Jak na věc


datum kontrolního hlášení

POSTUP NA DAŇOVÉM PORTÁLU (zpracování xml souboru)

    Písmeno a) se týká dokladu opačného, než je dobropis, tedy vrubopisu. Tedy případu, když základ daně a výši daně zvyšujete. Písmeno c) se týká případů, kdy jste nemuseli vystavovat opravný daňový doklad. Jak jsem si řekli o pár vět dřív, je to v případě, že fakturujete občanovi (plus pár dalších výjimek). V obou případech jde opravný doklad do přiznání (a kontrolního hlášení) hned jak opravujete.
    (2) Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě základu daně a výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, jehož se oprava týká.
    Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce
    V případě opravy základu daně a výše daně plátce do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení takové opravy vystaví opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad. Pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty


Kontrolní hlášení – (řádné) nulové bez výzvy

    Řekněme, že k nám 5.4. dorazí dobropis a náš dodavatel na něj vytiskl DUZP 24.3. Asi k tomu měl nějaký důvod. Třeba nám tím dnem uznal reklamaci. Nebo jsme tím dnem přesáhli odběrový rámec a vznikl nám nárok na slevu. Pravděpodobně se ten den stalo něco, co má souvislost s opravou daně na dobropisu. Je docela rozumné se držet tohoto údaje a dodanit (snížit si nárok na odpočet daně) do března a vykázat do březnového kontrolního hlášení s datem uvedeným na dobropisu. Tedy s datem 24.3. Nečekat s tím až do dubnového přiznání a kontrolního hlášení. Není to úplně spolehlivé, ale je to lepší než nic.
    Snížit nárok na odpočet daně totiž musíme ve zdaňovacím období, ve kterém jsme se dozvěděli o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Co to vlastně znamená? Může to i znamenat okamžik, kdy jsme obdrželi dobropis. Nebo taky ne. Může to znamenat téměř cokoliv. Třeba okamžik, kdy nám dodavatel uznal reklamaci a mailem informoval toho zaměstnance, který u něj reklamoval. Nebo okamžik, kdy jsme dle smlouvy dosáhli na limit pro dosažení slevy. Oni totiž úředníci vychází z předpokladu (velmi pomýleného), že pokud někdo ve firmě dostane určitou informaci, tak ji v té chvíli zná celá firma. To neplatí jenom u dobropisů. Tohoto pochybného přístupu se drží i v mnoha jiných případech. Možná vám to připadá směšné, ale oni to opravdu myslí vážně. Přesvědčit se o tom můžete jak v Pokynech k vyplnění kontrolního hlášení, tak v Otázkách a odpovědích. Pro názornost si dovolím citovat jeden příklad právě u Otázek a odpovědí (Část X, otázka 3).


POSTUP V PROGRAMU ÚČTO (vytvoření xml souboru)

    Pokud nepodáme kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, ale až dodatečně a bez vyzvání, zaplatíme 1 tisíc Kč. Pokud je podáme až v náhradní lhůtě po výzvě správce daně, zaplatíme 10 tisíc Kč. Tyto pokuty jsou automatické, první jednotisícová pokuta v roce je ale promíjena.
    Pokud u plnění podléhajícího režimu přenesení daňové povinnosti je omylem odvedena daň dodavatelem, má být oprava uvedena v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna DPH. Současně je třeba podat následné kontrolní hlášení a tam uvést jen správné údaje. Plnění se neobjeví v oddíle A.4., kde bylo původně, ale v oddíle A.1. V kolonce DUZP se uvede původní den uskutečnění zdanitelného plnění, v kolonce Ev. číslo daňového dokladu zase evidenční číslo opravného daňového dokladu.
    Nepřekvapivě i u dobropisů nám kontrolní hlášení zkomplikovalo život. Nejsou to komplikace zásadního charakteru, ale je dobré o nich vědět a počítat s nimi. V článku se budeme věnovat náležitostem opravného daňového dokladu, datem povinnosti přiznat daň a vykazováním v kontrolním hlášení.


