Jak na věc


délkové míry palec

Prstový systém ve starověkém Egyptě

    Egypťané začali používat míry a váhy ještě za první dynastie před vznikem jednotného Egypta. Postupně se míry a váhy zpřesňovaly a zdokonalovaly. V Egyptě se musely veškeré ekonomické operace a transakce zapisovat. Písaři se tedy kromě mnoha jiných úkolů věnovali také neustálému počítání, přeměřování a vážení.
    Pomocí královského loktu se zjišťovala šířka, délka a výška staveb. Architekti určovali rozměry staveb pomocí mřížky, jejíž jednotlivé čtverce měly rozměr jednoho nebo více královských loktů. Stejná jednotka se využívala i při měření výšky nilských záplav.
    Zkušební tělesa vysušíme při teplotě (110±5)˚C do ustálené hmotnosti. To znamená, že rozdíl hmotností mezi dvěma váženími, která po sobě následují v intervalech 24 hodin, je menší než 0,1%. Pak je umístíme do exsikátoru a necháme je ochladit na teplotu okolí. Posuvným měřítkem stanovíme jejich délky s přesností 0,002 násobku délky.
    Ze středu jednoho obkladového prvku vyřízneme dvě pravoúhlá zkušební tělesa tak, aby jejich délky byly vhodné pro přístroj, ve kterém je budeme zkoušet. Konce těles rovně a rovnoběžně zbrousíme.


Teplotní součinitel délkové roztažnosti

    Tělesa vložíme do zkušebního přístroje a zaznamenáme teplotu okolí. Na začátku měření a v jeho průběhu měříme délku s přesností 0,01 mm. Teplotní a délková měření provádíme v teplotním intervalu ne větším než 15˚C/min.
    Kromě jednotky tex se používá i násobků a podílů této jednotky. Ktex (kilotex) se používá k znační jemnosti kabelů nebo přízových poloproduktů (prameny). Dtex (decitex) se používá pro značení jemnosti přírodního hedvábí, chemických vláken, monofilů, multifilů, kabílků nebo pásků.
    Ø Vhodný zkušební přístroj pro stanovení teplotní roztažnosti s rychlostí zahřívání (5±1)˚C/min. , který má stejnoměrné rozložení teploty na zkušebním tělese.
    Ø Sušárnu pro teplotu (110±5)˚C. Jiné sušící systémy, např. infračervené nebo mikrovlnné, se mohou použít pouze v případě, že poskytují stejné výsledky.
    Jak jemná bude tkanina záleží na jemnosti použitých nití osnovních i útkových. Cílem této části kapitoly poznat různá číslování jemností nití a naučit se převod čísla jemnosti z jednoho systému do druhého.


Reforma délkových měr za 26. dynastie

    Obecně je délková textilie textilní útvar, jehož jeden rozměr je řádově větší než dva zbývající rozměry, které jsou řádově souměřitelné. Tkaniny se vyrábí z různých délkových textilií odlišné konstrukce. K rozlišení těchto délkových textilií slouží následující názvosloví.
    Vyměřování a vytyčování zemědělské půdy se opakovalo každý rok. Často se totiž stávalo, že mezníky byly zničeny při nilských záplavách, a bylo tedy nutné znovu přesně stanovit hranice každého pozemku. Podle rozlohy půdy úředníci odhadovali objem úrody, který sloužil jako základ k výpočtu daní. Ta část půdy, na níž bylo zaseto, musela být proto přesně přeměřena pomocí měřicí šňůry.
    Také pro architekty bylo důležité stanovit rozměry staveb, které budovali. K měření délky se nejčastěji používal tzv. prstový systém, jehož základní jednotkou byl velký neboli královský loket (meh nesut).
    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.


Základní pojmy délkových textilií, používaných pro tkaní:

    Podle římského polyhistora Plinia Staršího sahala voda při záplavách do výšky osmi až šestnácti loktů. Loket, základní jednotka délkové míry, představoval vzdálenost mezi špičkou prostředníčku a loktem, tedy přibližně 0,525 metru. Dále se loket dělil na prsty (džeba) a dlaně (šesep). Hlavním násobkem lokte používaným při měření bylo 100 královských loktů – chet, o délce 52,3 m. Pro měření velkých vzdáleností se od 12. dynastie používalo iteru, které odpovídalo 20000 loktů, tedy přibližně 10,5 km.
    Pokud je to nutné, zkušební tělesa zabrousíme tak, aby každá strana v příčném řezu byla slabší než 6 mm a průřezová plocha větší než 10 mm². Nejkratší délka zkušebních těles musí být 50 mm. U obkladů, které jsou glazované, nesmíme zbrousit glazuru.
    Jemnost nití je definována určitým vztahem mezi její hmotností m a příslušnou délkou l. Z tohoto vztahu rozlišujeme jemnost hmotnostní nebo délkovou. Hlavní jednotkou jemnosti je jednotka Tt (titr tex).
    Za vlády 26. dynastie, kolem roku 672 př. n. l, byla uskutečněna reforma, jejímž cílem bylo délkové míry zjednodušit a sjednotit. Počet prstů v jednom lokti byl z původních osmadvaceti snížen na dvacet čtyři. Díky tomu se tyto "podjednotky" prodloužily a nebylo již nutné používat tzv. malý loket (odpovídající šesti dlaním).


Historie Českého egyptologického ústavu

    Zkušební tělesa vysušíme při teplotě (110±5)˚C do ustálené hmotnosti. To znamená, že rozdíl hmotností mezi dvěma váženími, která po sobě následují v intervalech 24 hodin, je menší než 0,1%. Pak je umístíme do exsikátoru a necháme je ochladit na teplotu okolí. Posuvným měřítkem stanovíme jejich délky s přesností 0,002 násobku délky.
    Tělesa vložíme do zkušebního přístroje a zaznamenáme teplotu okolí. Na začátku měření a v jeho průběhu měříme délku s přesností 0,01 mm. Teplotní a délková měření provádíme v teplotním intervalu ne větším než 15˚C/min.
    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.
    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.


Výzkumy ČEgú v Západní poušti

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.
    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00