Jak na věc


energiewende

Energiewende v dopravě – slabý článek energetické transformace

    I přes vešekrou legislativní snahu je konfrontace se skutečností značně komplikovaná. V německu je silný odpor regionálních skupin, který se výstavbám energetické infrastruktury brání. To je jeden z důvodů, proč v současnosti není přenosová soustava rozvíjena v takové míře, jak je plánováno. Například za rok 2013 bylo postaveno pouhých 33 km elektrického vedení, v třetí čtvrtletí roku 2014 pouze 22 km. Ke třetímu čtvrtletí tak bylo vystavěno pouhých 438 km z plánovaných 1887 km elektrického vedení.
    Německo je známé kvalitní dopravní infrastrukturou a obecně sektorem dopravy na velmi vysoké úrovní. Doprava se v Německu podílí z 28 % na konečné spotřebě energie a produkuje 164 milionů tun CO2, tedy zhruba pětinu všech německých emisí CO2. Z osobní automobilové dopravy pochází 55 % emisí spadajících do sektoru dopravy, následováno nákladní dopravou (23 %) a letectvím (15 %). Již delší dobu roste množství přepravovaného zboží pomocí dieselových nákladních automobilů. Podíl fosilních paliv na dopravě je více než 94 % a jen méně než 6 % potřebné energie tak pochází z OZE.
    Plánovaný německý přechod k nízkouhlíkové ekonomice bude znamenat výrazný pokles využívání dnešních technologií v dopravě. Je třeba razantně změnit přístup i obchodní modely velkých automobilek a zapojit do dopravní Energiewende nejen výrobce, ale i jednotlivé spolkové republiky, města a samozřejmě i občany.


VW by měl příští rok začít vyrábět seriový elektromobil I.D. Za "sériovou" cenu?

    Energiewende je rozsáhlý koncept, který má ve svém výsledku zajistit ekologický a trvale udržitelný rozvoj. K dosažení cílů však není možné pouze bezhlavě stavět výrobny čerpající energii z obnovitelných zdrojů, jako jsou on-shore a off-shore větrné parky nebo systémy solárních panelů.
    Na rozvoj přenosové soustavy je v současné době zaměřeno nejvyšší úsilí. Mimo legislativy evropské, která podporuje významné projekty z evropské energetické infrastruktury, je snaha i na úrovni německé legislativy (např. přijetí zákona o akceleraci výstavby el. soustavy – EnLAG).
    Pojem Energiewende vyjadřuje přechod od energie z fosilních a jaderných paliv na obnovitelné zdroje energie. Cílem je do roku 2050 získávat v Německu energii především z obnovitelných zdrojů jako větrná, vodní, solární a geotermální energie nebo jiná energie z obnovitelných zdrojů. Druhým pilířem je redukce spotřeby energie jejím šetrným a hospodárným využíváním.


Kalifornie chystá kompletní přechod na bezemisní zdroje

    Německo je známou automobilovou velmocí, která stojí za celou pětinou všech aut na světě. Málokdo ale ví, že s automobilismem (a dopravou obecně) je silně propojeno i jiné německé specifikum, Energiewende. Energetická transformace se dotýká i dopravy a bude-li chtít Německo splnit své ambiciózní cíle, bude muset na poli dopravy ještě silně zapracovat. I přes nemalé investice do výzkumu a vývoje Energiewende v dopravě stále pokulhává.
    Již na podzim roku 2010 se spolková vláda shodla na výrazném snížení emisí ze skleníkových plynů do roku 2050 – tedy krok po kroku upouštět od spotřeby uhlí, ropy a zemního plynu. Po havárii v jaderné elektrárně ve Fukušimě bylo jasné, že většina občanů odmítá riziko této technologie a rozhodlo se tak o úplném vyřazení využívání jaderné energie do roku 2022. Bylo rozhodnuto o obratu v energetice. V energetické koncepci z roku 2010 a v rozhodnutích o urychlení přeměny energie z léta 2011 se zakotvily definice a cíle Energiewende obsahují zejména opatření pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, elektrických rozvodných sítí a pro energetickou účinnost.
    O Energiewende – obratu v energetice – se hovoří po celé SRN a na jejím úspěchu je závislá do jisté míry i další energetická politika Evropské Unie. Ale co vlastně přesně znamená? Jaké jsou její cíle v Německu a jaké výzvy před Německou energetikou stojí?