Následné kontrolní hlášení, opravy, rychlá odpověď

    Pokud na chybu v kontrolním hlášení přijdeme před termínem k jeho podání, podáme komplet nové opravné kontrolní hlášení a k předchozímu podání se nebude přihlížet. Vede-li chyba ke zvýšení či snížení odvodu DPH, podáme i opravné přiznání k DPH.
    Pokud nás správce daně vyzve k podání kontrolního hlášení a my víme, že nám za dané období nevznikla povinnost ho podat, máme možnost rychlé reakce ve formuláři na daňovém portále EPO pomocí tlačítka „Rychlá odpověď na výzvu“ v prvním kroku formuláře. Z nabídky zvolíme „Nemám povinnost podat KH, vyplníme číslo jednací doručené výzvy a naši identifikaci v záhlaví formuláře. Takto jsme oficiálně reagovali na výzvu. Přitom u hlášení podaných z datových schránek nesmíme vyplnit řádky v oddílech A, B a C.


Kontrolní hlášení – následné s opravou

    V řádném kontrolním hlášení za období, ve kterém odběratel obdrží od dodavatele opravný daňový doklad (pokud se jedná se o původně vykázanou opravu v části B.2.), musí odběratel v části B.2. stornovat původní řádek opravy dle § 74 zákona o DPH – tj. uvede původní řádek s interním číslem dokladu znovu avšak nyní s opačnými znaménky u hodnotových polí základu daně a daně – a zároveň na dalším řádku uvede opravu opětovně správně s obdrženým opravným daňovým dokladem (s příslušným evidenčním číslem). Tím bude zajištěno správné porovnání této transakce mezi dodavatelem a odběratelem.
    V případě pochybností o správnosti našeho hlášení nebo pokud jsme hlášení nepodali vůbec nás správce daně vyzve, abychom původní údaje změnili, doplnili nebo potvrdili. Výzvu dostaneme elektronicky do datové schránky. Nemáme-li datovou schránku, tak na email, který jsme mu za tím účelem uvedli v kontrolním hlášení. Do 5 pracovních dnů od výzvy musíme podat následné kontrolní hlášení. Můžeme také možnost Rychlá odpověď na výzvu v daňovém portálu EPO.


Kontrolní hlášení – ePodání

    Jako odběrateli mi byla přiznána sleva na vybrané pravidelné odběry zdanitelných plnění od mého dodavatele. Opravný daňový doklad zatím nemám k dispozici, nicméně částku slevy mám od dodavatele potvrzenu. Je povinností uvést snížení souvisejícího odpočtu daně i do kontrolního hlášení, když nemám k dispozici evid. číslo dotčeného opravného daňového dokladu do konce období, za které podávám související kontrolního hlášení? A pokud ano, bude nutné v kontrolním hlášení promítnout evid. číslo opravného daňového dokladu v okamžiku jeho obdržení od dodavatele?
    Do kolonky DUZD uvedeme původní den uskutečnění zdanitelného plnění, v kolonce Ev. číslo daňového dokladu uvedeme evidenční číslo opravného daňového dokladu.
    Pokud odběratel nemá k dispozici opravný daňový doklad, uvede jako ev. číslo daňového dokladu své interní evidenční číslo. Jakmile obdrží od dodavatele opravný daňový doklad, uvede položku v dalším kontrolním hlášení s opačnými znaménky a na dalším řádku uvede opravu znovu s příslušným evidenčním číslem opravného daňového dokladu. (Druhá možnost je podat následné kontrolní hlášení se správným ev. číslem opravného daňového dokladu.)
    Alespoň takto se to lze dočíst v dokumentu Časté dotazy a odpovědi zveřejněném na webu Finanční správy v části X. Opravy výše daně dle §42 zákona o DPH, dotaz první.


A kdy si tedy můžete nížit svoji daňovou povinnost?

