Jak na věc


druhy bažantů

Zvířata zobrazená ostatními uživateli

    Později v historii byly hrabaví ptáci používány i k jiným účelům. Například indiáni hojně využívali pera z kurů k různým ozdobám a slavnostem, čínští mandaríni zdobili své klobouky po staletí pery z kurů, kdy se tyto ozdoby staly symbolem postavení a důstojnosti.
    V České republice se můžeme ve volné přírodě nebo ve voliérách nejčastěji setkat s těmito druhy: bažant obecný, bažant diamantový, bažant královský, bažant stříbrný a bažant zlatý.
    Místem původu bažantů je Čína a jihovýchodní Asie, odkud se pomalu šířili až do západních částí Himaláje a Malé Asie. V počátku prvního tisíciletí byli lidmi pomalu rozšiřováni do Evropy, kde jsou nyní nedílnou součástí volné přírody. Vyskytují se od pralesů v tropické Asii až po lesy severní Evropy. Zdržují se nejčastěji na jejich okrajích hraničících s loukami nebo obdělávanými poli, v místech zarostlých bambusovým houštím nebo blízko vody na občasně zaplavovaných územích. Některé druhy bažantů byly dovezeny do Severní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland, kde se tito stali součásti místní fauny.


Sokoli v srdci velkoměsta - Plzeň

    Jsou to ptáci velcí od 30 cm až do 50 cm, přičemž zhruba 45 cm jsou dlouhá ocasní brka. U bažantů je až na rod Crossoptilon silná pohlavní dvoutvárnost, samci jsou zbarveni jinak než samice. Mimo pestřejších barev mají i delší ocasní péra či korunku z peří na hlavě. Zobák mají krátký, ale vždy robustní. Jejich nohy jsou silné s prsty přizpůsobenými k hrabání i chůzi po zemi, mnohdy mají na nohou ostruhy. Křídla mají poměrně krátká a zakulacená, nejsou dobří letci. Převážnou část života prožívají na zemi, některé druhy dokonce na zemi i hřadují. Při vyrušení vzlétnou většinou prudce a hlasitě, ale jen nevysoko a nedoletí daleko, často před nebezpečím prostě utečou do houští.
    K nám do střední Evropy se bažant dostal asi v 11. století, ale objeven byl již dříve. Již v 5. století př. n. l. jej přivezli staří Řekové z oblasti Kolchidy do Řecka. U nás se od 11. století začíná tradovat bažantnictví a chov bažanta jako takového. Ovšem ne jenom z hlediska myslivosti je tento pták důležitý, protože díky bažantu je naše příroda dostatečně pestrá a dostatečně bohatá.
    V České republice má zájmový chov bažantů a ostatní hrabavé drůbeže dlouholetou tradici. Je zde mnoho chovatelů, kteří se této zálibě věnují. Nemusím snad ani zdůrazňovat, že zde velmi aktivně funguje Klub chovatelů bažantů a vodního ptactva.
    Nejvýznamnějším a vlastně jediným druhem bažantů chovaných ve volné přírodě v Evropě se stal Bažant obecný. Z ostatních druhů kurovitých ptáků měli své postavení v evropských zemích a tak i u nás Koroptev polní a Křepelka polní.


Články zobrazené ostatními uživateli

    Od středověku již patřila výsada lovu divokých kurů v Evropě jen šlechtě a různí bažanti, koroptve, křepelky se objevovali na stolech těchto pánu velice hojně.
    Jeho chovatelské zařízení je opravdu velmi krásné a zvířata jsou ve velmi dobré kondici. Pravidelně zde odchovává 16 a více druhů bažantů a několik druhů okrasné vodní drůbeže.
    Lidé se snažili o zdomácnění kurovitých ptáků a nejlépe se to člověku povedlo u kura bankvilského z kterého pochází dnes každá slépka na našem dvorku. Když přešlo právo na odstřel kurů na myslivecké sdružení a volný lov ptáků byl omezen. Myslivecká sdružení začala aktivně s chovem kurů a to jak tvrz. Polodivokým chovem, tak i s chovem ve voliérách, bažantnicích.