První jaderný reaktor EPR vstoupil do komerčního provozu

    To šetření energií je sice pěkná věc, ale produkci CO2 to nezastaví díky růstu populace, větším nárokům na odběr díkynovým nákupním centrům, elektromobilům a vyšší osvětlenosti komunikací v noci atd. Celosvětově to bude tedy stálý nárůst spotřebované energie nikoliv pokles. Přeze všechna opatření v úsporách domácností bude průmysl a roboti potřebovat stále více energie. Např těžba bitcoinu a sociální sítě budou spotřebovávat v budoucnu také znační podíl. Budoucnost lidstva není v těchto tendencích nijak růžová ani zelená.
    Rozvoj obnovitelných zdrojů energie jde ruku v ruce s rozšířením přenosové soustavy. V budoucnu musí být elektřina v Německu transportována beze ztráty na velké vzdálenosti, jako například z větrných elektráren na severu do místa spotřeby na jihu a na západě. V současné době je při vysoké produkci elektráren na severu země nemožné přenášet dostatečný výkon na jih do míst spotřeby. Výkon je proto exportován přes Polsko, ČR  a případně i do Dánska.
    oEnergetice.cz využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
    Jen v roce 2014 bylo investováno 17,6 mld. eur (třetina ze všech peněz v Německu vynaložených na R&D) do sektoru dopravy, což rovněž znamená i 93000 pracovních míst v oblasti výzkumu a vývoje. Německá vláda podpořila vývoj v oblasti vozidel další sumou ve výši 1,5 mld. eur.


Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

    Nakladna doprava sa spomina uplne, ale uplne okrajovo, a pritom tvori vyrazny podiel na emisiach, a to nehovorim o starych tatrovkach, ktore tak dymia, ze by na cestach snad uz nemali co robit
    “Německý rapidní rozvoj obnovitelných zdrojů dokazuje celému světu, že i ambiciózního cíle ve formě 30% podílu OZE lze dosáhnout. Ovšem k dosažení ještě vyššího podílu OZE a vybudování světově vysoce efektivního a zároveň udržitelného a nízkoemisního energetického systému musí Německo rozšířit svůj záměr dále než jen na sektor energetiky. Především je třeba se zaměřit na oblasti vytápění a dopravy.“
    Německé automobilky patří mezi největší světové hráče v oblasti silniční dopravy. Daimler-Benz, Volkswagen, BMW, Porsche a Audi jsou svojí ekonomickou silou srovnatelné s HDP celého Dánska. Energiewende, která si v dopravě klade řadu ambiciózních cílů, ovšem zatím sektoru dopravy (a jeho dekarbonizaci) nepřikládala takovou prioritu jako například oblasti obnovitelných zdrojů. Podle studie PwC se ale bez transformace celého sektoru dopravy cíle pro dekarbonizaci a snižování spotřeby naplnit nepodaří.


Energiewende – Co umožní dosažení jejich cílů?

    Rozvoj obnovitelných zdrojů energie doprovází přechod od centralizované k decentralizované výrobě energie menšími fotovoltaickými nebo bioplynovými elektrárnami. Důsledkem pak je mnohem složitější struktura zásobování. Tu mají zajišťovat stále rozšiřující se inteligentní sítě, takzvané Smart-grids, elektrocentrály, úložiště energie, spotřebitelé a systém napájení ovládaný nejmodernějšími technologiemi, které se vzájemně propojí.
    Dopravní strategie, které berou v potaz klimatické závazky, má jak samotné Německo, tak i celá EU. Němci ve své Energiewende plánují v dopravě 10% pokles spotřeby energie do roku 2020 a 40% pokles do roku 2050, oboje vůči roku 2005. S tím souvisí i ambiciózní plán snížit do roku 2020 emise CO2 o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. K roku 2020 by také na německých silnicích měl jezdit zhruba milion elektromobilů. Evropský plán počítá především s redukcí CO2 z nových automobilů, které by k roku 2021 měly snížit průměr svých emisí CO2 o 40 % (max 95 g/km), vůči roku 2007 (hodnota CO2 158,7 g/km).


Kalifornie chystá kompletní přechod na bezemisní zdroje

    Zatím stále technologicky neutrální přístup k Energiewende v dopravě dává dobrý startovací základ, který nikoho nediskriminuje, ale zároveň nevytváří jasnou vizi pro cestu k udržitelné dopravě. Není tak jasné, jestli se jako prioritní technologie využijí elektromobily, hybridní vozidla, vodík, biopaliva, syntetická paliva, nebo například alternativní dopravní prostředky (např. kola), případně kombinace všeho zmíněného. Konečný plán pro dopravu se ale bude muset dotýkat jak osobních i nákladních automobilů všech kategorií, tak i autobusů, vlaků, lodí, letadel, MHD a nemotorových dopravních prostředků.
    Aby bylo možné vyrovnat výkyvy větrné a solární energie, musí být systém napájení schopen pružně reagovat; pokud se v daném okamžiku více energie vyprodukuje než spotřebuje, musí být ukládána na tu dobu, kdy právě nevane vítr a nesvítí slunce.
    S definicí Energiewende jsme se již seznámili, jak ovšem vypadá skutečně v praxi? Pokud chce Německo zvyšovat dodávky energie z obnovitelných zdrojů, musí přepracovat celý svůj energetický systém. Je třeba postavit nové elektrárny, účelně je navzájem propojit a přizpůsobit se příslušným energetickým požadavkům. Bude potřeba vyvinout a zabudovat nové rozvodné sítě a stanovit nové technologie skladování energie.


