že roční průměrná rozloha arktického ledu se od roku 1978 zmenšovala o 2,7 % ± 0,6 % za desetiletí.
    Zatím poslední jednání proběhlo v prosinci 2009 v Kodani. Rozvinuté země se zde zavázaly poskytnout 21 miliard eur v příštích třech letech a 70 miliard eur do roku 2020 na podporu čistých zdrojů energie a vyrovnání se s důsledky klimatických změn.


Globální oteplování – co bude dál

    Mezi další důležité milníky patřil i Summit OSN v japonském Kjótu, jehož výsledkem byl tzv. Kjótský protokol. V něm se vyspělé země zavázaly omezit mezi lety 2008 až 2012 exhalace skleníkových plynů průměrně o 5 % ve srovnání s rokem 1990. Další klimatická konference se pak konala roku 2007 v Indonésii a jejím výsledkem byla tzv. cestovní cesta z Bali, která stanovila plán dalších jednání vedoucích k přijetí dalších programů.
    Globální oteplování není podle některých odborníků pouze problém klimatologickým. Podle rozsáhlé tzv. Sternovy studie, která byla uveřejněna roku 2006, utrpí významné ztráty i globální ekonomika, pokud nedojde k postupnému omezování emisí plynů. Ztráta může znamenat 5 %, za určitých podmínek až 20 % HDP. Naproti tomu zmrazení emisí na aktuálních podmínkách by znamenalo ztrátu pouze 1 % HDP.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00