    Pokuta až 50 tisíc Kč nám hrozí, když do 5 pracovních dnů nezareagujeme na výzvu správce daně k odstranění pochybností o našem podaném hlášení. Pokutu až 500 tisíc Kč můžeme dostat, když budeme svým nekonáním závažně ztěžovat nebo mařit správu daní. Výše těchto pokut se řídí významem porušené povinnosti, závažností následku pro správu daní a také mírou naší součinnosti.
    U opravy základu daně a výše DPH podle § 42 zákona o DPH jde o samostatné zdanitelné plnění, které spadá do období, kdy odběratel obdržel opravný daňový doklad. Změny uvedeme v řádném kontrolním hlášení. Je-li cena opravy vyšší než 10 tisíc Kč včetně DPH, uvede dodavatel opravu v oddílu A.4, odběratel v B.2. Pokud je cena nižší, uvede se v kumulativním oddílu A.5 nebo B.3. Rozdíly se uvádějí se záporným znaménkem.
    V období, kdy jsem schopni tuto skutečnost prokázat, vykazujeme dobropis jak v přiznání k DPH, tak v kontrolním hlášení. DPPD v kontrolním hlášení je potom datum uskutečnění zdanitelného plnění, tedy datum kdy odběratel převzal doklad.
    Automaticky dostaneme pokutu 30 tisíc Kč, pokud do 5 pracovních dní nezareagujeme na výzvu finančního úřadu na doplnění či potvrzení údajů v podaném hlášení. Pokud to neuděláme ani v náhradní lhůtě, pokuta bude 50 tisíc Kč.


Rychlá odpověď na výzvu - rychlá reakce

    Někdy vystavíme daňový doklad nesprávnému odběrateli, DPH odvedeme a plnění uvedeme v kontrolním hlášení v oddíle A.4. Odběratel pak vrátí doklad a my vystavíme nový daňový doklad na správného odběratele. Podáme následné kontrolní hlášení a řádek s chybnými údaji nahradíme novým řádkem se správně uvedenými hodnotami. Dodatečné daňové přiznání nepodáváme.
    Podle úředníků ještě dřív, než ho obdržíte. Máte opravu provést na základě skutečností, které jsme se dozvěděli mailem, telefonem, nebo si je sami určili dle smlouvy. V kontrolním hlášení ji máme vykázat s vlastním evidenčním číslem interního dokladu a v okamžiku, kdy nám kýžený dobropis dorazí, tak do kontrolního hlášení uvést původní plnění  s naším interním dokladem v evidenčním čísle opačným znaménkem a do třetice i další řádek s reálným evidenčním číslem došlého dobropisu. Pokud dobropis nedorazí do termínu podání řádného kontrolního hlášení, tak musíme vyrobit následné a opravit až tam. Člověk, který toto vymyslel, má jistě spoustu zkušeností z praxe. Nebo možná ne.


Jak se neutopit v kontrolním hlášení – Dobropis

    Daňové doklady vystavené s chybnou sazbou DPH mají být opraveny podle § 43 zákona o DPH. Do 5 pracovních dní od zjištění chyby je třeba podat následné kontrolní hlášení, ve kterém uvedeme všechny údaje správně a ve správných sloupcích. Kromě toho podáme dodatečné daňové přiznání k DPH do konce následujícího měsíce.
    Ano. Ta zajímavost tkví v tom, že na dobropisu není datum uskutečnění zdanitelného plnění. Popravdě to ale není žádná výhra. To je právě jedna z komplikací. Datum povinnosti přiznat daň se určí jinak u dodavatele a jinak u odběratele.
    Obdobně postupujeme, pokud jsme vyzváni k podání následného kontrolního hlášení z důvodu pochybností o správnosti nebo úplnosti k původně podanému kontrolnímu hlášení, a jsme přesvědčeni, že máme hlášení správně. V prvním kroku formuláře kontrolního hlášení vybereme položku „Rychlá odpověď na výzvu“ a z nabídky zvolíme „Potvrzuji správnost naposledy podaného KH“. Opět doplníme číslo jednací z výzvy správce daně a naši identifikaci.


Jak podáme následné kontrolní hlášení

    Ve většině případů ale budeme postupovat dle písmena b). Tedy snížit svoji daňovou povinnost si můžeme až v okamžiku, kdy jsme schopni prokázat, že odběratel obdržel námi vystavený dobropis. Můžeme prokazovat dodejkou, podpisem na samotném dokladu, kde nám odběratel stvrdí, že doklad obdržel dne toho či toho, nebo jiným způsobem.
    Nejdříve něco o tom, co se vlastně dobropisem myslí dle zákona o DPH. Ten totiž tento pojem nezná. Tam si můžeme počíst jenom o opravných daňových dokladech, což je trošku širší termín. Opravné daňové doklady jsou několika druhů, ale dnes se budeme bavit o těch řekněme klasický opravných dokladech popsaných v §42.
    Další možnost, jak doplnit číslo opravného daňového dokladu, je standardní podání následného kontrolního hlášení a to již s uvedením ev. čísla opravného daňového dokladu a nového DPPD.
    Nejčastěji budeme postupovat podle bodu a., tedy opravovat základ daně a výší daně při vracení celého nebo části zdanitelného plnění. dobropis při reklamaci, snížení kupní ceny z důvodu dosažení definovaného měsíčního obratu a podobně.


