Jak na věc


degenerace makuly a zadního pólu

Degenerace žluté skvrny oční

    Lidé s makulární degenerací postupně přicházejí o zrak. Někdy jde o pomalý a dlouhodobý proces, jindy je progrese rychlá a v průběhu týdnů či několika málo měsíců měsíců dochází k výraznému zhoršení či ztrátě centrálního vidění.
    Možnosti léčby makulární degenerace jsou omezené, a proto odborníci doporučují nezapomínat na prevenci, kterou lze riziko vzniku tohoto onemocnění do určité míry ovlivnit. Důležitá je zdravá a vyvážená strava s dostatkem antioxidantů. Celkové onemocnění lze léčit podle doporučení lékaře - to znamená omezit kouření, chránit si zrak před sluncem a při operaci šedého zákalu a dalších zákrocích dát přednost nitroočním čočkám se žlutým filtrem, který chrání sítnici.
    Na téměř 160 stránkách pochopíte příčiny vzniku onemocnění, získáte informace z vědeckých výzkumů, odpovím na řadu Vašich otázek a hlavně Vám vysvětlím principy postupu, který umožňuje nemoc zastavit a zvrátit.


Plánované postupy a jejich alternativy

    Makulární degenerace patří k onemocněním, které bohužel nelze zcela vyléčit ani moderními léčebnými postupy. Lze však do určité míry ovlivnit jejich průběh a další vývoj onemocnění účinně zastavit. Léčbou však nelze zajistit normální vidění. Pro zachování zraku je však nezbytné, aby pacienti přicházeli k lékaři včas, resp. aby pravidelně docházely na preventivní prohlídky, při nichž lze zaznamenat změny na sítnici.
    Mezi rizikové faktory patří věk, genetické vlivy, pohlaví (více se objevuje u žen), kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, kouření a špatná životospráva.
    Makulární degenerace označuje velmi vážné onemocnění, při které postupně dochází ke ztrátě zraku. Onemocnění se řadí do skupiny tzv. tapetoretinálních degenerací, kdy slovo tapetoretinální popisuje pigmentovou vrstvu sítnice-tapetum nigrum. Pro toto degenerativní onemocnění se často užívá zkratky VPMD (vekěm...


Příčiny/rizikové faktory

    Onemocnění má dvě formy - suchou a vlhkou. Suchá forma způsobuje atrofii pigmentového epitelu sítnice a fotoreceptorů, přičemž zhoršování zraku probíhá relativně pomalu. Tato forma se diagnostikuje u 90% postižených makulární degenerací, ale jen u 12 - 21% způsobuje závažnou poruchu zraku. V případě vlhké formy onemocnění dochází k prorůstání nově vytvořených cév pod sítnici, což způsobuje prosakování a krvácení do sítnice a pod sítnici, otok sítnice, případně její odloučení. Postihuje jen asi 10% nemocných s makulární degenerací a má poměrně rychlý až dramatický průběh. Ve vyspělých zemích bývá nejčastější příčinou praktické slepoty u lidí ve věku nad 55 let.
    Pro lepší pochopení - sítnice je hlavním orgánem zraku. Zachycuje pozorovaný obraz a pomocí zrakového nervu ho posílá do zrakových center v mozku. Centrální část sítnice - makula - zabezpečuje ostré vidění detailů a je důležitá při čtení, řízení auta a podobně. Pokud tedy človek onemocní vlhkou formou makulární degenerace, je postižen poklesem centrální zrakové ostrosti - pacient vidí uprostřed svého vidění šedé stíny nebo černé skvrny. Periferní vidění většinou zůstává neporušené. Vlivem onemocnění ztrácí člověk schopnost čtení, rozpoznávání barev, sledování televize či dokonce rozpoznávání obličejů. Často se objevují deformace vnímaného obrazu a výpadek centrální části zorného pole, což může vést až ke ztrátě samostatnosti a v nejhorším případě i k praktické slepotě. Při suché formě onemocnění se objevuje rozmazané vidění, zhoršené vidění ve tmě nebo při soumraku, zhoršená schopnost zaostření, v pokročilé fázi může dojít i k celkovému výpadku zorného pole.


Oční lékařství má dlouhou historii. První oftalmoskopy vznikly už v 19. století.