Indický jaderný rekord: Kaiga 1 je v nepřetržitém provozu více než 2,5 roku

    V roce 2015 bylo přitom v Německu z 3,2 milionů nově registrovaných aut jen 12363 elektromobilů, což je pouhé 0,4 %. Finanční podpora při nákupu elektromobilů byla v Německu zavedena teprve nedávno a další výhody jako například desetileté daňové prázdniny (silniční daň), možnost jízdy v pruzích pro autobusy, nebo speciální výhody pro parkování a průjezdy tichými zónami zatím řidiče pro nákup elektromobilu nadchnout nedokázaly. Na začátku 2016 přitom bylo na trhu 29 modelů elektromobilů vyráběných německými automobilkami.
    Na rozdíl od cílů mířících do energetiky, není v oblasti dopravy dostatečný tlak ze strany odvětví, ani politiků. I přes jasné cíle, vysoké investice a řadu návrhů neexistuje jasná shoda na tom, jak by měl být „energetický přechod“ v dopravě proveden. Ve světě se velmi nadějně rozvíjí například elektromobilita, která se ale v Německu teprve dere na světlo a její podpora byla spuštěna teprve nedávno.
    I když by se na první pohled mohlo zdát, že našemu západnímu sousedovi pomalu ujíždí vlak, není tomu úplně tak. Především v oblasti výzkumu a vývoje (R&D) Německo investuje významné částky do oblasti dopravy. Německá asociace automobilového průmyslu (VDA) přišla se zprávou, kde hodnotí investice tamních automobilek. Ty investují miliardy eur do R&D, z čehož jde většina financí na čistou mobilitu (alternativní mobilita a vývoj palivové efektivity).


V případě mrazivé zimy bude situace v evropských sítích napjatá, dovoz elektřiny hrozí i Německu

    Podle mezinárodních statistik je sektor dopravy zodpovědný za téměř čtvrtinu všech emisí CO2 na světě. V Německu sice průměrné množství CO2 vypouštěné z nových aut pokleslo od roku 2008 o 17 %, ale hodnota je založena na laboratorním testování a výsledky tak díky odhalení emisního skandálu VW nemusí být reálné. Celkové množství emisí z dopravy se v Německu od roku 2007 téměř nemění.
    Německá dopravní strategie se opírá i o Národní akční plán pro energetickou účinnost, který počítá s podporou pro elektromobily, vodíkové technologie, palivové články i biopaliva. Dále se počítá s emisními daněmi, výstavbou koridorů pro nákladní dopravu nebo rozšiřováním sítě železnic. Koncepce je však kritizována za přehnanou podporu biopaliv, kterých není dostatek a naopak nízké ambice v oblasti alternativních způsobů dopravy.
    Vzhledem k dřívějšímu zaměření se na začátku roku 2016 v Německu nacházelo jen něco okolo 25500 čistě elektrických automobilů. Pro srovnání, Norsko, které je světovým lídrem v elektromobilech na obyvatele, má registrováno téměř dvakrát tolik elektromobilů co Německo a to při populaci pouhých 5 milionů obyvatel (Německo má 81 milionů obyvatel). Dalším příkladem může být Kalifornie, kde se po silnicích prohání celkově čtyřikrát více elektromobilů než v Německu.


Policie zasahuje v centrále státního podniku Diamo. Kvůli těžbě lithia, tvrdí server

    Přístup Německa k elektromobilům se celkem razantně změnil s nástupem americké automobilky Tesla, která dokázala se svými vozy, že dojezd i nabíjení nemusí být s nástupem inovativních technologií výrazné problémy. Dřívější zaměření na hybridy, plyn, vodík a palivové články se tak začíná významněji přiklánět i k elektromobilům.
    Skladování elektrické energie dnes není v takové fázi, aby bylo možné skladovat větší množství energie v řádech GWh. Jednou z metod je budování přečerpávacích vodních elektráren, které jsou svým charakterem schopné uchovávat energii po neomezenou dobu. Výstavba přečerpávacích vodních elektráren je ale velkým zásahem do krajiny a lokalizace vhodných prostor pro výstavbu je značně komplikovaná.
    oEnergetice.cz využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
    Energiewende se projevuje v mnoha odvětvích. V oblasti dopravy budou dále vyvíjeny elektromobily, staré budovy budou energeticky renovovány a nové budovy postaveny s ohledem na energetickou efektivitu. Spadá sem i výzkum nových energetických technologií a integrace různých součástí evropské energetické politiky.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
22681
cache: 0024:00:00