Příručka první pomoci pro myslivce

    Většina chovatelů má své svěřence ubytované ve voliérách, ovšem poznal jsem i chovatele, který pravidelně odchovával jen v oploceném výběhu koroptve, orebice, bažanty zlaté a královské. Musím přiznat, že jsem to chtěl také zkusit a tak jsem do volného výběhu, kde máme Husice nilské, pustil zastřihnuté bažanty královské, orebice rudé a jeden pár koroptve polní. Nejdříve vypadalo, že vše probíhá dobře, zvířata prospívala, hřadovala na nižších větvích stromů a hlavně nikam se nesnažila prchnout. Ovšem problém na sebe nenechal dlouho čekat. Náš pozemek začala pravidelně navštěvovat samice krahujce, a pokud se jí nepodařilo ulovit některého z mých oblíbených holubů pávíků, tak se vrhala na orebice a koroptve, tím všechno plašila a následně tito ptáci zůstávali po útoku dlouho schovaní a v šoku, takže jsem od způsobu tohoto chovu upustil a nyní máme vše již tak zvaně pod střechou. Největší starost nám v našem chovu dělá kohout od bažanta stříbrného. Tento opravdu krasavec, je jako většina ko
    Jsou to všežravci, jejich hlavní potravou jsou všemožná semena a plody rostlin i stromů, včetně mladých výhonku a pupenů trav, bylin i dřevin. Sežerou také nezanedbatelné množství drobných živočichů které většinou vyhrabávají z měkké půdy nebo z pod spadaného listí.
    Znám chovatele, kteří chovají třeba jen dva tři druhy bažantů, ale i takové, kteří jsou v dobrém slova smyslu touto zálibou posedlý a jejich chovatelská zařízení a chov jako takový je na velmi vysoké úrovni. Jedním z nich je například majitel krásného autosalonu Auto centrum Boura v Činěvsi, nedaleko Poděbrad. Pokud, budete mít někdy cestu kolem určitě každému doporučuji tuto oázu klidu.


Články zobrazené ostatními uživateli

    Již od pradávna měli hrabaví ptáci v životě člověka velmi významnou úlohu, když se hlavně uplatňovali při obživě lidí. V některých světadílech není lovení divokých kurů ani v dnešní době bohužel nijak omezeno a na talíř se následně dostanou i velmi vzácné druhy bažantů. Toto mohu osobně potvrdit, jelikož v roce 2006 jsem spolupracoval s jedním „Vietnamcem“ a ten mi opravdu velmi živě vyprávěl, jak nejen jeho rodina, loví různé druhy bažantů. Nemohl pochopit, že se bažanti dnes chovají na okrasu, když jsou prý tak dobří k jídlu. Čistě náhodou v jednou výtisku časopisu Fauna, byl článek o chovu satyrů. Můj kamarád z „Vietnamu“, když jsem tento článek četl, uviděl vyobrazeného Satyra temnicky a zcela bezprostředně zajásal.: „Mirku, to by byl oběd“. Opravdu, v celé Asii se dodnes běžně loví k jídlu bažanti stříbrní, bažanti paví, pávi zelení, ale i jiné druhy bažantů a okrasné drůbeže, které bychom měli rádi ve svém chovu. Věřím, že v některých částech j
    Bažanti v průběhu roku žijí ve volných, různě početných hejnech. Jsou, až na rod Crossoptilon žijící v párech, převážně polygamní, kdy samec se páří se 2 až 8 i více samicemi. Před pářením probíhá obvyklý tok samců, předvádění naparáděného šatu i hlasitého volání, bývají často mezi nimi souboje o území i samice. Po spáření zájem samců upadá, o inkubaci vajec ve trávou vystlaném dolíku a další péči o vylíhlá mláďata se stará výhradně slepice. Mladá kuřata jsou druhý den schopna zobat a samostatně se živit, slepice je do doby než se zcela opeří zahřívá a ochraňuje před možnými predátory.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00