    Makulární degenerace je vážné onemocnění, které postihuje sítnici a způsobuje ztrátu centrálního vidění. Objevuje se převážně ve vyšším věku, jeho průběh je různě rychlý a někdy vede k praktické ztrátě zraku. Makulární degenerace postihuje centrální část sítnice (žlutou skvrnu), a to většinou jen v jednom oku - druhé oko však bývá postižené v průběhu několika dalších let.
    Navzdory současným možnostmi medicíny dosud léčba suché formy makulární degenerace neexistuje. Lékaři doporučují užívat doplňky stravy s obsahem luteinu, vitamínu E a zinku. Vlhkou formu onemocnění naopak lze ovlivnit a účinně zastavit biologickou léčbou - injekcemi antiVEGF. Biologická léčba potlačuje růst nových cév, zabraňuje krvácení a otokům a výrazně zlepšuje zrakovou ostrost. Léčba je bezbolestná, látka se aplikuje injekčně po předchozím znecitlivění přímo do oka. U části pacientů dochází ke zlepšení vidění, u většiny se změny na sítnici stabilizují a dál se nezhoršují.


Omezení v životě a pracovní schopnost po injekci

     Trpím degenerací žluté skvrny, ale nejsem slepý. Mám nárok na státní podporu? Lidé s postupující degenerací žluté skvrny jsou podle zákona pokládáni za slepé, a to i v případě, že ještě mohou vidět, neboť už obvykle nemohou dále vykonávat svou práci a každodenní úkoly, jako je třeba nákup nebo provoz domácnosti, zvládají jen s velkou námahou. Proto požívají stejných privilegií jako slepí a mají nárok na podporu pro slepé.
     Vede stářím podmíněná degenerace žluté skvrny k oslepnutí? Smyslové buňky, které jsou mimo žlutou skvrnu, nejsou zasaženy. Proto zpravidla pacienti neoslepnou. I v pozdním stadiu jsou stále ještě schopni rozeznávat obrysy a kontrasty a správně se orientovat v okolí.
    Přečtěte si ohlasy některých klientů, kterým se podařilo progresi makulární degenerace zastavit, nebo stav dokonce zlepšit či úplně vyléčit. Z jejich úspěchů mám obrovskou radost.
    Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je sice onemocnění s obtížně zapamatovatelným názvem, přesto je nejčastější příčinou těžké ztráty zraku u starších lidí. Zejména její "vlhká" forma postupuje velmi rychle a dokáže vám nebo vašim blízkým zničit zrak během několika týdnů či měsíců. Včasným rozpoznáním této nemoci můžete pomocí moderních léků ztrátu zraku zastavit.


Rizikové faktory makulární degenerace

    Opravdu, makulární degeneraci nedoprovázejí bolestivé příznaky. Jediné, co při vlhké formě onemocnění pacient vnímá, je ztráta schopnosti číst a rozpoznávat barvy a šedé stíny nebo černé skvrnky v centrální části zorného pole. Lidé mohou mít často problémy se sledováním televize nebo dokonce s rozpoznáváním obličejů. Při těchto všech příznacích zůstává periferní vidění neporušené. Způsobuje to fakt, že makulární degenerace poškozuje zejména centrální část sítnice, tzv. makulu, která je zodpovědná za zobrazování detailů ve středu zorného pole.
    Účinnost a rychlost terapie se liší klient od klienta. Svoji nemalou roli hraje také to, jak klienti dodržují předepsaný postup a kolik energie věnují svému léčení. V některých případech došlo k praktickému vyléčení během 2-3 měsíců. Jindy se stav zlepšuje pomaleji v průběhu 2-12 měsíců.
     Může být degenerace žluté skvrny vyléčena? Pouze v případě, že se jedná o vlhkou senilní degeneraci žluté skvrny. Při ní prorůstají cévky z prokrvené podsítnicové vrstvy do žluté skvrny a zrakové buňky odumírají.Aby se zabránilo dalšímu odumírání zrakových buněk, je do žil aplikována zvláštní fotosenzibilní látka . Ta se dostane až do jemných cévek, kde po slabém ozáření laserem dojde ke sražení krve, cévky se uzavřou a odumřou.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00