Výzva k doplnění kontrolního hlášení

    Samozřejmě pokud to bude dobropis na nemalou částku a má pro vás význam řešit jeho dopad na firemní cash flow, tak raději zvedněte telefon, kontaktujte dodavatele a zjistěte, kdy jste se vlastně jako firma mohli dozvědět ony rozhodné skutečnosti. Může se stát, že nastaly až v dubnu a posunete se snížení nároku o jeden měsíc. Ale raději se ujistěte, že to tak bylo. Zvláště u zmíněného dobropisu na nemalou částku.
    Na opravném daňovém dokladu není třeba uvádět datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP). U dodavatele se plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém odběratel obdržel opravný daňový doklad. Proto dodavatel v části A.4 uvede skutečný den doručení opravného daňového dokladu odběrateli. Pokud se odběratel o provedení opravy dozvěděl až na základě obdrženého opravného daňového dokladu, uvede v části B.2 skutečný den jeho obdržení.
    Jak na to tedy jít. Zásadní problém je, že se na účtárně jen málokdy dozvíte ony rozhodné skutečnosti vedoucí k opravě základu daně. S tím asi nic udělat nelze. Ale trošku nám může pomoci samotný doklad, který se k nám přece jenom někdy dostane. I když jsem na začátku napsal, že na opravném daňovém dokladu nemusí být DUZP, tak tam ale velmi často je.


Chyba u přenesené daňové povinnosti

    Pokuty ve výši 10, 30 či 50 tisíc Kč nám mohou být prominuty, a to z ospravedlnitelných důvodů. Musíme však požádat do 3 měsíců od nabytí právní moci výměru a nesmíme mít za sebou v posledních třech letech závažné porušení daňových nebo účetních předpisů. Pokud jsme v roce 2016 a vznikla nám jedna nebo více pokut 10, 30 nebo 30 tisíc Kč, můžeme požádat správce daně o prominutí až dvou pokut bez ohledu na příčinu pochybení.
    Jak vidno, nic až tak složitého to není. Je ale dobré kupříkladu nezapomenout, že na přelomu hospodářského roku (pro většinu firem v prosinci) nemůžete účtování dobropisů prostě posouvat do měsíce, ve kterém máte doklad o doručení. Pokud by se doklad týkal prosince, ale potvrzení o doručení máte až do ledna, tak výnosy je potřeba snížit již v prosinci a samotné DPH do ledna přesunout přes účty časového rozlišení.
    Pokud na chybu v kontrolním hlášení přijdeme až po termínu pro podání kontrolního hlášení, podáme do 5 pracovních dnů od zjištění následné kontrolní hlášení, ve kterém nedostatky opravíme. Vede-li chyba ke zvýšení či snížení odvodu DPH, podáme i dodatečné přiznání k DPH.


Náležitosti opravného daňového dokladu

    V odstavci druhém se dočteme, že pokud nám dodavatel zvyšuje základ daně (vrubopis) tak můžeme provést opravu odpočtu a nárokovat si zvýšený odpočet. Pokud nám ale dodavatel snižuje dobropisem základ daně tak jsme dle odstavce prvního povinni provést úpravu dopočtu daně a snížit si nárok na odpočet daně. Pikantní na tom je, kdy to máme udělat.
    (1) Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem.
    Aby vás to nemátlo. Pravidla pro vystavování daňových dokladů najdete v §28. Ale řekněme, že povinnost vystavit daňový doklad máte vždy krom případů, že vystavujete fyzické osobě nepovinné k dani (občanovi), nebo fakturujete plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Zjednodušeně řečeno.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
25913
cache: 0024:00:00