Jak na věc


francesco yates

Přihlášení k odebírání newsletteru

    V dějinách evropského myšlení bývá Petrarkovi často vyčítán jeho idealismus, zvláště v porovnání s Dantovou urputností nebo Machiavelliho a Ariostovou pragmatičností. Domnívám se, že rozpor se nenachází v hodnotové oblasti, kde jsou tito pánové vcelku zajedno, ale v metodě. Metodou Petrarkovou bylo exemplum, ideální příklad, kterým se snažil vychovávat i tam, kde nečekal, že jeho slova padnou na úrodnou půdu. Co je ale zásadní, na rozdíl od mnohých nebezpečných idealistů si svůj idealismus plně uvědomoval a používal ho zcela konstruktivně. A nechť posoudí historikové a filozofové, co bylo lidstvu více ku prospěchu.
    Do historie se Petrarca zapsal zejména jako zakladatel moderní evropské lyriky, neboť jeho dílo představuje kvalitativní skok oproti lyrice středověké. Petrarkovy milostné motivy, duševní neklid, sepětí s přírodou, metrické inovace a hlavně výjimečný básnický talent a krystalická krása jeho poezie z něj činí jednoho z největších básníků evropské historie a literáta, který pro svůj nesmírný vliv na formování evropské literární tradice nemá obdoby.
    Nejisté poměry a ochlazení vztahů s Colonny Petrarku přimělo najít si mocného ochránce. Ze všech nabídek si vybírá milánská knížata Visconti. Do Milána se stěhuje v roce 1353 a ve službách knížecí rodiny podniká důležité diplomatické mise. V roce 1354 se setkává na italské půdě s Karlem IV., do Prahy cestuje v roce 1356, v roce 1361 je u francouzského krále v Paříži.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00